Ministryně spravedlnosti Helena Válková debatovala s odborníky o dopadech nového trestního zákoníku v praxi

Ministryně spravedlnosti Helena Válková se dnes v Praze účastnila semináře Institutu pro kriminologii a sociální prevenci (IKSP), který odbornou veřejnost seznámil s průběžnými výsledky výzkumného projektu, jenž analyzuje a hodnotí právní úpravu trestněprávních sankcí po změnách, ke kterým došlo v důsledku přijetí nového trestního zákoníku v kontextu sankční politiky uplatňované v ČR po roce 1989.

Foto: Fotolia

Projekt zkoumá dopad uplatňování nového trestního zákoníku účinného od roku 2010 na aplikační praxi vybraných institucí trestní justice, charakter a strukturu ukládaných sankcí, činnost vězeňského systému i fungování Probační a mediační služby.

Ministryně Válková se ve svém příspěvku Sankční politika státu – cíle a problémy věnovala nejen legislativní oblasti, ale zmínila se i o praktickém uplatňování priorit rezortu v oblasti trestní politiky. Ministryně uvedla, že Ministerstvo spravedlnosti aktuálně pracuje na třech klíčových zákonech, které přitahují zájem veřejnosti - vedle trestního řádu a zákona o státním zastupitelství připravilo i významnou novelu zákona o trestní odpovědnosti právnických osob, která je nyní projednávána Poslaneckou sněmovnou.

K tomu, abych mohla správně stanovit priority trestní politiky a včas reagovat na problémy vyskytující se v aplikační praxi, potřebuji kvalitní informace, které dostávám zejména od IKSP prostřednictvím jejich výzkumu. Operativní informace, které nicméně také k plnění svých úkolů v oblasti stanovení hlavních směrů trestní politiky potřebuji, získávám i z poznatků, které mi sdělují na poradách představitelé justice nebo si je vyžaduji od státních zástupců, mohu-li využít svého oprávnění podle § 13 odst. 1 zákona o státním zastupitelství. Návrh nového zákona o státním zastupitelství by tyto možnosti rozšířil,“ uvedla ministryně Válková.

Ke klíčovým tématům semináře patřilo téma spolupráce mezi Probační a mediační službou (PMS), soudy a státními zastupitelstvími. Respondenti studie IKSP obecně ohodnotili spolupráci jako dobrou, nicméně probační úředníci by pro větší efektivitu své práce potřebovali posílit součinnost se soudci a státními zástupci v oblasti výkonu alternativních trestů. Ministryně Válková v této souvislosti uvedla, že jedním z úkolů ministerstva je právě zlepšit postavení PMS v systému justice. K tomuto úkolu by se podle ní mělo přihlédnout při tvorbě nového trestního řádu.

Alternativní tresty mohou splnit očekávání pouze za předpokladu, že se vytvoří adekvátní podmínky pro jejich výkon, a to v oblasti legislativy, spolupráce v rámci trestní justice i v oblasti širší sociální politiky", doplnil Jan Rozum, jeden z přednášejících odborníků z IKSP a člen výboru České kriminologické společnosti.

Nový projekt IKSP přinesl také zajímavá fakta k tématu recidivy, která je považována za jedno ze základních kritérií hodnocení účinnosti jednotlivých trestních sankcí. Z výzkumu IKSP z roku 2014, při němž bylo hodnoceno 3 422 odsouzených k trestu domácího vězení, trestu obecně prospěšných prací a k podmíněnému odsouzení s dohledem, vyplývá, že u těchto typů trestu dosahuje recidiva 48,9 procenta.

Studie hodnotila mimo jiné i ukládání a využívání trestu domácího vězení, který byl s účinností od roku 2010 zaveden novým trestním zákoníkem a který rozšiřuje škálu alternativních trestů, jež je možné ukládat dospělým za spáchané trestné činy nebo mladistvým za spáchaná provinění. Tento trest je v trestním zákoníku uveden jako druhý nejpřísnější za trestem odnětí svobody.

Podle odborníků hodnotí pozitivně zavedení trestu domácího vězení do českého právního řádu jak probační úředníci, tak soudci a státní zástupci. Podle 64 procent soudců a 74 procent státních zástupců, kteří se ve věci vyjádřili, však trest domácího vězení nebude efektivní, dokud nebude zaveden elektronický monitoring vězňů.

Právě tento projekt v říjnu znovu oživilo Ministerstvo spravedlnosti. Náměstek ministryně spravedlnosti pro trestní politiku Vladimír Zimmel jmenoval pracovní skupinu EMSON, jejímž primárním cílem je příprava podkladů k realizaci veřejné zakázky na zavedení elektronického monitorovacího systému pro trestní justici.  Již 20. listopadu se v budově ministerstva uskuteční informativní workshop pro všechny subjekty, jež zvažují svou účast v připravované veřejné zakázce.

 

 

 

 

Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Související články

Další články