"Jde nám o to, aby při vypořádávání těch našich připomínek jsme se dostali na úroveň, která je dneska typická u ministerstev. V současné době naše připomínky podle legislativních pravidel vlády nemusí být vypořádávány," uvedl Šámal. Ministerstvo, které konkrétní návrh zákona připravuje, tak může podněty Nejvyššího soudu zcela pominout.
V legislativních pravidlech nyní stojí, že Ústavní soud, Nejvyšší soud, Nejvyšší správní soud a Nejvyšší státní zastupitelství se mohou vyjadřovat k věcným záměrům zákonů, pokud se týkají jejich činnosti, případně pokud jde o procesní pravidla, jimiž se řídí. S rozsahem vymezení je Nejvyšší soud spokojen, chce se ale posunout mezi připomínková místa s povinným vypořádáním a získat také možnost podávat takzvané zásadní připomínky.
"Já se pokusím nějakým způsobem přispět k tomu, aby Nejvyšší soud a dále Ústavní soud, Nejvyšší správní soud a Nejvyšší státní zastupitelství mělo status toho, kdo může dávat připomínky a rozpory, já si myslím, že by to bylo vhodné, nicméně musíme se ještě podívat do legislativních pravidel a pokusíme se na tomto zapracovat," řekl Chvojka.
Se Šámalem ministr jednal také o nejvyšší radě soudnictví, kterou podobně jako v minulosti podpořil. Jde však podle něj o úkol pro příští vládu a Sněmovnu.
tmd dr
Diskuze k článku ()