Oba se nacházejí v odlišných situacích. Zoubelovou soud zprostil obžaloby a ostře při tom kritizoval policii, Otipka dostal podmínku, stejně jako většina provozovatelů growshopů, jichž se dotkla velká razie v roce 2013.
Nejvyšší státní zastupitelství trvá na tom, že se i Zoubelová dopustila šíření toxikomanie. Growshopy podle dovolání nepředstavují jen servisně-technickou podporu pro dosavadní pěstitele, ale mohou k pěstování konopí přivést i nové zájemce. "Obviněná tak nabízela sortiment takových produktů, látek, nástrojů či výrobků a podobně, které se ke zneužívání omamných a psychotropních látek obvykle používají," stojí v dovolání.
Z opačných pozic argumentuje dovolání v Otipkově kauze. Provozovatel growshopu podle něj netušil, že mohl páchat trestný čin. Průběžně prý konzultoval s policisty, zda tím, co nabízí, nepřekračuje zákon. Ptal se například policistů, kteří dělali kontroly na konopných festivalech a podobných akcích.
"A v jejich rámci také upozorňovali na to, co nesmí být vystavováno, čímž dávali informaci o tom, co je a co není v této oblasti dovoleno," citoval Otipkovo dovolání Český rozhlas. Obhajoba argumentuje také tím, že většina sortimentu growshopu je využitelná nejen k pěstování konopí, ale i mnoha jinými, zcela legálními způsoby.
Zátah na growshopy udělala policie na podzim 2013. Padly pravomocné rozsudky nad 69 lidmi, z toho 91 procent uznaly soudy vinnými, uvádí výroční zpráva Národní protidrogové centrály za loňský rok.
Policie zátah provedla na základě staršího rozsudku Nejvyššího soudu, který potvrdil podmíněné tresty provozovatelům growshopu na Semilsku. Zdůraznil tehdy společenskou škodlivost situace, kdy zákazník na jednom místě dostane semena, veškeré potřeby, propagační materiály i rady potřebné pro pěstování konopí a následnou výrobu marihuany.
Výklad zvolený v minulosti Nejvyšším soudem potvrdil v roce 2014 i Ústavní soud. Provozovatelé se podle něj dopustili šíření toxikomanie například proto, že v některých nabízených materiálech informovali o pozitivních účincích marihuany a radili, jak získat rostliny s nejvyšším množstvím účinných látek. Navíc prodávali potřeby k aplikaci marihuany, třeba vodní dýmky, papírky a filtry.
"V tomto komplexu nelze to jednání chápat jinak, než jako určitou propagaci jednak pěstování konopí, ale jednak i propagaci životního stylu ve formě naznačování možností, které poskytuje požívání konopí setého," řekl tehdy soudce zpravodaj Jan Musil.
Diskuze k článku ()