Ombudsmanka možná dostane víc pravomocí, návrh projedná vláda
Praha 4. prosince (ČTK) - S návrhem na rušení sporných zákonů či jejich částí se na Ústavní soud zřejmě bude moci nově obracet i ombudsmanka. Bude nejspíš moci podávat také veřejné žaloby kvůli diskriminaci. Počítá s tím návrh novely o veřejném ochránci práv, který by měla v pondělí projednávat vláda. Se změnou zákona přišel ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD). Úpravu zmiňuje kabinet ve svém programovém prohlášení.
Veřejný ochránce práv nyní nemůže Ústavní soud žádat o posouzení a případné zrušení spornýchzákonů či jejich paragrafů. Podle podkladů pro vládu přitom právě ombudsman při prošetřování podnětů od lidí pravidelně naráží na problematická ustanovení, která mohou být v rozporu s ústavním pořádkem. Na Ústavní soud se nyní může obracet přímo jen prezident, nejméně 41 poslanců či 17 senátorů. Za určitých podmínek pak k němu může jít vláda, kraje nebo člověk, kterého se problém týká. Dienstbier už dřív ČTK řekl, že by nová pravomoc pro ombudsmana či ombudsmanku posílila ochranu lidských práv, ne vždy je prý politická vůle rozpory legislativy řešit.
Ombudsmanka či ombudsman by nově mohli také podávat veřejné žaloby kvůli diskriminaci. Nyní se může na soud obracet jen oběť. Vyřešení jejího případu soudní cestou podle zdůvodnění vnávrhu ale nezaručuje, že se diskriminační jednání odstraní plošně. Zákaz nerovného přístupu k jedné osobě totiž nezakazuje pokračovat v takovém zacházení s dalšími lidmi. “Ve věcech diskriminace je veřejná žaloba vhodným nástrojem, jak ukončit jednání dotýkající se často práv velice širokého okruhu osob,” uvedli autoři návrhu.
Ombudsman či ombudsmanka by měli podle návrhu také monitorovat plnění úmluvy o právech zdravotně postižených. Po rozšíření pravomocí by kancelář veřejného ochránce měla přijmout deset zaměstnanců. Na vybavení jejich pracoviště a na výpočetní techniku by byl potřeba milion korun, na provoz a platy by ročně putovalo 6,25 milionu korun. Vzniknout by měl i poradní sbor, který by se na problematiku zaměřoval. Měl by mít maximálně 15 členů, scházet se mají čtyřikrát za rok. Roční fungování této rady by vyšlo na 653.000 korun. Celkem by tak za první rok výdaje dosáhly zhruba 7,91 milionu a v dalších letech by činily o milion méně, uvádějí autoři návrhu.
Podle vládního legislativního plánu měly být změny účinné od roku 2016. V textu novely je ale termín účinnosti od druhého měsíce po vyhlášení ve sbírce zákonů. Pravomoci by tak ombudsmanka mohla získat dřív. Plnění úmluvy o právech postižených by pak měla podle návrhumonitorovat od července příštího roku.
Další články
ÚS po zásahu Štrasburku zrušil rozsudek nad mužem, jenž se přiznal bez obhájce
Brno 16. září (ČTK) - Ústavní soud (ÚS) dnes kvůli porušení práva na obhajobu zrušil rozsudek nad mužem odsouzeným za opakovaná vloupání do rekreačních chat.
Staňte se advokátem v simulovaném sporu – vyhlašujeme nový ročník soutěže moot court
Spotřebitelská organizace dTest připravila další ročník soutěže pro studenty práv. Soutěžící se tentokrát pustí do sporu mezi zákazníkem a autopůjčovnou. Vyzkoušejí si roli advokátů, připraví podání za obě strany a nejlepší týmy následně osobně změří síly při simulovaném soudním jednání na Právnické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci.
Vláda schválila lex kratom, který zpřísní pravidla prodeje
Praha 14. září (ČTK) - Kratom by mělo být od příštího roku možné koupit až od 21 let, ne od 18 let jako dosud. Jeho prodej v e-shopech bude zakázaný. Zpřísnit se mají pravidla pro specializované prodejny, požadavky na bezpečnost produktů i režim u nikotinových sáčků. Posílit se mají pravomoci celníků či hygieniků.
Piráti v novele navrhují dávat obcím a krajům peníze za plochu dokončených bytů
Praha 13. září (ČTK) - Obce a kraje by měly dostávat peníze za dokončené a užívané byty na svém území, a to podle jejich obytné plochy. Peníze by jim měl poskytnout stát prostřednictvím rozpočtového určení daní z celostátního výnosu daně z přidané hodnoty.
Sněmovna zřejmě změní jednodenní dálniční známky na 24hodinové
Praha 10. září (ČTK) - Řidiči by se mohli od příštího roku dočkat dálniční známky, která by platila 24 hodin od zakoupení, nikoli jen do půlnoci daného dne jako nynější jednodenní známka. Počítá s tím doporučení sněmovního hospodářského výboru k vládní novele zákona o pozemních komunikacích, která má od příštího roku zastavit pravidelné zdražování dálničních známek.
