Schválení dvojice zákonů o nejvyšším soudu a soudcovské radě vyvolalo v prosinci protesty opozice i negativní ohlas z Bruselu. Evropská komise kvůli obavám z toho, že posílení vlivu politiků na obsazení soudů ohrozí stabilitu polského právního řádu, zahájila s Polskem proceduru, která může vést až k odebrání některých hlasovacích práv. Varšava proto učinila úpravy, které vysvětluje jako ústupek Bruselu.
"Rozhodli jsme se k tomu, abychom naplnili požadavky Evropské komise. Doufáme, že ukončí spor," komentoval podle listu Gazeta Wyborcza navrhované změny poslanec PiS Marek Ast.
Dolní komora polského parlamentu (Sejm) dnes projednala návrh, podle něhož bude muset ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro nově konzultovat plán na odvolání předsedy či místopředsedy soudu s jeho soudci. Dosud tak na základě reformy mohl učinit sám.
Politici vládních stran přišli rovněž s návrhem, aby soudkyně dosahovaly důchodového věku v 65 letech jako muži. Novela pro ně zaváděla odchod do důchodu v 60 letech, což Brusel kritizoval jako porušení evropských norem proti diskriminaci pohlaví.
Někteří soudci citovaní polskými médii však tvrdí, že tyto změny jsou pouze dílčí a na zásadním posílení vlivu vládnoucí strany na justici mnoho nemění.
Beze změny například zůstává zákon o soudcovské radě dohlížející na činnost soudů, jejíž většinu členů nově místo samotných soudců vybírá Sejm ovládaný PiS.
EK zatím návrh úprav nekomentovala.
Diskuze k článku ()