Návrh, jehož cílem je mimo jiné vyjmutí penzijního připojištění z výkonu rozhodnutí a exekuce a k němuž vláda včera zaujala neutrální stanovisko, pokládá Exekutorská komora ČR za nekvalitní a nepropracovaný.
Penzijní připojištění (resp. prostředky uložené ve třetím pilíři důchodového systému) je soudními exekutory, insolvenčními správci, finančními úřady a dalšími orgány pravidelně postihováno. Zákon umožňuje nahradit projev vůle dlužníka a toto připojištění vypovědět a vyplatit. Zmíněný postup věřitelé vítají, neboť se jim daří domoci se svých pohledávek. Koneckonců i pro dlužníky je tento mírný a neproblematický způsob provedení exekuce přijatelnější než např. soupis movitých věcí či prodej nemovitosti.
Eventuálním vyjmutím penzijního připojištění z postižitelných aktiv neplatiče by mohl být vytvářen prostor pro odklony majetku. „Povaha penzijního připojištění se nezměnila, a klient ho tak může kdykoliv vypovědět. Navíc není omezena ani výše spoření. V tom okamžiku by se z třetího pilíře bezprecedentně vytvářelo místo, kam si dlužník může před věřiteli schovat neomezené množství peněz, klidně v řádu desítek miliónů korun,“ uvedl Mgr. Ing. Jiří Prošek, člen prezidia Exekutorské komory ČR.
Návrh, jímž se zabývala vláda, obsahuje záměr zrušit § 312 odst. 2 občanského soudního řádu[1] s tím, že cílí výhradně na penzijní připojištění. Předkladatelé však opomněli, že ustanovení zahrnuje i další majetek dlužníka, jenž je v rámci výkonu soudního rozhodnutí nebo exekuce postihován. Typicky jde o životní či kapitálové pojištění nebo o stavební spoření. Mimoděk by tak byly zasaženy další možnosti umoření pohledávky, o nichž navrhovatelé neuvažovali.
Návrh však vykazuje i další zásadní nedostatky. Kromě jiného se snaží vypořádat s institutem přiměřenosti při postihu nemovitosti dlužníka, ačkoliv zákon obsahuje příslušná ustanovení již od roku 2006 a z praxe není znám případ, kdy by byla zpeněžována nemovitá věc neplatiče pro drobný dluh. Ani Exekutorská komora ČR ani Ministerstvo spravedlnosti neevidují důvodné stížnosti tohoto druhu. Více naleznete zde.
„Je otázkou, zda podobné dílčí návrhy různých poslanců přispívají ke sjednocení právní úpravy a jestli by nebylo vhodnějším řešením komplexní novelizování občanského soudního řádu a exekučního řádu pod vedením ministerstva spravedlnosti tak, aby se předešlo případné roztříštěnosti a horší orientaci veřejnosti v právu,“ uzavřel Mgr. Ing. Prošek s tím, že na komplexní novelizaci se na půdě Poslanecké sněmovny již usnesla pracovní skupina k dopracování novely zákona o výkonu rozhodnutí a exekučním řízení.
[1] §312 odst. 2 o. s. ř.: Soud postupuje podle odstavce 1 i v případě, že plnění vyplývající ze závazku, jehož je povinný účastníkem, je podmíněno nebo vázáno na dosažení věku nebo jiný běh času. Je-li to účelné, soud po právní moci usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí nahradí svým rozhodnutím prohlášení vůle povinného k výpovědi tohoto závazku nebo k žádosti o plnění. Souhlas třetí osoby, je-li jím právní jednání podmíněno, je nahrazen usnesením o nařízení výkonu rozhodnutí. Jednání potřebná k uplatnění práva, která přísluší podle zvláštních právních předpisů povinnému, provádí místo povinného oprávněný.
Diskuze k článku ()