Česko se tak přidalo k Belgii, Bulharsku, Finsku, Francii, Chorvatsku, Itálii, Kypru, Lucembursku, Maltě, Německu, Nizozemsku, Portugalsku, Rakousku, Řecku, Slovinsku, Španělsku a Švédsku. Až se k věci vyjádří europarlament a nová pravidla po definitivním schválení začnou platit, má zájem se připojit rovněž Estonsko.
Podle náměstka ministra spravedlnosti Petra Jägera je v České republice každoročně uzavřeno až 5000 sňatků, na které by nový právní režim dopadal. "V případě rozvodu, kdy je třeba vypořádat společné jmění manželů, ale i v případech, kdy jsou mezi manžely neshody a je třeba rozhodnutí soudu, tak dosud nebylo úplně zřejmé, podle jakého práva postupovat a který soud by měl takovou věc rozhodovat," řekl Jäger novinářům. Principem teď podle něj bude, že rozhodovat by měl ten soud, který řeší také rozvod.
Slovensko se na této spolupráci rozhodlo nepodílet. Podle českého náměstka to znamená, že soudy budou muset používat stávající právní režim. "My předpokládáme, že typicky ve vztazích česko-slovenských by žádné složité případy a nepravidelnosti v soudním rozhodování vznikat neměly," dodal Jäger.
Evropská komise věc navrhla už v roce 2011, tehdy se ale členské země EU nedokázaly shodnout. Proto byla pro další pokračování zvolena cesta takzvané "posílené spolupráce" těch unijních zemí, které mají na nové úpravě zájem.
Eurokomisařka pro spravedlnost, spotřebitele a rovnost žen a mužů Věra Jourová letos v březnu uváděla, že změny se dotknou přibližně 16 milionů osob, které v EU žijí v mezinárodním svazku. Nová pravidla by podle ní měla těmto párům "usnadnit život a ušetřit dodatečné náklady".
Mezi nové prvky tak patří i možnost omezené volby použitelného práva k uspořádání majetkových poměrů manželů a registrovaných partnerů. Cílem je také zajistit, aby pro manžele či partnery nebylo obtížné zjistit, které právo se pro vypořádání majetkového režimu použije, pokud si jej sami z nějakého důvodu nezvolí.
Diskuze k článku ()