Povinnosti stanovené směrnicí musí provozovatelé splnit do poloviny roku 2021, pro teplárny platí odklad. Znamená to, že úřad, pod který spadají, bude muset do té doby revidovat integrované povolení, které mají vydané. Většinou je to krajský úřad. Pro velká spalovací zařízení bude podle MŽP nejobtížnější splnit požadavek u rtuti. "Co se týče klasických polutantů, tam je situace poměrně jasná," řekl Slavík. V současnosti má integrované povolení 100 zařízení, která provozují téměř 400 zdrojů.
Podle Karla Vinklera, ředitele pro odbor strategie společnosti ČEPS, která provozuje přenosovou soustavu, může mít povinnost aplikovat BAT vliv na odstavování některých zdrojů. Společnost nasimulovala několik možných scénářů, ke kterým by to mohlo vést. Počítá mimo jiné i s útlumem v některých zahraničních státech. Podle nejpesimističtějšího scénáře by v roce 2025 mohla stoupnout cena elektrické energie o 20 až 25 procent oproti dnešku.
Pro teplárny jsou některé z požadavků BAT na hranici splnitelnosti. Jak uvedl Martin Hájek z Teplárenského sdružení ČR, teplárny do ekologizace investovaly od roku 2013 celkem 20,5 miliardy Kč, aby splnily už platné limity pro průmyslové emise, které jsou méně přísné než BAT. Hájek dále uvedl, že většina produkce nebezpečného benzo(a)pyrenu navázaného na pevné částice pochází z lokálního vytápění. "Toto není problém velké energetiky," řekl a odkázal na data Českého hydrometeorologického ústavu z roku 2015, podle nichž měly domácnosti podíl na těchto emisích 97,3 procenta.
Na nadcházející změnu kvůli BAT upozornili letos na jaře Piráti. Chtěli do zákona dostat zákaz udělování výjimek z těchto limitů. Přidali se k nim někteří poslanci z TOP 09 a KDU-ČSL. Ve výboru pro životní prostředí se jim ale nepodařilo prosadit ani tento zákaz, ani jeho mírnější variantu. O návrhu bude rozhodovat Sněmovna.
Diskuze k článku ()