Sněmovna odložila ochranu oznamovatelů protiprávního jednání

Praha 26. května (ČTK) - Ochranu oznamovatelů protiprávního jednání (whistleblowerů) Sněmovna možná do konce volebního období schválit nestihne. Projednávání příslušné vládní novely dnes na návrh ODS odložila. Vrátit by se k ní měla souběžně s obdobnou poslaneckou předlohou, kterou navrhl bývalý vicepremiér Andrej Babiš (ANO). Termín projednávání ale nestanovila.

Česká tisková kancelář
Foto: Shutterstock

Vládní novela občanského soudního řádu by měla zajistit ochranu zaměstnancům, kteří by důvěryhodně upozornili na trestný čin spáchaný ve firmě, před odvetou ze strany zaměstnavatele. Ten by v případných soudních sporech musel prokázat, že zaměstnance kvůli oznámení na pracovišti neznevýhodňoval.

Exministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO) uvedla, že navrhované znění vládní novely, která počítá s přenesením důkazního břemene na žalovaného zaměstnavatele, je v rozporu s dosavadním systémem a mohlo by být kontraproduktivní. S ohledem na rozdílné názory na pojetí whistleblowingu se obává, že se dolní komoře do říjnových voleb nepovede věc uzavřít.

Předlohu odmítla Českomoravská konfederace odborových svazů, zpochybnil ji i Svaz průmyslu a dopravy. Obě organizace považují dosavadní předpisy za fungující a osvědčené. Ministerstva řízená zástupci ANO naopak označila úpravu za nedostatečnou a neúčinnou. Zákon by podle nich měl řešit i výpadek příjmů whistleblowera a také nemajetkovou újmu. Navrhované opatření prý není pro oznamovatele dost motivační.

Ministr pro lidská práva a legislativu Jan Chvojka (ČSSD) předlohu hájil s tím, že v Česku k lidem, kteří ve veřejném zájmu oznámí korupci, přetrvává negativní postoj. Současná praxe podle předlohy udržuje ve společnosti obavy z ohlášení protiprávního jednání. Ministr poukázal na to, že k přijetí ochrany whistleblowerů s vláda zavázala v programovém prohlášení a že by tím byly splněny mezinárodní závazky ČR.

Původně měla Chvojkova novela upravit také zákoník práce a o vojácích z povolání, o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, o inspekci práce a o státní službě. Předpisy měly obsahovat ustanovení, podle něhož zaměstnavatel či služební orgán nesmí zaměstnance postihovat nebo znevýhodňovat proto, že "učinil na základě důvěryhodných skutečností trestní oznámení nebo oznámení o podezření ze spáchání přestupku nebo kárného, disciplinárního nebo jiného správního deliktu".

Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Související články

Další články