Restriktivní opatření se týkají určitých finančních operací a vývozu zboží i citlivých technologií, dále byl některým ruským subjektům zakázán přístup na kapitálové trhy a byl stanoven zákaz poskytovat služby nezbytné pro některé činnosti v odvětví ropy. Jednou ze společností, vůči nimž tato opatření směřují, je ruský ropný gigant Rosněfť. Jeho šéf Igor Sečin je blízkým spojencem prezidenta Vladimira Putina.
Rozhodnutí soudu je reakcí na protest Rosněfti v britského soudu. Společnost požaduje anulaci rozhodnutí představitelů Evropské unie z července 2014 omezit určité finanční transakce a citlivý vývoz.
Právní zástupce ropné společnosti Lode van den Hende v rozhovoru s agenturou Reuter prohlásil, že je rozhodnutím soudu zklamán. "Mohu také konstatovat, že co se týče sankcí, je to krok zpět v soudní ochraně v EU, protože podle soudu jen skutečnost, že společnost je z části v rukou státu stačí k tomu, aby se stala terčem sankcí," řekl. Podle názoru soudu bylo právo Rosněfti podnikat narušeno přímo úměrně přísnosti sankcí uvalených na celou zemi.
Rosněfť rozhodnutí označila za protiprávní, neopodstatněné a politizované. Trvá na tom, že se nedopustila ničeho nezákonného a že její podnikání, a to i na Ukrajině, nemá s ukrajinskou krizí nic společného.
V dnešním rozsudku soud konstatoval, že má pravomoc o těchto otázkách rozhodovat a že neexistuje žádná skutečnost, kterou by mohla být dotčena platnost rozhodnutí. Dohoda o partnerství a spolupráci mezi Evropskou unií a Ruskem přijetí opatření nebrání, uvádí se v prohlášení soudu.
Diskuze k článku ()