Soud v Praze musí znovu řešit spor o ochrannou známku radler.cz

Městský soud v Praze musí znovu řešit spor o ochrannou známku radler.cz skupiny Heineken. Nejvyšší správní soud (NSS) ve čtvrtek vyhověl kasační stížnosti Úřadu průmyslového vlastnictví, který v roce 2013 ochrannou známku zneplatnil. Městský soud rozhodnutí předsedy úřadu na základě žaloby Heinekenu zrušil, podle NSS při tom chyboval. Na úřední desce NSS je zatím dostupný jen výrok bez odůvodnění. Radler je směsí piva a ovocné limonády.

Česká tisková kancelář

Úřad zneplatnění slovní ochranné známky zdůvodňoval tím, že čeští spotřebitelé radler vnímali už v době žádosti o její zapsání jako obecný typ nízkoalkoholického nápoje, a známka tak postrádala schopnost odlišit konkrétní výrobky Heinekenu od produktů jiných výrobců. Námitky vůči zápisu měl například Plzeňský Prazdroj.

Městský soud ale přijal argumentaci Heinekenu, že v době podání žádosti v Česku ještě nešlo o takzvané druhové označení. Spor se stejným výsledkem byl sveden také kvůli slovní ochranné známce radler bez koncovky .cz.

Na aktuální výrok NSS upozornila Česká televize. Citovala soudkyni Danielu Zemanovou, podle které městský soud nesprávně posoudil jednu z námitek, na jejímž základě podle Zemanové neměl důvod rozhodnutí úřadu zrušit.

"Městský soud se musí zabývat ostatními žalobními námitkami. Zatím tedy nelze v žádném případě předjímat, jak spor ve finále dopadne," řekla České televizi Zemanová.

Královský pivovar Krušovice, který se později stal součástí Heinekenu, přihlásil známky v roce 2001 a úřad je následně zapsal do rejstříku. Když pivní mixy později získaly v Česku popularitu a několik podniků je po vzoru německy mluvících zemí pojmenovalo jako radler, inicioval Heineken předběžné soudní opatření, na jehož základě musely ostatní pivovary přestat název používat. Poté však Úřad průmyslového vlastnictví prohlásil v roce 2013 známky za od počátku neplatné.

Heineken v žalobě tvrdil, že patentový úřad svým postupem porušil jak zákon o ochranných známkách, tak i správní řád. Argumentoval tím, že zapsáním známek získal výlučné právo označovat své výrobky slovem radler a vzhledem k postoji úřadu byl přesvědčen, že známky jsou právně v pořádku.

Podle stanoviska úřadu ale neměly známky potřebnou rozlišovací způsobilost pro průměrného spotřebitele - a to ani při jejich přihlášení, ani později.

Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a
Sdílejte článek

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Další články

Tento web využívá cookies pro zajištění funkčnosti webu a získání statistik návštěvnosti webu