Výjimka se týkala pěti zvláště chráněných druhů rostlin a 56 druhů živočichů. Byla jednou z podmínek postupné opravy a rozšíření silnice, jež vede po hranici národního parku. Kromě místních automobilistů ji využívají také cyklisté a pěší turisté.
Krajský soud se podle nejvyšší instance nevypořádal s důkazními návrhy ekologů, některé přímo ignoroval. "Pokud soud provedení navržených důkazů nepovažoval za potřebné, měl v rozsudku vyložit, z jakých důvodů navržené důkazy neprovedl," uvedl NSS.
Chybovala však i správa parku a ministerstvo. Soud zejména poukázal na rozpor v tvrzeních správních orgánů. Správa parku uváděla, že její zaměstnanci provádějí odborný monitoring zvláště chráněných druhů, zatímco ministerstvo pak tvrdilo, že jde jen o "náhodná pozorování při výkonu jiné pracovní činnosti", nikoliv tedy o cílený monitoring.
"Tento rozpor nelze nijak vysvětlit a je o to absurdnější, že žalovaný (ministerstvo) mluví o aktivitách Správy Národního parku Šumava zcela jinak než sama správa," napsali soudci NSS.
Správa parku bude nyní znovu rozhodovat o žádosti o výjimku, kterou podával Jihočeský kraj. Musí vyjasnit rozpor ohledně monitoringu, dále do spisu vložit veškeré podklady a také aktualizovat odhady provozu na silnici po její rekonstrukci.
Diskuze k článku ()