Podle ustanovení § 65 odst. 1 a odst. 2 tr. řádu má obžalovaný a jeho obhájce v řízení před soudem, tedy od okamžiku, kdy je obžaloba doručena soudu, právo nahlížet do spisu kdykoli. Možnost odepřít nahlížení do spisu se vztahuje pouze na přípravné řízení. Předseda senátu, ani nikdo jiný, proto nemůže v řízení před soudem odepřít obžalovanému či jeho obhájci právo nahlížení do spisu.
Odepření nahlížení do spisu a seznámení se s obsahem obžaloby fakticky brání realizaci práva obžalovaného na obhajobu, zde zejména ve vztahu k podání podnětu k předběžnému projednání obžaloby ve smyslu ustanovení § 185 a následně tr. řádu, resp. k tomu, aby obžalovaný vyjádřil svůj názor na obžalobu a ovlivnil tak přípustným podáním názor soudu v procesním stádiu před nařízením hlavního líčení.
V této souvislosti dále prezidium Unie obhájců ČR poznamenává, že ustanovení § 196 odst. 1 tr. řádu nestanoví, pokud se týká doručení obžaloby, žádné omezující podmínky ve vztahu k jejímu získání pro obžalovaného a jeho obhájce.
Vzhledem k uvedenému takové jednání soudu není v souladu s tr. řádem, ale ani s ústavním pořádkem České republiky. Toto jednání navíc nenachází odraz v žádném rozhodnutí, které je vydáno v písemné formě, a které by bylo přezkoumatelné. Jde o faktické jednání, když obrana proti němu může vyvolat pro obžalovaného zbytečně hostilní postoj rozhodujícího soudce.
Unie obhájců ČR se domnívá, že by zamezení takového jednání mělo být provedeno v rámci sjednocování postupů soudů příslušnými nadřízenými soudy.
Diskuze k článku ()