Ve sporném trestním řízení policie v roce 2015 začala stíhat Vitáskovou kvůli údajnému porušení povinnosti při správě majetku a zneužití pravomoci. Důvodem bylo jmenování bývalé nejvyšší žalobkyně Renaty Vesecké místopředsedkyní ERÚ.
Podle obžaloby Vesecká neměla odpovídající nejméně sedmiletou praxi v oboru, proto bylo její jmenování v rozporu s energetickým zákonem. Státu podle obžaloby vznikla vyplácením mzdy Vesecké škoda. Podle dřívějšího vyjádření Vitáskové je obžaloba nedůvodná a Vesecká byla dobrým kandidátem.
ÚS řešil oba podněty od začátku roku 2016. V prvním podání se Vitásková domáhala určení, že kompetenci jednat navenek za ERÚ má předsedkyně, a pokud to není možné, tak místopředseda. Soudci návrh odmítli, výhradami úřadu k ustanovení opatrovníka by se podle nich měly primárně zabývat trestní soudy.
"Zde lze uplatňovat námitky týkající se případného vadného procesního postupu, který navrhovatelé považují za kompetenční konflikt. Namítaný zásah, mající toliko procesní povahu a dopad, lze tedy v dané věci objasnit a v případě potřeby reparovat v rámci probíhajícího trestního řízení před trestními soudy," stojí v usnesení. Poté ÚS odmítl pro nepřípustnost i ústavní stížnost spojenou s návrhem na zrušení části trestního řádu.
O ustanovení opatrovníka rozhodují soudy, v přípravném řízení má kompetenci státní zastupitelství. Ustanovení přichází v úvahu například v situaci, kdy zákonný zástupce poškozeného nemůže vykonávat svá práva a je nebezpečí prodlení, případně při kolizi zájmů.
Vitásková v čele úřadu skončila loni v srpnu po vypršení šestiletého mandátu. V úřadě už od roku 2016 nepůsobí ani Vesecká.
Vitásková je aktérkou ještě jedné trestní kauzy. V případu podezřelého udělení licencí dvěma solárním elektrárnám v Chomutově a pozdějšího zastavení přezkumu licenčního řízení jí Krajský soud v Brně předloni v únoru vyměřil trest 8,5 roku nepodmíněně. Vitásková se odvolala, stejně jako státní zástupce.
Diskuze k článku ()