Šejnost ve stížnosti tvrdil, že se nepodařilo bez pochybností prokázat jeho zavinění, zejména úmysl udat padělky jako pravé. Zdůraznil, že v odvolacím řízení navrhl 36 důkazů, ale Vrchní soud v Praze je neprovedl. Prostřednictvím důkazů chtěl prokázat, že pro řád vykonával správu majetku a že částka, na kterou byly směnky vystaveny, odpovídá odměně za jeho činnost.
Ústavní soudci ponechali verdikt beze změn. "ÚS nemá za to, že by v řízení bylo v oblasti skutkových zjištění a dokazování porušeno právo stěžovatele na spravedlivý proces. Nezjistil procesní pochybení obecných soudů, která by dosahovala ústavněprávní roviny, a nepovažoval za zjevně nepřiměřený ani uložený trest," stojí v usnesení.
Vrchní soud v Praze vynesl pravomocný verdikt nad Šejnostem předloni loni v březnu. Šlo o souhrnný trest, Šejnost měl i další problémy se zákonem. Profesní komora jej vyškrtla z řad advokátů. Loni v dubnu jeho dovolání odmítl Nejvyšší soud.
Šejnost vinu už dříve popřel, trestní oznámení prý bylo vykonstruované, důkazy jsou irelevantní, rozsudek stojí na domněnkách. Připustil jen to, že se u řádu domáhal vypořádání podílové odměny za právní služby, které řádu podle svých slov poskytoval při církevních restitucích a správě majetku.
"Faktem zůstává, že předmětné směnky podle přesvědčení stěžovatele byly pravé a opodstatněné, a to činností ve prospěch Rytířského řádu Křižovníků s červenou hvězdou, za kterou stěžovatel k dnešnímu dni neobdržel žádnou odměnu," stálo ve stížnosti.
Podle loňského rozhodnutí Nejvyššího soudu justice shromáždila dostatek důkazů a řádně vysvětlila, proč neuvěřila Šejnostově verzi. Ze znaleckých posudků prý jasně plyne, že podpisy velmistra řádu na směnkách jsou pravé, ovšem teprve poté na směnky přibyl tištěný text. Podle znalců k tomu posloužilo multifunkční zařízení v Šejnostově advokátní kanceláři.
Diskuze k článku ()