Novela má zajistit, aby ústavní soudci odpovídali za své přestupky stejně jako kterýkoli jiný občan. Zároveň ale má umožnit, aby ústavní soudci obdobně jako zákonodárci mohli požádat o projednání přestupku v kárném řízení.
I v takovém případě ovšem bude moci kárný senát uložit provinivšímu se soudci postih předpokládaný přestupkovým zákonem, podobně jako u poslanců a senátorů v disciplinárním řízení. Nynější úprava neumožňuje v kárném řízení uložit ústavnímu soudci za přestupek jinou sankci než výtku. Loni ji dostal soudce Radovan Suchánek za překročení rychlosti v autě.
Podle generálního sekretáře Iva Pospíšila se ÚS k senátnímu návrhu v legislativní proceduře oficiálně nevyjadřoval, což se ani nepředpokládá. Pospíšil nechce hovořit za jednotlivé soudce, jejichž názory se na dosavadní pojetí imunity a projednávanou změnu mohou lišit.
"Jako generální sekretář ÚS mohu vyjádřit pouze to, že ÚS bere na vědomí a je srozuměn s tím, že přestupková imunita jeho soudců bude, co do procedury a možností ukládání sankcí, upravena podobně, jako je její konstrukce u poslanců a senátorů," uvedl Pospíšil.
Úplnou přestupkovou imunitu zákonodárců zrušil Parlament přijetím senátní novely zákona o přestupcích. Poslanci a senátoři si tak mohou od dubna 2002 zvolit, že budou trestáni za své dopravní a jiné přestupky tak jako ostatní občané. Mohou ovšem také požádat o projednání přestupku parlamentní imunitní výbory. Na ústavní soudce se podle senátorky a bývalé ústavní soudkyně Elišky Wagnerové (za SZ) při tehdejší úpravě pozapomenulo.
Diskuze k článku ()