Ustanovení o zálohách, které by měli hradit věřitelé na provedení exekuce, není novinkou. Je součástí exekučního řádu již od r. 2001, zakotveno je i ve vyhlášce č. 330/2001 Sb. Ustanovení sněmu staví tento institut najisto a formálním způsobem jej aktualizuje.
V současné době nemají věřitelé s vedením exekuce žádné náklady, přestože tyto vznikají. V důsledku to může vést k negativním projevům: K soudu jsou podávány návrhy na zahájení exekuce proti nemajetným osobám či proti dlužníkům, kteří čelí většímu počtu exekucí. Věřitelé leckdy nepřistupují ke správě svých pohledávek odpovědně a žalují každého dlužníka, bez zvážení konkrétních rozměrů kauzy. Uvedená skutečnost má dopad na celkový počet exekucí.
Záloha kryje náklady exekuce, nikoliv odměnu soudního exekutora. Spotřebuje se typicky v těch řízeních, v nichž dlužník nedisponuje žádným postižitelným majetkem. Takové exekuce jsou ukončovány negativně, bez toho, že by byla vymožena pohledávka. Náklady na provedení těchto kauz však nesou soudní exekutoři z vlastních prostředků. Ačkoliv jsou úředními osobami a stát na ně přenesl svou pravomoc vykonávat právo, jako jediná právnická profese (na rozdíl od insolvenčních správců nebo likvidátorů) nemají zákonem zaručenu minimální odměnu. Není přitom myslitelné, aby neúspěšná řízení, která jsou vykonávána na základě návrhu věřitele a ve prospěch státní garance vymáhání spravedlnosti, dotovali soudní exekutoři ze svých zdrojů – zvláště za situace, kdy jim byly razantním způsobem sníženy odměny a kdy některé exekutorské úřady hlásí rozpočtové potíže.
Pokud je zájem věřitele vymoci pohledávku finančně vázán na výsledek řízení, lze předpokládat, že nebudou zahajovány exekuce, v nichž je předem zřejmá nevymahatelnost pohledávky, zejména kvůli bezmajetnosti neplatiče. Částečné finanční zapojení věřitele má zrovnoprávnit postavení účastníků řízení. Lze jej srovnat např. se soudním poplatkem. Soudní exekutor musí zálohu zúčtovat rozhodnutím, proti němuž může věřitel podat námitky. Pokud by záloha přesahovala částku 3.500 Kč, musejí být náklady podrobně zdůvodněny. V rámci legislativního procesu lze také uvažovat, že záloha bude odpuštěna věřitelům, jejichž finanční situace nedovoluje nést zálohy na náklady řízení. V současné době jde o rodiče, kteří prostřednictvím soudního exekutora vymáhají výživné pro své děti po druhém partnerovi. Okruh osob osvobozených od záloh by se však dle názoru Exekutorské komory ČR mohl rozšířit.
Pakliže je záloha hrazena, v případě úspěšného vedení exekuce se refunduje věřiteli a náklady na vedení řízení standardně nese dlužník.
Exekutorská komora ČR se domnívá, že toto opatření povede k další humanizaci exekučního prostředí, společně se zavedením místní příslušnosti soudních exekutorů, a k zajištění kvalitnějšího vymáhání práva v České republice.
Diskuze k článku ()