"Mimořádné vydržení slouží držiteli v případech, kdy nelze dohledat právní titul, nikoliv v případech, kdy chybí poctivá držba," uvedli v podkladech pro vládu legislativci. Poukázali na to, že u většiny privatizací není s právním titulem převodu majetku problém. O předloze bez ohledu na stanovisko vlády rozhodnou zákonodárci.
Institut mimořádného vydržení se dostal do nového občanského zákoníku kvůli ochraně "faktických stavů, jejichž základ je sice pochybný nebo sporný, ale kde tvrzené nebo domnělé vlastnictví trvá značně dlouhou dobu". Jde například o případy, kdy někdo získal převodem pozemek o chybně stanovené větší výměře, než je skutečná výměra, nebo pozemek chybně označený parcelním číslem. Nabyvatel v takových případech drží v dobré víře něco jiného, než co vlastní.
Mimořádné vydržení majetku může nastat podle zákona po době, která činí dvojnásobek lhůty pro běžné vydržení. U nemovitostí jde u mimořádného vydržení o 20 let. Držitel v takových případech nemusí prokázat právní důvod, ale nesmí se mu prokázat nepoctivý úmysl.
V přechodném ustanovení nový občanský zákoník zakotvil, že mimořádné vydržení nemovitosti je možné uplatnit nejdříve 1. ledna příštího roku. Černohorský navrhl, aby to bylo o pět let později. "Návrh má za cíl zabránit mimořádnému vydržení státního majetku, který byl v minulosti pochybným způsobem privatizován a převáděn a příslušné orgány dosud neobjasnily podstatné právní aspekty těchto majetkových převodů," napsal v důvodové zprávě. Černohorský ČTK řekl, že předloha nemíří na žádný konkrétní případ.
Aby splnila zamýšlený účel, musela by být novela schválena ještě letos. Černohorský proto chce, aby Sněmovna předlohu schválila zrychleně už v prvním čtení. Navzdory tomu není příliš pravděpodobné, že by ji zákonodárci mohli přijmout včas.
Diskuze k článku ()