Kvůli úpravám takzvaného whistleblowingu se Dienstbier před časem střetl s vicepremiérem Andrejem Babišem (ANO), který přišel s vlastní variantou ve formě poslaneckého návrhu. Chce řešit ochranu u přesně vymezených trestných činů v oblasti korupce, veřejných zakázek, daní a legalizace výnosů z trestné činnosti. Vláda se koncem května k této předloze postavila neutrálně, byť Dienstbier navrhoval její zamítnutí.
Babiš předložil svůj návrh krátce poté, co Dienstbier představil své varianty. Zdůvodnil to tím, že Dienstbierův návrh nepřináší oznamovatelům reálnou ochranu, protože by se jí museli domáhat až u soudu, a také neřeší výpadek příjmu a nemajetkovou újmu oznamovatele. Dienstbier, jemuž vypracování normy uložila vláda, označil Babišův postup za schválnost a předlohu za řešení nefunkční a "na efekt".
Dienstbierova favorizovaná varianta počítá se zavedením explicitního pravidla, podle něhož nesmí být oznamovatel v souvislosti s oznámením protiprávního jednání učiněným v dobré víře a nepředstavujícím nepřiměřený zásah do právem chráněných zájmů nijak postihován či znevýhodňován v zaměstnání. Současně by bylo pro řešení sporů v rámci civilního soudního řízení zavedeno sdílené důkazní břemeno.
Další varianty počítají se zachováním současného stavu beze změn, změnami v antidiskriminačním zákoně nebo vypracování zcela nového zákona.
V Česku nyní neexistuje komplexní předpis, který by whistleblowing upravoval. Ochranu oznamovatelů částečně řeší trestní řád a zákoník práce. Prosazení právní ochrany whistleblowerů je součástí programového prohlášení vlády. Nová pravidla by měla ochránit oznamovatele před odvetou těch, jejichž činnost ohlásili, nebo kterým kvůli oznámení vznikla újma. Měla by zabránit propuštění, znevýhodňování v práci, skončení služebního poměru či kárným opatřením.
Diskuze k článku ()