Vzorek DNA odebraný posmrtně bez souhlasu je dle NS nepoužitelný

Brno 16. ledna (ČTK) - Vzorek DNA odebraný posmrtně bez předchozího souhlasu, který dal zemřelý ještě za života, nebo bez souhlasu oprávněných pozůstalých je u soudu nepoužitelný. Podle stanoviska Nejvyššího soudu (NS) jde o nezákonně získaný, a tedy nepřípustný důkaz. Důležitou právní větu schválilo tento týden občanskoprávní a obchodní kolegium na základě kauzy, jíž se soud zabýval koncem loňského roku.

Česká tisková kancelář

Cílem zveřejňovaných stanovisek NS je sjednocování judikatury v případech, kdy obecné soudy rozhodují, případně by mohly rozhodovat rozkolísaně. Vycházejí ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek.

Po smrti člověka přechází pietní ochrana osobnosti podle občanského zákoníku na manžela, partnera, případně děti či rodiče. Týká se to i práva udělit či neudělit souhlas se zásahem v podobě odběru DNA, pokud se k otázce zemřelý ještě za života sám nevyjádřil. Pokud chybí souhlas zemřelého i oprávněných pozůstalých, je vzorek jako důkaz nepřípustný, říká právní věta.

NS loni konkrétně řešil dovolání nejvyššího státního zástupce v kauze ženy, jež se snažila dosáhnout na dědictví po biologickém otci, a proto usilovala o popření otcovství svého matrikového otce. Soudní spor se táhnul od roku 2009, řešil jej Okresní soud v Berouně a Krajský soud v Praze, poslední dva roky pak spis ležel u Nejvyššího soudu.

Justice opakovaně zdůraznila morální rozměr věci. Matrikový otec celý život plnil své rodičovské povinnosti, žena jej oslovovala "tati", vedl ji k oltáři. Otcovství začala zpochybňovat až v okamžiku, kdy zjistila, že nebude dědit po svém biologickém otci, kterého znala spíše jako rodinného známého.

"Čistě majetkový zájem (...) nelze považovat za dostatečný důvod k zásahu do nastolených rodinných vazeb," stojí v loňském rozsudku senátu se zpravodajem Lubomírem Ptáčkem. NS také potvrdil, že pokud matrikový otec převážnou část ženina života zastával svou roli v rodině a plnil veškeré své povinnosti, není dán zájem na popření otcovství.

Justice se v kauze zabývala také otázkou posmrtného odběru DNA. Žena totiž vzorek navrhovala jako důkaz v řízení, soudy to nepřipustily, což bylo podle NS správné. "Jestliže zůstavitel sám za svého života neurčil, jak má být s jeho ostatky naloženo a nebyl ani získán souhlas osob oprávněných takový souhlas udělit, bylo svévolným odběrem vzorků DNA zemřelého zasaženo do práva na pietní ochranu osobnosti," uvedl Knötig.

Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a
Sdílejte článek

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Další články

Bezpečnost práce s rizikovými zařízeními upraví nový zákon
Bezpečnost práce s rizikovými zařízeními

Bezpečnost práce s rizikovými zařízeními upraví nový zákon

Praha 5. dubna (ČTK) - Podmínky práce s vyhrazenými zařízeními upraví v tuzemsku nový zákon, který je ve Sněmovně před schvalováním. Týkat se má zdvihacích, elektrických, plynových a tlakových zařízení, která například při nesprávném použití nebo nevhodném provozování představují závažné ohrožení životů, zdraví nebo životního prostředí.

ČTK
Tento web využívá cookies pro zajištění funkčnosti webu a získání statistik návštěvnosti webu