Počínaje tím, že vůbec opustíte domov a vyjdete na ulici. Regulován je samozřejmě provoz i návštěvy rozličných poskytovatelů služeb od kadeřnictví přes restaurace až po podologické provozovny, ať už je to cokoliv. V neposlední řadě pak máme mimořádné opatření pro poskytovatele lékařské péče, lázně i sociální služby. A konečně – Ministerstvo zdravotnictví se rozhodlo neponechat náhodě skutečně nic a vydalo dokonce mimořádné opatření pro fotbalový zápas Teplic s Libercem, v němž mimo jiné stanovilo povinnost zachovávat ve sprchách co největší možné rozestupy. Těžko budu zastírat zklamání, že šlágr příštího kola fotbalové ligy – utkání Sparty s Plzní si doposud své mimořádné opatření nezasloužilo. Kéž by tak ministr zdravotnictví chtěl zakázat nafilmované pády v pokutovém území…
Je samozřejmě zcela pochopitelné, že ministerstvo zdravotnictví v aktuální situaci vydává mimořádná opatření, byť se lze samozřejmě ptát, zda je nutné mít takových mimořádných opatření Ministerstva zdravotnictví vyšší desítky. Co však považuji za zcela nepochopitelné, je kvalita oněch opatření. Opatření, kterými se musí řídit naprosto každý, kdo svůj život v době koronavirové epidemie neomezil na zachovávání základních životních funkcí s naprostým vyloučením pohybu. Opatření, která jsou v současnosti nejpodstatnějšími prameny práva – a to myslím bez nadsázky – pro velkou většinu lidí v Česku. Zatímco standardní zákonné právo je ve svých základech srozumitelné bez potřeby třebas jen nahlédnout do textu právního předpisu, prostě proto, že odpovídá běžnému lidskému chování (třeba uzavření kupní smlouvy v samoobsluze…), mimořádná opatření jsou (pochopitelně) neintuitivní a je třeba jejich obsah cíleně zjišťovat.
Takové zjišťování může ovšem přinést velmi nepříjemná poznání. Slabost odůvodnění mimořádných opatření i vládních usnesení kritizují právníci, najmě ti ústavní, již přes dva měsíce. Zásadní kritiku si však zaslouží i samotná normativní část předmětných opatření. Jak můžeme trvat na zásadě neznalost zákona neomlouvá, pokud onen zákon vypadá například takto:
S účinností ode dne 25. května 2020 od 00:00 hod. do odvolání tohoto mimořádného opatření se zakazuje konzumovat potraviny včetně nápojů na veřejnosti v místě jejich prodeje nikoli v nezbytně nutných případech pro potřeby nezbytného občerstvení, jedná-li se o potraviny určené k bezprostřední konzumaci, a v takovém případě pobývat za účelem jejich konzumace od prodejny, výdejového okénka apod. méně než 10 metrů.
Taková norma je zcela nesrozumitelná i pro právního profesionála s nadprůměrným intelektem i schopností porozumět psanému textu, který roky pracuje s právním jazykem a je vytrénován četbou právních předpisů i soudních rozhodnutí. Citovaná norma, navíc zcela zjevně pravopisně vadná, může být vyložena přinejmenším čtyřmi různými způsoby. Jak se podle ní má zařídit člověk, který pět let nestudoval právo? A kterému za její porušení podle zákona o ochraně veřejného zdraví hrozí velmi citelné sankce? Nerad bych působil skepticky, ale po mém soudu tohle už ani není právo. Tohle je nápodoba práva, která paroduje formu a obsah jen předstírá.
Diskuze k článku ()