Podávat se má jedna žádost, jeden má pak být i vyřizovací proces. Podmínkou pro získání pomoci od státu má být práce či její hledání. Za aktivitu by měla být částka vyšší, s rostoucím příjmem by pak měla postupně klesat. Kvůli nároku na dávku by se měl nově posuzovat majetek žadatelů. Připravované změny představil dnes novinářům ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) se svým týmem.
"Návrh máme připravený. Příští týden ho odesíláme do meziresortního připomínkového řízení a chceme ho v letošním roce schválit. Chceme, abychom ho v příštím roce začali aplikovat. Cílem je zjednodušit celý dávkový systém, digitalizovat a naplnit princip, že dávky nemohou být životní styl. Systém má pomáhat těm, kteří pomoc potřebují. Má motivovat k vlastní aktivitě," uvedl ministr. Podle něj bude zavádění záviset na rychlosti legislativního procesu. Změny by se měly spouštět po čtvrtletích. K překlopení dosavadního systému do nového má posloužit půlroční přechodné období.
Dávku upraví nový zákon o státní sociální pomoci. Výsledná částka se má skládat ze čtyř částí - z peněz na živobytí, bydlení, děti a z bonusu za práci či její hledání. Výše by se měla odstupňovat podle příjmu a pracovní aktivity. Odstranit se mají body zlomu, kdy člověk při překročení výdělku o korunu pomoc od státu ztrácí. Podpora by se měla lišit pro domácnosti s příjmem do 1,43násobku životního minima a nad něj. Domácnost by mohla mít dvě nemovitosti, dvě auta či úspory nejvýš 200.000 až 400.000 korun podle počtu svých členů.
Část na živobytí by připadla jen rodinám s příjmem pod 1,43násobek životního minima. Vypočítala by se za všechny členy domácnosti. U zranitelných osob, tedy dětí, lidí nad 68 let či invalidů by měla dosahovat životního minima. U ostatních dospělých by se pohybovala od existenčního do životního minima podle snahy o zlepšení vlastní situace. Podpora na bydlení by měla být dál pro lidi, kteří vydávají za byt či ubytování přes 30 procent příjmu. Při výpočtu by měla hrát roli výše výdělku. Částka by vycházela z normativních nákladů a energetického paušálu, které by se stanovily na každý rok.
Na peníze na dítě by dosáhly rodiny s příjmem pod čtyřnásobek minima místo dosavadního 3,4násobku u přídavků na děti. Podmínkou by byla práce či její hledání a školní docházka dětí. Domácnosti s příjmem do 1,43násobku minima by dostávaly na potomka 500 korun, nad tuto hranici do trojnásobku minima pak 1000 korun. Opatření má podle MPSV motivovat lidi k práci a k výdělku. U příjmu mezi trojnásobkem a čtyřnásobkem minima by částka zase postupně klesala. Celkovou dávku by navýšil pracovní bonus. Domácnostem s příjmem do 1,5násobku minima by stát přidal navíc částku, která by odpovídala dvěma pětinám výdělků členů rodiny. Při vyšším příjmu by se bonus snižoval.
Podle Jurečky není cílem reformy ušetřit a výdaje rozpočtu by mohly po zavedení změn vzrůst. Víc lidí by mohlo ale také díky pracovnímu bonusu začít pracovat, stát by tak získal peníze z odvodů a daní, dodal ministr.
Podle údajů ministerstva práce se na čtyři dosavadní dávky loni od ledna do konce listopadu vyplatilo 26,4 miliardy korun. V listopadu příspěvek na bydlení dostalo 215.300 domácností a doplatek 24.500, přídavků na dítě úřady poskytly 342.400 a příspěvků na živobytí 63.400.
Diskuze k článku ()