Soudní tlumočníci by měli umět česky na úrovni pokročilých

Zatím neúčinný zákon o soudních tlumočnících předpokládá, že ministerstvo stanoví, jakou úroveň znalostí a zkoušky musí prokázat zájemci o činnost tlumočníků, kteří nejsou rodilými mluvčími. Za ty jsou považováni lidé, kteří složili maturitu z češtiny. Ministerstvo proto navrhlo požadovat po tlumočnících znalosti minimálně na jazykové úrovni C1, tedy pokročilých.

Absolventi zkoušek na této úrovni by měli umět mluvit pružně a vyjadřovat se plynule a pohotově k různým tématům, která se mohou týkat společenského, akademického nebo profesního života. "Znalost jazyka na této úrovni je v návaznosti na prokázání odborné způsobilosti stanovené v zákoně o soudních tlumočnících a soudních překladatelích pro výkon tlumočnické praxe dostačující a lze ji požadovat jednotně bez rozdílu mateřského jazyka," píše se v materiálu.

Zákon předpokládá, že kromě maturity může mít soudní tlumočník složenou i certifikovanou zkoušku u některého z členů Asociace jazykových zkušebních institucí v Evropě. Z existujících zkoušek u asociace ale nyní splňuje podmínky zákona jen certifikovaná zkouška z češtiny pro cizince na nejvyšší úrovni C1. Mezi rovnocenné zkoušky je proto podle ministerstva ve vyhlášce nutné zařadit i další, které splňují jazykové znalosti minimálně na úrovni pokročilých. Jde například o absolutorium na vyšších odborných školách nebo státní jazykové zkoušky z češtiny. Uznat by se měly i státní závěrečné zkoušky, rigorózní či doktorské zkoušky, které dotyčný absolvoval při studiu vysoké školy v českém jazyce.

Zákon o soudních tlumočnících a překladatelích bude účinný od ledna. Stejně by měla začít platit i navrhovaná vyhláška. Nový zákon stanoví jasné a přísnější podmínky pro vznik tlumočnického a překladatelského oprávnění a umožní vyšší odměny za odvedenou práci. Agendu tlumočníků a předkladatelů převede z krajských soudů pod ministerstvo spravedlnosti. Dosud je úprava těchto činností součástí znaleckého zákona, jenž bude od příštího roku také nový.

Překlady si objednávají úřady i soukromé osoby. Tlumočníky často využívá třeba odbor azylové a migrační politiky ministerstva vnitra, soudy, policie, notáři a advokáti.