V Česku je 338.736 běženců s dočasnou ochranou, vnitro připravilo novelu
Praha 3. dubna (ČTK) - V České republice je nyní 338.736 běženců z Ukrajiny s dočasnou ochranou, která umožňuje přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na trh práce.
Jde jak o lidi, kteří si ochranu prodloužili, tak uprchlíky, kteří o ni požádali letos. Údaje dnes novinářům představila ředitelka odboru azylové a migrační politiky ministerstva vnitra Pavla Novotná. Ministerstvo vnitra podle ní připravilo novelu zákona Lex Ukrajina, která umožní ekonomicky soběstačným uprchlíkům získat v Česku dlouhodobý pobyt. Loni bylo na začátku dubna v ČR 325.742 lidí s dočasnou ochranou.
O prodloužení dočasné ochrany do března příštího roku podle Novotné požádalo asi 320.000 lidí, zbylí o ochranu požádali nově od začátku letošního roku. Zhruba 55.000 lidí si dočasnou ochranu letos neprodloužilo, na jiný pobytový status přešlo asi 4300 lidí. Téměř dvě třetiny běženců jsou ženy, dětí do 18 let je asi čtvrtina. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 vydala Česká republika téměř 600.000 dočasných ochran, zanikla jich polovina.
Nejvíce lidí s dočasnou ochranou, téměř 88.000, je podle údajů ministerstva vnitra v Praze. Následuje Středočeský kraj se zhruba 46.000 lidmi a Jihomoravský kraj s téměř 35.000 lidí. Nejméně běženců z Ukrajiny je dlouhodobě v Olomouckém a ve Zlínském kraji, kde je jich přes 10.000. V přepočtu na počet obyvatel je nejvíce lidí s dočasnou ochranou v okresech Plzeň-město, Tachov a v Praze.
Lidé, kteří uprchli z Ukrajiny před ruskou invazí a získali v Česku dočasnou ochranu, si ji mohli prodloužit do konce března 2025. Nejprve se museli do poloviny března zaregistrovat. Tím získali termín k osobní návštěvě ministerstva vnitra, kde získají tzv. vízový štítek. Dosud si ho podle Novotné vyzvedlo 116.000 lidí. Pokud se běženci nezaregistrovali, dočasná ochrana jim ke konci měsíce zanikla. Mohou o ni znovu požádat, musí ale projít stejným procesem jako při první registraci.
Ministerstvo vnitra podle Novotné připravilo novelu Lex Ukrajina 7, přičemž jednou z hlavních změn, které přináší, je možnost získání pobytového oprávnění ve formě zvláštního dlouhodobého pobytu. Získat ho budou moci uprchlíci, kteří jsou v systému dočasné ochrany minimálně dva roky, jsou ekonomicky nezávislí a bezúhonní. Uprchlíci s tímto typem pobytu by měli volný přístup na trh práce. Po pěti letech by mohli lidé s dlouhodobým pobytem mít možnost požádat o trvalý pobyt, žádost by se už řídila standardními pravidly.
Návrh ministerstvo pošle do připomínkového řízení v nejbližších dnech, platit by měl od ledna příštího roku. Nyní zákon umožňuje uprchlíkům s dočasnou ochranou žádat o pobyt, ale pouze za účelem sloučení rodiny.
Podle údajů ministerstva práce a sociálních věcí ze začátku dubna v Česku pracuje asi 123.000 uprchlíků z Ukrajiny. Přibývá mezi nimi těch, kteří platí ze zaměstnání či z dohod odvody. Zatímco před necelými dvěma roky jich bylo asi 45 procent, nyní je jich 90 procent.
Institut dočasné ochrany je na evropské úrovni omezen do konce března příštího roku. O dalším postupu budou zástupci států EU jednat letos v druhém čtvrtletí.
Počet držitelů dočasné ochrany v krajích:
Kraj
Počet
Hlavní město Praha
87.867
Středočeský kraj
46.070
Jihomoravský kraj
34.481
Plzeňský kraj
27.850
Moravskoslezský kraj
18.883
Ústecký kraj
16.419
Jihočeský kraj
16.241
Pardubický kraj
15.377
Královéhradecký kraj
14.725
Liberecký kraj
13.865
Karlovarský kraj
12.251
Kraj Vysočina
13.523
Olomoucký kraj
10.681
Zlínský kraj
10.207
Další články
Vláda schválila lex kratom, který zpřísní pravidla prodeje
Praha 14. září (ČTK) - Kratom by mělo být od příštího roku možné koupit až od 21 let, ne od 18 let jako dosud. Jeho prodej v e-shopech bude zakázaný. Zpřísnit se mají pravidla pro specializované prodejny, požadavky na bezpečnost produktů i režim u nikotinových sáčků. Posílit se mají pravomoci celníků či hygieniků.
Piráti v novele navrhují dávat obcím a krajům peníze za plochu dokončených bytů
Praha 13. září (ČTK) - Obce a kraje by měly dostávat peníze za dokončené a užívané byty na svém území, a to podle jejich obytné plochy. Peníze by jim měl poskytnout stát prostřednictvím rozpočtového určení daní z celostátního výnosu daně z přidané hodnoty.
Sněmovna zřejmě změní jednodenní dálniční známky na 24hodinové
Praha 10. září (ČTK) - Řidiči by se mohli od příštího roku dočkat dálniční známky, která by platila 24 hodin od zakoupení, nikoli jen do půlnoci daného dne jako nynější jednodenní známka. Počítá s tím doporučení sněmovního hospodářského výboru k vládní novele zákona o pozemních komunikacích, která má od příštího roku zastavit pravidelné zdražování dálničních známek.
Sněmovna odmítla senátní úpravy EET, například vynětí bezhotovostních plateb
Praha 9. září (ČTK) - Sněmovna dnes přehlasovala Senát a stvrdila původní verzi zákona, který od příštího roku opět zavede elektronickou evidenci tržeb (EET). Sněmovna odmítla pozměňovací návrh Senátu, který chtěl kromě jiného zrušit limit pro osvobození od daně z příjmů u zaměstnaneckých zdravotních benefitů.
Sněmovna opět schválila omezení pravomocí prezidenta k vedoucím stálých misí
Praha 8. září (ČTK) - Sněmovna znovu schválila většinou vládní koalice zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Přehlasovala dnes hlasy 104 ze 173 poslanců veto Senátu, podle něhož je změna protiústavním zásahem do kompetencí hlavy státu.



