V Česku je 338.736 běženců s dočasnou ochranou, vnitro připravilo novelu
Praha 3. dubna (ČTK) - V České republice je nyní 338.736 běženců z Ukrajiny s dočasnou ochranou, která umožňuje přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na trh práce.
Jde jak o lidi, kteří si ochranu prodloužili, tak uprchlíky, kteří o ni požádali letos. Údaje dnes novinářům představila ředitelka odboru azylové a migrační politiky ministerstva vnitra Pavla Novotná. Ministerstvo vnitra podle ní připravilo novelu zákona Lex Ukrajina, která umožní ekonomicky soběstačným uprchlíkům získat v Česku dlouhodobý pobyt. Loni bylo na začátku dubna v ČR 325.742 lidí s dočasnou ochranou.
O prodloužení dočasné ochrany do března příštího roku podle Novotné požádalo asi 320.000 lidí, zbylí o ochranu požádali nově od začátku letošního roku. Zhruba 55.000 lidí si dočasnou ochranu letos neprodloužilo, na jiný pobytový status přešlo asi 4300 lidí. Téměř dvě třetiny běženců jsou ženy, dětí do 18 let je asi čtvrtina. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 vydala Česká republika téměř 600.000 dočasných ochran, zanikla jich polovina.
Nejvíce lidí s dočasnou ochranou, téměř 88.000, je podle údajů ministerstva vnitra v Praze. Následuje Středočeský kraj se zhruba 46.000 lidmi a Jihomoravský kraj s téměř 35.000 lidí. Nejméně běženců z Ukrajiny je dlouhodobě v Olomouckém a ve Zlínském kraji, kde je jich přes 10.000. V přepočtu na počet obyvatel je nejvíce lidí s dočasnou ochranou v okresech Plzeň-město, Tachov a v Praze.
Lidé, kteří uprchli z Ukrajiny před ruskou invazí a získali v Česku dočasnou ochranu, si ji mohli prodloužit do konce března 2025. Nejprve se museli do poloviny března zaregistrovat. Tím získali termín k osobní návštěvě ministerstva vnitra, kde získají tzv. vízový štítek. Dosud si ho podle Novotné vyzvedlo 116.000 lidí. Pokud se běženci nezaregistrovali, dočasná ochrana jim ke konci měsíce zanikla. Mohou o ni znovu požádat, musí ale projít stejným procesem jako při první registraci.
Ministerstvo vnitra podle Novotné připravilo novelu Lex Ukrajina 7, přičemž jednou z hlavních změn, které přináší, je možnost získání pobytového oprávnění ve formě zvláštního dlouhodobého pobytu. Získat ho budou moci uprchlíci, kteří jsou v systému dočasné ochrany minimálně dva roky, jsou ekonomicky nezávislí a bezúhonní. Uprchlíci s tímto typem pobytu by měli volný přístup na trh práce. Po pěti letech by mohli lidé s dlouhodobým pobytem mít možnost požádat o trvalý pobyt, žádost by se už řídila standardními pravidly.
Návrh ministerstvo pošle do připomínkového řízení v nejbližších dnech, platit by měl od ledna příštího roku. Nyní zákon umožňuje uprchlíkům s dočasnou ochranou žádat o pobyt, ale pouze za účelem sloučení rodiny.
Podle údajů ministerstva práce a sociálních věcí ze začátku dubna v Česku pracuje asi 123.000 uprchlíků z Ukrajiny. Přibývá mezi nimi těch, kteří platí ze zaměstnání či z dohod odvody. Zatímco před necelými dvěma roky jich bylo asi 45 procent, nyní je jich 90 procent.
Institut dočasné ochrany je na evropské úrovni omezen do konce března příštího roku. O dalším postupu budou zástupci států EU jednat letos v druhém čtvrtletí.
Počet držitelů dočasné ochrany v krajích:
Kraj
Počet
Hlavní město Praha
87.867
Středočeský kraj
46.070
Jihomoravský kraj
34.481
Plzeňský kraj
27.850
Moravskoslezský kraj
18.883
Ústecký kraj
16.419
Jihočeský kraj
16.241
Pardubický kraj
15.377
Královéhradecký kraj
14.725
Liberecký kraj
13.865
Karlovarský kraj
12.251
Kraj Vysočina
13.523
Olomoucký kraj
10.681
Zlínský kraj
10.207
Další články
Právnička Kostolanská se složením slibu ujala funkce veřejné ochránkyně práv
Dosavadní právnička kanceláře ombudsmana Eva Kostolanská se složením slibu do rukou předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) ujala funkce veřejné ochránkyně práv. Nahradila v ní Stanislava Křečka.
Senát zpřísnil podmínky pro vládní zvyšování výdajů nad schválený rámec
Praha 17. června (ČTK) - Podmínky pro možnost vlády zvyšovat výdaje státu nad schválený rozpočtový rámec by měly být podle Senátu přísnější. Horní parlamentní komora kvůli tomu dnes upravila spornou novelu o veřejných rozpočtech, kterou tak bude muset znovu projednat Sněmovna.
Brno neuspělo s ústavní stížností kvůli zrušené části územního plánu
Brno 17. června (ČTK) - Brno neuspělo s ústavní stížností proti verdiktu Nejvyššího správního soudu (NSS), který zrušil část územního plánu města. Upravovala využití území za Lužánkami. Město se nevypořádalo s podrobnými námitkami muže ze sousedství. Územní plán před soudním zásahem umožňoval smíšenou obytnou zástavbu s maximální přípustnou výškou 22 metrů.
Odškodnění za tříhodinové zpoždění letu zůstane, dohodli se zástupci EP a států
Štrasburk 15. června (zvláštní zpravodaj ČTK) - Právo cestujících v EU na finanční kompenzaci při více než tříhodinovém zpoždění letů zřejmě zůstane zachováno. Zástupci Evropského parlamentu (EP) a členských států dnes dospěli k předběžné dohodě stran ochrany práv cestujících v letecké dopravě. Jde o první aktualizaci těchto pravidel od roku 2004, uvedl EP v dnešní tiskové zprávě.
Senátoři navrhli Ústavnímu soudu, aby zrušil vyhlášku o záplavových územích
Brno 12. června (ČTK) - Skupina senátorů navrhla Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil vyhlášku o záplavových územích. Tvrdí, že ministerstvo životního prostředí při vydání vyhlášky překročilo zákonné zmocnění a že pravidla nepřípustně zasahují do vlastnických práv i do práva podnikat.



