Bezúplatné příjmy z hlediska daně z příjmů právnických osob
V důsledku novelizace zákona o daních z příjmů (zákonem č. 267/2014 Sb.) došlo s účinností od 1. ledna 2015 ke změnám mimo jiné i v oblasti zdaňování bezúplatných příjmů. Novela uložila poplatníkům povinnost takový příjem zdanit s tím, že za stanovených podmínek současně mohou o hodnotu tohoto příjmu základ daně snížit.
Při aplikaci těchto ustanovení vznikaly výkladové problémy, které se snažila vyjasnit Komora daňových poradců ČR při jednání s Ministerstvem financí, a to v rámci tzv. koordinačního výboru.
Prvním důležitým závěrem koordinačního výboru bylo, že v případě, že společník poskytne společnosti bezúročnou zápůjčku, vůbec nedochází ke vzniku příjmů, tj. není třeba provádět korekce základu daně. Pokud by bezúročnou zápůjčku poskytla společnosti třetí osoba a tato zápůjčka byla použita na dosažení, zajištění a udržení příjmů, které jsou předmětem daně a nejsou od daně osvobozeny, společnost sice základ daně zvýší o hodnotu bezúplatného příjmu (bezúplatným příjmem by v případě zápůjčky bylo nutno chápat obvyklý „neuplatněný“ úrok), nicméně současně by mohla o stejnou částku základ daně snížit. Pro tyto účely je třeba nepeněžní příjem ocenit, ve většině případů znaleckým posudkem. Současně bylo odsouhlaseno, že věřitel v případě poskytnutí bezúročné zápůjčky není povinen opravovat svůj základ daně o výši obvyklého úroku.
V rámci koordinačního výboru bylo dále konstatováno, že neúplatný příjem nevzniká v případě zajištění závazku převodem práva s následnou výpůjčkou, jakož i v případech výpůjčky strojů, zařízení, šablon a forem pro zajištění smluvních dodávek. Zde je však nezbytné individuální posouzení jednotlivých případů. Jedná-li se například o bezplatnou výpůjčku stroje, kde je bezplatný pronájem zakalkulován do ceny výrobků, jde o součást smluvních podmínek úplatné operace (dodávek zboží), která je i při zoohlednění předmětné výpůčjky pro obě strany ekonomicky výhodná, a proto nedochází k vzniku bezúplatného příjmu z hlediska daně z příjmů.
Koordinační výbor k výše uvedeným otázkám byl uzavřen až 4. března 2016, tj. téměř po roce jednání, nicméně pro poplatníky přináší důležité závěry, které se týkají běžných podnikatelských operací.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: martina.pejclova@bnt.eu
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.




