Bezúplatné příjmy z hlediska daně z příjmů právnických osob
V důsledku novelizace zákona o daních z příjmů (zákonem č. 267/2014 Sb.) došlo s účinností od 1. ledna 2015 ke změnám mimo jiné i v oblasti zdaňování bezúplatných příjmů. Novela uložila poplatníkům povinnost takový příjem zdanit s tím, že za stanovených podmínek současně mohou o hodnotu tohoto příjmu základ daně snížit.
Při aplikaci těchto ustanovení vznikaly výkladové problémy, které se snažila vyjasnit Komora daňových poradců ČR při jednání s Ministerstvem financí, a to v rámci tzv. koordinačního výboru.
Prvním důležitým závěrem koordinačního výboru bylo, že v případě, že společník poskytne společnosti bezúročnou zápůjčku, vůbec nedochází ke vzniku příjmů, tj. není třeba provádět korekce základu daně. Pokud by bezúročnou zápůjčku poskytla společnosti třetí osoba a tato zápůjčka byla použita na dosažení, zajištění a udržení příjmů, které jsou předmětem daně a nejsou od daně osvobozeny, společnost sice základ daně zvýší o hodnotu bezúplatného příjmu (bezúplatným příjmem by v případě zápůjčky bylo nutno chápat obvyklý „neuplatněný“ úrok), nicméně současně by mohla o stejnou částku základ daně snížit. Pro tyto účely je třeba nepeněžní příjem ocenit, ve většině případů znaleckým posudkem. Současně bylo odsouhlaseno, že věřitel v případě poskytnutí bezúročné zápůjčky není povinen opravovat svůj základ daně o výši obvyklého úroku.
V rámci koordinačního výboru bylo dále konstatováno, že neúplatný příjem nevzniká v případě zajištění závazku převodem práva s následnou výpůjčkou, jakož i v případech výpůjčky strojů, zařízení, šablon a forem pro zajištění smluvních dodávek. Zde je však nezbytné individuální posouzení jednotlivých případů. Jedná-li se například o bezplatnou výpůjčku stroje, kde je bezplatný pronájem zakalkulován do ceny výrobků, jde o součást smluvních podmínek úplatné operace (dodávek zboží), která je i při zoohlednění předmětné výpůčjky pro obě strany ekonomicky výhodná, a proto nedochází k vzniku bezúplatného příjmu z hlediska daně z příjmů.
Koordinační výbor k výše uvedeným otázkám byl uzavřen až 4. března 2016, tj. téměř po roce jednání, nicméně pro poplatníky přináší důležité závěry, které se týkají běžných podnikatelských operací.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: martina.pejclova@bnt.eu
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.




