Bezúplatné příjmy z hlediska daně z příjmů právnických osob
V důsledku novelizace zákona o daních z příjmů (zákonem č. 267/2014 Sb.) došlo s účinností od 1. ledna 2015 ke změnám mimo jiné i v oblasti zdaňování bezúplatných příjmů. Novela uložila poplatníkům povinnost takový příjem zdanit s tím, že za stanovených podmínek současně mohou o hodnotu tohoto příjmu základ daně snížit.
Při aplikaci těchto ustanovení vznikaly výkladové problémy, které se snažila vyjasnit Komora daňových poradců ČR při jednání s Ministerstvem financí, a to v rámci tzv. koordinačního výboru.
Prvním důležitým závěrem koordinačního výboru bylo, že v případě, že společník poskytne společnosti bezúročnou zápůjčku, vůbec nedochází ke vzniku příjmů, tj. není třeba provádět korekce základu daně. Pokud by bezúročnou zápůjčku poskytla společnosti třetí osoba a tato zápůjčka byla použita na dosažení, zajištění a udržení příjmů, které jsou předmětem daně a nejsou od daně osvobozeny, společnost sice základ daně zvýší o hodnotu bezúplatného příjmu (bezúplatným příjmem by v případě zápůjčky bylo nutno chápat obvyklý „neuplatněný“ úrok), nicméně současně by mohla o stejnou částku základ daně snížit. Pro tyto účely je třeba nepeněžní příjem ocenit, ve většině případů znaleckým posudkem. Současně bylo odsouhlaseno, že věřitel v případě poskytnutí bezúročné zápůjčky není povinen opravovat svůj základ daně o výši obvyklého úroku.
V rámci koordinačního výboru bylo dále konstatováno, že neúplatný příjem nevzniká v případě zajištění závazku převodem práva s následnou výpůjčkou, jakož i v případech výpůjčky strojů, zařízení, šablon a forem pro zajištění smluvních dodávek. Zde je však nezbytné individuální posouzení jednotlivých případů. Jedná-li se například o bezplatnou výpůjčku stroje, kde je bezplatný pronájem zakalkulován do ceny výrobků, jde o součást smluvních podmínek úplatné operace (dodávek zboží), která je i při zoohlednění předmětné výpůčjky pro obě strany ekonomicky výhodná, a proto nedochází k vzniku bezúplatného příjmu z hlediska daně z příjmů.
Koordinační výbor k výše uvedeným otázkám byl uzavřen až 4. března 2016, tj. téměř po roce jednání, nicméně pro poplatníky přináší důležité závěry, které se týkají běžných podnikatelských operací.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: martina.pejclova@bnt.eu
Další články
Když je jisté, že jeden z nich je pachatel, ale odsouzen není nikdo
Představme si právně mimořádně nepříjemnou situaci. Na místě činu jsou dvě osoby. Poškozený utrpí těžkou újmu na zdraví nebo zemře. Je prakticky jisté, že rozhodující útok vedl jeden z přítomných. Oba měli možnost čin spáchat, oba se pohybovali v bezprostřední blízkosti poškozeného, oba mohou mít motiv a každý tvrdí, že pachatelem byl ten druhý.
Odklad AI Actu firmy uklidnil. Kvůli Shadow AI přitom porušují povinnosti už dnes
Od neděle 2. srpna se začala uplatňovat další důležitá část evropského AI Actu, která se týká transparentnosti. Firmy si sice po červnovém odkladu části pravidel oddechly, ale většina z nich stále podceňuje rizika takzvané Shadow AI. Fenoménu, kdy zaměstnanci potají využívají veřejné nástroje umělé inteligence a vkládají do nich firemní know-how či osobní údaje.
Veřejná podpora: Co potřebujete vědět, abyste byli v souladu se zákonem
Představte si, že město nebo stát chce finančně podpořit váš podnikatelský záměr, poskytnout vám dotaci na rozvoj společnosti nebo třeba zvýhodněný nájem prostor. Zní to skvěle, že? Ale pozor – právě jste vstoupili do světa veřejné podpory, který má svá přísná pravidla.
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
