Pro daňové právo je velmi klíčové soukromé právo. Daňové právo je bytostně na soukromé právo navázané, což je patrné v předpisech, které jsou v oblasti daňového práva přijímány v důsledku přijetí rekodifikace soukromého práva. Tento princip je nazýván absencí čínské zdi mezi daňovým a soukromým právem, neboť daňové právo vychází ze soukromého práva, z jeho pojmů, institutů atd.
Rekodifikace soukromého práva velmi významným způsobem ovlivnila daňové právo a tyto změny jsou naprosto zásadní. Dá se říci, že od 1. ledna má dojít k největší změně daňové soustavy od roku 1993. Bohužel v současné době není jisté, zda daňové právo nezpůsobí odložení účinnosti rekodifikace. Rizika jsou obrovská a může se stát, že daňové právo zapříčiní, že celý proces rekodifikace soukromého práva nebude k 1. lednu 2014 dokončen.
Stav legislativního procesu rekodifikace soukromého práva
a) Zákony přijaté v roce 2012
- Nový občanský zákoník – 89/2012 Sb.
- Zákon o obchodních korporacích – 90/2012 Sb.
- Zákon o mezinárodním právu soukromém – 91/2012 Sb.
b) Zákony přijaté v roce 2013
- Katastrální zákon a jeho změnový zákon – 256/2013 Sb. a 257/2013 Sb.
- Zákon o zvláštních řízeních soudních – 292/2013 Sb.
- Novela OSŘ – 293/2013 Sb.
- Novel insolvenčního zákona – 294/2013 Sb.
- Doprovodný zákon k rekodifikaci soukromého práva – 303/2013 Sb.
- Zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob – 304/2013 Sb.
- Zákon o převodu vlastnického práva k jednotkám – 311/2013 Sb.
- Novela zákona o matrikách – 312/2013 Sb.
c) Nepřijaté zákony
- Zákon o dani z nabytí nemovitých věcí – tisk č. 1003
- Zákon o změně daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva a o změně některých zákonů – tisk č. 1004
- Zákon o statusu veřejné prospěšnosti – tisk č. 989
d) Přijatá zákonná opatření Senátu /ZOS/ v daňové oblasti
Rekodifikace soukromého práva není jen nový občanský zákoník (dále jen „NOZ), zákon o obchodních korporacích a zákon o mezinárodním právu soukromém, ale tvoří ji i další související a navazující právní předpisy. Pokud se mám na uvedené dívat objektivně, tak z hlediska dostatečné legisvakance jsou v pořádku předpisy uvedené pod písm. „A“, tzn., zákony přijaté v roce 2012, které mají dostatečnou legisvakanci zhruba rok a ¾. Bohužel už podle mně není moc v pořádku legisvakance předpisů pod písm. „B, C“ a „D“. Proč tomu tak je?
Doprovodná legislativa ve skupině „B“ byla přijata až na přelomu září a října 2013, teprve nedávno byly tyto předpisy publikovány ve Sbírce zákonů. Legisvakanci mají tyto předpisy krátkou, ale pořád alespoň nějakou.
Problém nastal u třech předpisů pod písm. „C“ a bohužel – já se zabývám daňovým právem – tak zrovna dva předpisy, které byly zamítnuty Senátem, což při stavu rozpuštěnosti Poslanecké sněmovny znamenalo konec jejich legislativního procesu, tak bohužel tyto dva předpisy byly předpisy daňové, které přizpůsobovaly daňové právo rekodifikaci soukromého práva. Pro daňové právo je důležité, že byl zamítnut i ten třetí předpis, a to je zákon o statusu veřejné prospěšnosti. Pro Ministerstvo spravedlnosti to nebyl až tak fatální problém, pro daňové právo problém velký, protože zejména zákon o změně daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva a o změně některých zákonů počítal s tím zákonem, že bude přijat a byl na něj velmi silně navázán.
Nepřijetí těchto zákonů by při nabytí účinnosti rekodifikace soukromého práva znamenalo nepřijetí věcných a terminologických změn daňových zákonů přizpůsobujících je rekodifikaci soukromého práva. To by znamenalo propad inkasa veřejných rozpočtů v řádech miliard až desítek miliard korun, právní nejistotu, nerovnost daňových subjektů, možná i zvýšení daňové zátěže v některých konkrétních případech, nespravovatelnost vybraných daní, vybraných institutů atd.
Proto se nabízela určitá řešení, jak postupovat dále po zamítnutí uvedených zákonů („C“) Senátem. Vezměte si, že jste v situaci, kdy víte, že 1. ledna 2014 má nabýt účinnosti rekodifikace soukromého práva a víte, že daňové zákony jí nejsou přizpůsobeny. Existují v zásadě dvě možnosti, co je možné udělat. Buďto se pokusit nějakým způsobem změnit daňové zákony ještě v tom čase, který zbývá. Podotýkám, že Senát zamítl tyto zákony 12. září 2013. To znamená, bylo to zhruba tři a půl měsíce před nabytím účinnosti rekodifikace. Anebo ještě můžete volit druhou variantu, tj. odložit účinnost samotné rekodifikace soukromého práva. Řada osob možná v tuto druhou variantu doufala, že to tak dopadne, nicméně to tak nedopadlo. Byla zvolena varianta první, tzn. změnit ty daňové zákony.
A jaká mohla být zvolena forma změn daňových zákonů? Vzhledem k tomu, že 12. září 2013 Poslanecká sněmovna neexistovala, protože byla rozpuštěna, tak se nabízela forma, buďto zákonných opatření Senátu nebo zákonů přijatých nově ustavenou Poslaneckou sněmovnu (například ve stavu legislativní nouze). Byla zvolena varianta první, tj. forma zákonných opatření Senátu, protože ta druhá možnost byla fakticky nerealizovatelná, obzvláště když pan prezident deklaroval, že svolá zasedání nově zvolené Poslanecké sněmovny až na konec listopadu. Bylo by velmi obtížné na konci listopadu ve stavu legislativní nouze schvalovat nové zákony. Nebylo by jisté, zda se to stihne. Proto se začaly připravovat návrhy zákonných opatření Senátu.
Obecně k zákonným opatřením Senátu (ZOS)
Já jsem se bohužel dostal z titulu svého působení na Ministerstvu financí do takové situace, že bylo potřeba průkopnicky řešit, kdy se mohou přijímat zákonná opatření Senátu. Nikdy ta situace předtím nenastala a byly obrovské problémy s tím, jakým způsobem vyložit ustanovení Ústavy o tom, že Senátu přísluší přijímat zákonná opatření.
První podmínkou je rozpuštěná Poslanecká sněmovna. Tato podmínka byla splněna, protože Poslanecká sněmovna byla rozpuštěna. Problém je, že vůbec není jasné, do kdy trvá stav rozpuštění Poslanecké sněmovny, tzn., do kdy bylo možné přijímat zákonná opatření Senátu. Existují tři výklady. Podle prvního výkladu je dnem, do kdy trvá stav rozpuštěnosti, druhý den voleb do Poslanecké sněmovny, podle druhého výkladu, den svolání zasedání nové Sněmovny a podle třetího výkladu, až den její ustavující schůze. S ohledem na nejistotu bylo dohodnuto, že zákonná opatření Senátu se přijmou do voleb do Poslanecké sněmovny.
Skutečnost, která se velmi diskutovala a kterou zmíním dále, je neodkladnost zákonného opatření Senátu. To znamená, že musí existovat neodkladnost přijetí zákonného opatření Senátu. Další podmínkou je výhrada zákona. Daně a poplatky lze ukládat jen na základě zákona, proto tato podmínka u daňových zákonů je zcela jistě splněna. Zákaz přijímání zákonných opatření Senátu v určitých věcech je podmínkou, kterou se bylo nutné zabývat velmi podrobně, protože Ústava stanoví, že nelze přijímat zákonná opatření ve věcech státního rozpočtu. Byl tady možný extenzivní výklad toho, že státní rozpočet jsou i daně, protože daně jsou příjmem státního rozpočtu. I když nakonec jsme se přiklonili k závěru, že státní rozpočet je třeba vykládat úžeji, a že se zákonné opatření Senátu v případě daní přijímat může.
Zákonné opatření Senátu může navrhnout jenom vláda, to bylo nepochybně splněno. Poslední podmínkou je ratihabice, což je slovo, které už jste možná slyšeli, tzn., dodatečné schválení zákonných opatření na ustavující schůzi nové Poslanecké sněmovny. To je podmínka, která musí nastat potom, co bude ustanovena nová Poslanecká sněmovna.
Takže to je obecně k podmínkám přijatí zákonných opatření Senátu a nyní k meritu věci, což jsou dvě zákonná opatření Senátu, která byla přijata a o kterých bych tady dnes primárně chtěl hovořit:
- Zákonné opatření Senátu o dani z nabytí nemovitých věcí – ZOS DNNV
- Zákonné opatření Senátu o změně daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva – ZOS REK
Bohužel, nastala situace, že daňové zákony měly být přizpůsobeny rekodifikaci soukromého práva jednak novým zákonem o dani z nabytí nemovitých věcí a jednak zákonem o změně daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva a o změně některých zákonů. Bohužel oba zákony v Senátu neprošly, zákon o dani z nabytí nemovitých věcí o jeden jediný hlas.
Takže se navrhla jako alternativa zákonná opatření Senátu. Mohla se vůbec navrhnout? Asi nejkontroverznější podmínkou je podmínka neodkladnosti jejich přijetí. Je nepochybně možné o této podmínce diskutovat, zda byla či nebyla splněna.
Důvodová zpráva odůvodňuje neodkladnost zákonných opatření v pěti krocích. Za prvé: objektivně existuje nežádoucí stav. Existuje, protože 1. ledna 2014 má nabýt účinnosti rekodifikace soukromého práva a daňové zákony jí nejsou přizpůsobeny. Za druhé: tento nežádoucí stav je nutné neprodleně zhojit. Za třetí: při nezhojení hrozí závažné negativní následky materiálního a hodnotového charakteru. Když se daňové právo nepřizpůsobí, dojde k výpadku příjmů veřejných rozpočtů v řádech miliard, příp. desítek miliard korun a dále k nejistotě, neprovázanosti, nespravovatelnosti daní. Za čtvrté: tím, že je rozpuštěna Poslanecká sněmovna, tak se toto přizpůsobení nemůže dít jinak, než formou zákonného opatření Senátu. To jsem tady již zmínil. A konečně za páté: zákonné opatření Senátu je způsobilé takový stav zhojit, aniž by vyvolalo obdobné nebo větší negativní následky. Já nevím, jestli je větší následek to, že by daňové právo nebylo přizpůsobeno rekodifikaci soukromého práva nebo, že by rekodifikace nebyla účinná od 1. ledna 2014. To si každý odpovězte sám, co považujete za větší negativum. Ta argumentace, proč už nelze odložit účinnost rekodifikace zazněla od pana premiéra a z jiných míst v tom směru, že osoby jsou na rekodifikaci již připraveny, že s ní počítají, že by v případě odložení byla ohrožena právní jistota atd. Já osobně si myslím, že na úvahy o odložení účinnosti rekodifikace bylo pozdě už před rokem, tím spíš je nesprávné, že by k tomu mělo dojít až teď. Pokud vím, Česká advokátní komora přijala usnesení, že chce odložit účinnost rekodifikace soukromého práva. To se mi zdá naprosto nezodpovědné a vůbec by to nemělo nastat. Samozřejmě v momentu, kdy se přikloníme k tomu, že rekodifikace soukromého práva má nabýt účinnosti, tak je nutné nežádoucí stav zhojit jen přijetím zákonných opatření Senátu v daňové oblasti.
Já se omlouvám za ten trochu delší obecný úvod, protože bohužel, musel jsem Vás uvézt do problematiky vztahů daňového práva, soukromého práva a její rekodifikace.
Diskuze k článku ()