Daňový seriál – VI. díl: Daň z příjmů, 2. část Zdroj: Fotolia

Daňový seriál – VI. díl: Daň z příjmů, 2. část

Jak již bylo v minulém díle daňového seriálu uvedeno, zákon č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů fyzických a právnických osob (dále jen zákon o dani z příjmu) je dalším daňovým zákonem, který přijal rozsáhlé terminologické změny v souvislosti s provedenou rekodifikací soukromého práva v podobě nového zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. V rámci tohoto dílu daňového seriálu, který se bude zabývat daní z příjmu a v zásadě navazovat na předchozí díl daňového seriálu zabývající se daní z příjmů, budou uvedeny informace o možnosti zdanění příjmu a výdajů daňového poplatníka paušální sazbou, porovnáním příjmů a výdajů daňového poplatníka za účelem zjištění jeho daňové povinnosti.

JUDr. Ing. Eva Daniela Cvik

JUDr. Ing. Eva Daniela Cvik

advokátka, doktorandka Katedry finančního práva a finanční vědy PF UK

JUDr. Ing. Eva Daniela Cvik

advokátka, doktorandka Katedry finančního práva a finanční vědy PF UK

Tento díl daňového seriálu se dále bude zabývat vymezením příjmů ze zaměstnání, příjmů z podnikání, kapitálovými příjmy, příjmy z pronájmu a v neposlední řadě ostatními příjmy daňového poplatníka tak, aby byl poskytnut základní přehled o tom, co je předmětem zdanění daně z příjmů a co vše musí být případně zahrnuto do daňového přiznání k dani z příjmu.

Jak již bylo uvedeno, zákon o dani z příjmů je z hlediska svého obsahu velmi obsáhlým a ne vždy přehledným právním předpisem. Tento článek z hlediska svého obsahu tedy nebude zahrnovat veškerou problematiku vymezeného okruhu tohoto článku, ale opět se bude snažit, poskytnout základní informace a uvést skutečnosti, které nejčasněji nastávají u daňových subjektů v rámci jejich běžného života.

Předmětem daně z příjmů fyzických osob jsou příjmy ze závislé činnosti, příjmy ze samostatné činnosti, příjmy z kapitálového majetku, příjmy z nájmu a ostatní příjmy. Za příjem se rovněž rozumí jak příjem peněžní, tak nepeněžní, případně příjem dosažený směnou. 

Příjmy ze zaměstnání

Příjmy ze zaměstnání upravuje ustanovení § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů. Za příjmy ze zaměstnání se považují veškeré příjmy a plnění, pokud příjmy byly získány v rámci současného, či dřívějšího pracovněprávního, služebního nebo členského poměru a obdobného poměru, v nichž je poplatník při výkonu práce pro plátce příjmu, kterým je v tomto případě zaměstnavatel, povinen dbát jeho příkazů. Dále se pod příjmy ze zaměstnání zahrnují funkční požitky, příjmy za práci člena družstva, společníka společnosti s ručením omezeným, člena orgánu právnické osoby, likvidátora.

Pro účely příjmů ze zaměstnání jsou funkčními požitky funkční platby a plnění, které jsou poskytované v souvislosti s výkonem funkce, např. výkon funkce představitelů státní moci, soudců apod., a dále odměny za výkon funkce a plnění poskytované v souvislosti se současným, nebo dřívějším výkonem funkcí v orgánech územní samosprávy, spolcích, zájmových sdruženích, komorách a jiných orgánech a institucích.

Do příjmů ze závislé činnosti se zahrnují i naturální položky, které jsou ze strany zaměstnavatele poskytovány zaměstnanci zdarma (poskytnutí automobilu, podnikového bytu apod.). V tomto případě se daní částka odpovídající obvyklé ceně za poskytnutí naturální položky.

Za příjmy ze závislé činnosti se nepovažují a nejsou tedy předmětem daně náhrady cestovních výdajů, hodnota osobních ochranných pracovních prostředků a oděvů, náhrady za opotřebení vlastního nářadí.

Základ daně

Dílčím základem této daně jsou pouze příjmy ze závislé činnosti, které jsou zvýšené o částku odpovídající pojistnému na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a na pojistném na veřejné zdravotní pojištění. Tyto povinné platby však nehradí zaměstnanec, ale zaměstnavatel. Zaměstnanec je povinen z příjmů ze závislé činnosti k odvodu na zdravotní pojištění (4,5%) a sociální pojištění (6,5%) a dále k odvodu zálohy na daň (15%). Příjmy ze závislé činnosti jsou zdaněny vždy u daňového subjektu, který tyto příjmy přímo vyplácí, a to formou měsíční zálohy na daň z příjmu, na zdravotní a sociální pojištění, k jehož odvodu je povinen. Způsob stanovení zálohy na daň z příjmu je závislý i na skutečnosti, zda zaměstnanec u zaměstnavatele podepsal prohlášení k dani z příjmů ze závislé činnosti. Poplatník si může zvolit pouze jednoho zaměstnavatele, u kterého podepisuje prohlášení k dani z příjmů. Podepsané prohlášení o dani z příjmu je jednou z podmínek, kdy zaměstnanec může uplatňovat měsíční slevy na dani. Základem pro výpočet zálohy na daň z příjmů je úhrn příjmů ze závislé činnosti, které jsou vyplaceny zaměstnanci za jeden kalendářní měsíc.

V případě zdanění příjmů ze závislé činnosti, v případě, kdy je poplatník daně (zaměstnanec) pouze příjemcem těchto příjmů, nemusí podávat daňové přiznání. Veškeré úkony včetně daňového přiznání za něj činí zaměstnavatel.

Příjmy ze samostatné činnosti

Příjmy ze samostatné činnosti jsou upraveny v ustanovení § 7, zákona č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů. Příjmem ze samostatné činnosti jsou příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, živnostenského podnikání, příjem z podnikání, ke kterému je potřeba podnikatelské oprávnění, příjem z majetku, který je zařazen v obchodním majetku a příjem z nezávislého podnikání. Zde uvádím, že výčet příjmů ze samostatné činnosti není úplný, ale jsou uváděny  ty nejobvyklejší. Základem daně u příjmu ze samostatné činnosti jsou příjmy, které se snižují o výdaje, které jsou vynaložené na jejich dosažení, zajištění a jejich udržení. V případě, kdy uplatněné výdaje přesáhnou výši příjmů, je vypočtený rozdíl daňovou ztrátou. Jestliže má daňový poplatník příjmy i dle ostatní klasifikace příjmů (ostatní příjmy, kapitálové příjmy, příjmy z pronájmu), snižuje se o ztrátu úhrn dílčích základů daně zjištěných dle jednotlivých druhů příjmů. Od dílčího základu daně je dále možno odečíst nezdanitelné části základu daně, kterými jsou úroky z úvěrů na financování bytových potřeb ze stavebního spoření, hypotečního úvěru apod. (každá banka zasílá na požádání), dále příspěvky na penzijní pojištění, pojistné na soukromé životní pojištění apod. Nejedná se opět o úplný výčet.

Každý poplatník daně, který pro zjištění daňového dílčího základu snižuje své příjmy výdaji, které vznikly v souvislosti s činností, která směřovala k jejich dosažení, zajištění a jejich udržení, je povinen vést daňovou evidenci. Daňová evidence obsahuje údaje o všech příjmech a výdajích v členění potřebném pro zjištění dílčího základu daně, veškerého majetku a případných dluzích.

Uplatnění výdajů procentní sazbou

V případě, kdy poplatníkovi daně v souvislosti s jeho činností nevznikají žádné náklady, které byly vynaloženy na dosažení, zajištění a udržení příjmů, může uplatnit výdaje v následujícím procentním vyjádření:

  • 80% z příjmu zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a z příjmů z živnostenského podnikání řemeslného,
  • 60% z příjmů ze živnostenského podnikání, nejvýše lze však uplatnit do částky
    1 200 000 Kč
  • 30% z příjmu z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku, nejvýše však do částky 600 000 Kč
  • 40% z jiných příjmů ze samostatné činnosti, nejvýše však do částky 800 000 Kč.

V této procentuální částce jsou zahrnuty veškeré výdaje poplatníka, již tedy nemůže při výpočtu dílčího základu daně uplatňovat další výdaje samostatně, vedle procentuálního vyjádření výdajů. V případě, kdy se poplatník daně rozhodne pro tento způsob uplatňování výdajů, nelze ho zpětně měnit.

Příjmy z kapitálového majetku

Tyto příjmy jsou upraveny v ustanovení § 8 zákona č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů. Do skupiny těchto příjmů se zahrnují např. příjmy z úroků, výher a jiných výnosů, z vkladů na vkladních knížkách, úroky z peněžních prostředků na účtu, dávky penzijního připojištění se státním příspěvkem, plnění ze soukromého životního pojištění nebo jiný příjem z pojištění osob, který není pojistným plněním apod.

Příjmy z nájmu

Upravuje ustanovení § 9 zákona č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů. Jedná se o příjmy z nájmu nemovitých věcí nebo bytů, příjmy z nájmu movitých věcí, kromě příležitostného nájmu. U příjmu z nájmu jsou dílčím základem daně příjmy z nájmu, které jsou sníženy o výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení. I v tomto případě je možné, pokud daňový poplatník nevynaložil v daném roce žádné výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů, uplatňovat tzv. paušální výdaje ve výši 30% z příjmu nájmu, avšak nejvýše do částky 600 000 Kč. Poplatník vedle paušálních příjmů nemůže však uplatňovat příjmy, které vynaložil na dosažení, zajištění a udržení příjmu z nájmu. Poplatníci, kteří mají příjmy z nájmu, jsou povinni vést záznamy o příjmech a výdajích, které byly vynaloženy na dosažení, zajištění a udržení příjmů v časovém sledu jejich příjmu a vynakládání, dále evidenci hmotného majetku, který lze případně odpisovat, a odpisy jsou uplatňovány ve výdajové složce poplatníka.

Ostatní příjmy

Ostatní příjmy jsou upraveny v § 10 zákona č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů. Pod ostatní příjmy zařazujeme příjmy z příležitostných činností, nebo z příležitostných nájmů movitých věcí, příjmy ze zemědělské výroby a lesního a vodního hospodářství. Dále příjmy z převodu nemovité věci, za splnění určitých podmínek, přijaté důchody, obdobné opakující se požitky a bezúplatné příjmy. Výčet ostatních příjmů není úplný.

Od ostatních příjmů je osvobozena částka pravidelně vypláceného důchodu, nebo penze ve výši 36násobku minimální mzdy, tzn. pro rok 2015 částka 331 200 Kč.

 Od ostatních příjmů jsou však osvobozeny bezúplatné příjmy, které jsou nabyty od:

  • od příbuzného v linii přímé a v linii vedlejší, pokud jde o sourozence, strýce, tetu, synovce nebo neteř, manžela, manžela dítěte, dítěte manžela, rodiče manžela, nebo manžela rodičů,
  • od osoby, se kterou poplatník žil nejméně po dobu jednoho roku bezprostředně před získáním bezúplatného příjmu ve společně hospodařící domácnosti a z tohoto důvodu pečoval o domácnost nebo byl na tuto osobu odkázán výživou,
  • nabyté příležitostně, pokud jejich úhrn od téhož poplatníka ve zdaňovacím období nepřevyšuje částku 15 000 Kč.

Dílčím základem této daně je opět příjem snížený o výdaje prokazatelně vynaložené na jeho dosažení.

Kdo má tedy povinnost podat daňové přiznání

Osoba, která pobírá příjmy pouze od svého zaměstnatele, tedy příjmy ze závislé činnosti, nemusí podávat daňové přiznání k dani z příjmů. Veškeré odvody za tento subjekt činí jeho zaměstnavatel. V případě, kdy má však osoba zaměstnaná i jiné příjmy, např. z nájmu, je v tomto okamžiku povinna podat samostatné daňové přiznání, ve kterém zohlední jak zálohy na daň z příjmu v rámci zaměstnaneckého poměru, které byly odvedeny zaměstnavatelem, tak je povinna uvést i ostatní příjmy, které ve zdaňovacím roce obdržela, snížené o výdaje nad rámec zaměstnaneckého poměru.

Osoba, která má příjmy z ostatních činností, jako například příjmy z nájmu, případně ze závislé činnosti, je povinna podávat daňové přiznání za každý zdaňovací kalendářní rok, kdy tyto příjmy obdržela.

Pro účely vyplnění daňového přiznání se vždy vypočítávají jednotlivé dílčí základy daně, pro každý typ daně samostatně, které se v závěru daňového přiznání sčítají. Platí tedy, že veškeré příjmy, které obdržela fyzická osoba v rámci příslušného zdaňovacího kalendářního roku, zahrne pod jedno daňové přiznání. V této souvislosti opět upozorňuji na skutečnost, že v případě některých druhů příjmů jsou daňoví poplatníci povinni vést záznamy o příjmech a výdajích, které byly vynaloženy na dosažení, zajištění a udržení příjmů v časovém sledu jejich příjmu a vynakládání.

Problematika zpracování daňového přiznání a daně z příjmu jako takové je však složitější, nežli je uvedeno v tomto článku. Hlavním úkolem tohoto článku je jeho čtenářům uvést základní informace o problematice daně z příjmů fyzických osob. 

daně daňové právo daň z příjmů

Líbil se vám náš článek? Ohodnoťte ho, prosím.

Diskuze k článku 0 komentářů

Všechny komentáře se zobrazí po vstupu do diskuze

Vstoupit do diskuze

Nejoblíbenější články