Jaké jsou hlavní dopady novely zákona o DPH na nemovitosti?
Daňový balíček a s ním i novela zákona o DPH prošly až na konec legislativního procesu. Jaké budou hlavní dopady této novely na uplatňovaní DPH na nemovitosti? Aktuální novela zákona o DPH v oblasti nemovitostí zejména rozšiřuje omezení pro uplatnění DPH u nájmu nemovitostí mezi dvěma plátci a mění pravidla pro úpravu odpočtu u oprav nemovitostí.
Za současného stavu se plátce může při pronajímání nemovitosti jinému plátci rozhodnout uplatnit DPH. Tato výjimka z obecného pravidla, že nájem nemovitostí je plněním osvobozeným od daně, se zúží. Zákonodárce se rozhodl neumožnit uplatnění DPH na nájem nemovitostí, které slouží k bydlení, nebo jsou obytným prostorem. Omezení se však může zprostředkovaně dotknout i nebytových prostor, a to z toho důvodu, že ve výčtu dotčených nemovitostí jsou uvedeny i „stavby, v nichž je alespoň 60 % podlahové plochy této stavby nebo části stavby, je-li pronajímaná tato část, tvořeno obytným prostorem.“
Budou-li tedy pronajímány v uvedeném poměru společně bytové a nebytové prostory nacházející se ve stejné budově, nebude možné uplatnit DPH ani u nebytových prostor, i když budou pronajímány plátci k jeho podnikání.
Starosti přibudou plátcům, kteří provedli opravu nemovitosti, u níž hodnota všech přijatých zdanitelných plnění bez DPH přesahuje 200 000 Kč, a z opravy uplatnili odpočet DPH. Rozhodnou-li se následně ve lhůtě 10 let od provedení opravy přesahující uvedenou hodnotu předmětnou nemovitost prodat, vznikne plátcům povinnost zkoumat, zdali jsou dány důvody pro úpravu odpočtu uplatněného ve vztahu k opravě. Jedná se o poměrně zásadní změnu, jelikož doposud plátci neprováděli úpravu odpočtu ve vztahu k opravám nemovitostí vůbec, a to z toho důvodu, že opravy nejsou na rozdíl od technického zhodnocení z pohledu daňových zákonů dlouhodobým majetkem. Pro opravy zahájené před účinností novely a dokončené až za její účinnosti je plátcům ponechána možnost volby, zdali chtějí postupovat dle nové úpravy či nikoliv.
Dále se vlastního pravidla pro určení okamžiku uskutečnění zdanitelného plnění dostane službám poskytovaným pronajímatelem společně s nájmem nemovitosti jako jsou například ostraha nebo úklid zajišťované prostřednictvím třetích osob. U takových služeb se zdanitelné plnění bude považovat za uskutečněné až dnem zjištění skutečné ceny a nikoliv již jejich poskytnutím.
Změna pravidel uplatňovaní DPH na nájem nemovitostí vstoupí v účinnost se začátkem roku 2021. Zbylé dvě uvedené změny již k 1. dubnu 2019.
Zdroj: BNT journal
Další články
Nová pravidla pro ochranu obchodního tajemství od roku 2027
V srpnu roku 2026 Vláda ČR projednala a schválila návrh nových pravidel pro ochranu obchodního tajemství, která by měla začít platit od začátku roku 2027. Cílem novelizace úpravy je, aby se podniky mohly účinněji bránit proti neoprávněnému nakládání s jejich know how, technologickými postupy, recepturami, výrobními metodami a dalšími cennými poznatky.
Uzavřená normativní smyčka: Riziko algoritmické kontaminace judikatury a správní praxe
Představme si, že systém umělé inteligence při právní rešerši chybně vyloží skutečný rozsudek. Úředník nebo soudce převezme přesvědčivě formulovaný závěr do odůvodnění. Rozhodnutí se následně objeví v právní databázi a další systém toto rozhodnutí za několik měsíců nalezne jako autoritativní zdroj. Původní chyba se nevrací jako odpověď stroje, ale jako součást skutečného rozhodnutí veřejné moci.
Koncentrace řízení a možnosti jejího prolomení
Koncentrace řízení představuje stěžejní institut sporného civilního procesu, jehož význam má spočívat především v zajištění rychlosti a hospodárnosti soudního řízení, v praxi často vyvolává otázky týkající se jejího rozsahu, podmínek nastoupení a možností jejího prolomení.
Privatizace Mostecké uhelné optikou práva: hranice aplikace obchodního zákoníku
Privatizace Mostecké uhelné společnosti patří k nejdiskutovanějším transformačním procesům 90. let. Ve veřejném i odborném prostoru se opakovaně objevují snahy hodnotit jednotlivé kroky tohoto procesu prizmatem obecného obchodního práva, případně dokonce optikou pozdější právní úpravy. Takový přístup však naráží na zásadní limit: přehlíží právní režim, v němž privatizace probíhala, a tím i povahu samotného procesu.
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
