Kdy je možné a výhodné tvořit zákonné opravné položky k pohledávkám?
Zákon o rezervách umožňuje tvořit více druhů zákonných opravných položek. Pro většinu obchodních společností jsou však nejdůležitější opravné položky k pohledávkám za dlužníky v insolvenčním řízení, opravné položky k nepromlčeným pohledávkám splatným po 31.12.1994 a opravné položky k „malým“ pohledávkám do 30 tisíc Kč. Právě o těchto opravných položkách a změnách v jejich úpravě pojednává tento příspěvek
Zákonné opravné položky řeší speciální zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, dále též jen „ZoR“. Zákon o rezervách umožňuje tvořit kromě zákonných rezerv také šest druhů zákonných opravných položek (dále jen „OP“):
- Bankovní OP – opravné položky k pohledávkám z úvěrů
- OP kampeliček a jiných finančních institucí ke spotřebitelským úvěrům
- OP k pohledávkám za dlužníky v insolvenčním řízení (podle § 8 ZoR)
- OP k nepromlčeným pohledávkám splatným po 31.12.1994 (podle § 8a ZoR)
- Ručitelské OP – k pohledávkám z titulu ručení za clo (podle § 8b ZoR)
- OP k „malým“ pohledávkám do 30 tis. (podle § 8c ZoR)
Pro většinu společností jsou však nejdůležitější následující tři druhy opravných položek.
OP k pohledávkám za dlužníky v insolvenčním řízení – § 8 ZoR
Opravné položky lze tvořit k pohledávkám za dlužníky v insolvenčním řízení a do výše rozvahové hodnoty nepromlčených pohledávek přihlášených u soudu od zahájení insolvenčního řízení do konce lhůty stanovené v rozhodnutí soudu o úpadku nebo do konce lhůty podle insolvenčního zákona. Insolvenční zákonné OP se tvoří pouze v tom zdaňovacím období, v němž byly u insolvenčního soudu přihlášeny. Opravné položky se zruší v návaznosti na výsledky insolvenčního řízení.
OP k nepromlčeným pohledávkám splatným po 31. prosinci 1994 – § 8a ZoR
U těchto OP došlo v posledních letech ke změnám – zjednodušením. První velkou změnou bylo od 1. 1. 2014 snížení počtu časových pásem ze šesti na dvě. A to jak u nepromlčených pohledávek podle § 8a odst. 1 (bez limitu), tak u pohledávek podle § 8a odst. 2 nabytých postoupením, jejichž hodnota v okamžiku vzniku byla vyšší než 200 tisíc.
Opravné položky se od roku 2014 tvoří již v případě, že od splatnosti pohledávky uplyne více než 18 měsíců (tvoří se OP do výše 50 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky), resp. 36 měsíců – tvoří se OP do výše 100 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky.
Druhou významnou změnou platnou od 1. 1. 2015 je zkrácení doby, která uplyne od splatnosti pohledávky, kdy je možná tvorba OP ve výši 100 %, a to na 30 měsíců.
Pro výši tvořených „časových“ opravných položek podle § 8a je rozhodující okamžik vzniku pohledávky.
OP k „malým“ pohledávkám do 30 tis. – § 8c ZoR
U pohledávek, jejichž rozvahová hodnota nepřesáhne 30 000 Kč, umožňuje zákon o rezervách tvořit OP dříve než za 18 měsíců a v 100% výši. Musí být však splněny následující podmínky:
- nejedná se o pohledávku odepsanou, nebo za členy obchodní korporace za upsaný vlastní kapitál, či mezi spojenými osobami;
- rozvahová hodnota pohledávky v okamžiku jejího vzniku nepřesáhne 30 tis.;
- od konce doby splatnosti uplynulo více než 12 měsíců;
- celková hodnota pohledávek bez příslušenství vzniklých vůči témuž dlužníkovi, u nichž uplatňuje postup podle tohoto ustanovení, nepřesáhne za období, za které se podává daňové přiznání, částku 30 tis. Kč.
Závěrem ještě doplňujeme, že u závazkových vztahů vzniklých po 1. 1. 2014 je dle nového občanského zákoníku promlčecí lhůta tři roky. Před rokem 2014 platila promlčecí lhůta čtyřletá.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: martina.langova@bnt.eu
Další články
DPH při dovozu zboží přes jiný stát EU: kde vzniká daňová povinnost
Jak se uplatňuje DPH při dovozu zboží z třetích zemí přes jiný stát EU než je místo skutečné spotřeby a jaké povinnosti mají dovozce a konečný odběratel? Rozhodující pro DPH není místo dovozu, ale místo skutečné spotřeby.
Možnosti využití AI v právní praxi
Dnes budu hovořit o tom, jakým způsobem využívám umělou inteligenci při své právní praxi. Proberu jednotlivé nástroje, které lze použít, a také standardní postup k docílení správného výsledku. Ještě před tím je možná dobré se zeptat, proč bychom právě umělou inteligenci měli používat.
Evropská komise představila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí
Evropská komise dne 30. dubna 2026 zveřejnila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí („Merger Guidelines“, dále jen „Pokyny“). Jedná se o nejrozsáhlejší revizi evropských pravidel pro kontrolu spojování soutěžitelů za posledních dvacet let.
Švarcsystém pod drobnohledem inspekce práce
Co odhalily kontroly inspekce práce v letech 2024–2025? Pokuty v milionech, neohlášené kontroly a sektory, kde inspektoři hledají nejčastěji.
Autonomní zbraňové systémy: Kdo odpovídá za chybu?
Autonomní zbraňový systém může po aktivaci sám vyhledat objekt odpovídající předem nastavenému cílovému profilu a použít proti němu sílu. Člověk přitom nemusí předem znát konkrétní cíl, přesné místo ani okamžik zásahu. Právě tím se takový systém liší od běžného dálkově ovládaného dronu, u něhož konkrétní cíl zpravidla vybírá operátor. Právní otázka tedy nezní, zda o likvidaci cíle „rozhodl“ stroj, ale kdo rozhodl o vývoji, nastavení a nasazení systému, jaké měl informace a zda mohl jeho působení ovlivnit.




