V úvodu byli posluchači v krátkosti seznámeni s nejčastějšími typy daňových úniků a problematikou karuselových podvodů, a stejně tak s některými úspěšnými zásahy finanční správy vůči nim. Padla i zmínka o tzv. „daňové kobře“, jak bývá někdy označován systém spolupráce finanční správy, celní správy a Policie ČR. K tomu ministr připomněl, že jeho cílem bylo vždy „ne zvyšovat daně, ale především je vybírat.“ Byla též zmíněna plánovaná úprava pravidel pro provoz hazardních her, především navýšení daně ze zisků z nich plynoucích. Dalším probíraným tématem, těšícím se v poslední době velké publicitě, byla elektronická evidence tržeb. Mluvilo se jak o jejím plánovaném fungování, tak o aktuálních protestech opozice i části veřejnosti proti ní. K tomuto odporu a především názorům, že se jedná o „šmírování“ občanů se pan ministr vyjádřil poměrně jasně, když řekl, že „to není žádný big brother který všechny sleduje“ a „toto téma bylo zpolitizováno, skutečně nikdo neuvidí, kolik si dáte piv.“
Ve své řeči se však zabýval i aktuálními problémy, a to především současnou uprchlickou krizí, přičemž v souvislosti s ní kritizoval pomalost fungování Evropské unie. Vytýkal jejímu vedení, že v případě této krize nereagovala EU tak rychle, jak by se v případě krize jednat mělo, dokonce přirovnal současnou situaci v Evropě k povodni či jiné přírodní katastrofě, během kterých se také musí jednat okamžitě. Ovšem k tématu členství České republiky v EU se navzdory těmto výtkám vyjádřil pozitivně – „Chceme být aktivními členy Evropské unie, a také v ní chceme prosazovat naše zájmy.“ Zároveň ale ostře odmítl navrhovaný systém přerozdělování uprchlíků podle kvót, který neváhal označit za „nesmysl, který nemůže fungovat“, a to i s ohledem na fakt, že k nám „nikdo z těch uprchlíků nechce.“
Také řekl, že skutečnost, že „někteří lidé u nás zneužívají tento problém proti muslimům, je špatná.“ V této souvislosti též zmínil několik let, která strávil v Maroku, jehož obyvatelstvo tvoří z 98 % muslimové, a která již dříve označil za nejlepší léta svého života. Jako možný způsob okamžitého řešení uprchlické krize by si představoval centrálně řízenou kontrolu vnějších hranic Schengenského prostoru včetně společné a centrálně řízené pohraniční stráže, a s tím spojený boj proti „pašerákům lidí, kteří je neskutečně odírají, berou jim peníze, úspory, za to, že je naloží na gumový člun a po pár kilometrech na moři je dostanou do Schengenu.“ Dále vyjádřil názor, že jediným skutečným řešením současných problémů je mír v Sýrii, resp. že bychom měli řešit válku v Sýrii jako primární problém, protože „mír v Sýrii je klíčem k řešení uprchlické krize.“
Na závěr byl ponechán prostor pro dotazy zúčastněných posluchačů, které se týkaly například elektronické evidence tržeb, konkrétně možných komplikací z hlediska technického provedení. Ministr se vyjádřil v tom smyslu, že o technickou stránku EET nemá obavy, byť zatím nejsou vybráni konkrétní dodavatelé softwaru pro její provoz. Jeden z dotazů se také týkal povinnosti doložit způsob nabytí majetku, a to s ohledem na princip zákazu retroaktivity, ovšem ani zde pan ministr neviděl problém, neboť dle jeho slov může finanční správa provádět kontroly pouze tři roky nazpět a za tu dobu by nemělo být pro nikoho těžké vše doložit. Navíc dle jeho slov nemá jít o plošný monitoring získaného majetku, a tedy o určitou formu majetkového přiznání, ale spíše o selektivní dotazování, které se bude týkat maximálně několika set případů ročně.
Diskuze k článku ()