Vývoj působnosti finančního arbitra

Finanční arbitr byl zřízen zákonem č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi (dále jen „zákon o finančním arbitrovi“ nebo „ZFA“) k 1. 1. 2003 pro řešení sporů v úzce vymezeném rozsahu v oblasti platebního styku – od počátku existence finančního arbitra zákonodárce předpokládal, že v případě osvědčení zvoleného schématu mimosoudního řešení sporů bude možné jeho využití rozšířit.

právník, Kancelář finančního arbitra
právník, Kancelář finančního arbitra

K tomuto důvodová zpráva k ZFA uváděla: „orgán pro rozhodování sporů je koncipován tak, aby po čase, kdy v ES budou přijata další doporučení či rozhodnutí o tom, že podobná mimosoudní procedura má být umožněna i v dalších oblastech poskytování finančních služeb (např. o poskytování finančních služeb na dálku), bude možno jednoduchou novelou působnost orgánu rozšířit.“ 

V průběhu let se opravdu v souladu s předpoklady uvedenými v důvodové zprávě ukázala využitelnost a vhodnost institutu finančního arbitra pro další rozšiřování působnosti mechanismu mimosoudních řešení sporů v oblasti finančního trhu. K 1. 1. 2005 rozšířil zákonodárce působnost finančního arbitra jen v oblasti platebního styku, a to o spory při provádění opravného zúčtování podle zákona č. 21/1992 Sb., o bankách (opravné zúčtování je nástrojem bank pro nápravu nesprávně provedených platebních transakcí a je neoddělitelnou součástí fungování platebního styku) a inkasní formy placení na území České republiky.

Zákonem č. 57/2006 Sb., o změně zákonů v souvislosti se sjednocením dohledu nad finančním trhem, přibyla do vymezení působnosti finančního arbitra důležitá charakteristika finančního arbitra, který „je smírčím orgánem rozhodujícím spory podle tohoto zákona“. S účinností od 1. 4. 2006 tak zákonodárce zdůraznil, že finanční arbitr je orgánem smírčím, který usiluje o dosažení smíru, zároveň však zopakoval, že „rozhoduje spory podle tohoto zákona“ (vedle obecného vymezení pravomoci „k rozhodování sporu“ v obecném ustanovení vymezení působnosti). I když je tento závěr logický a zřejmý, setkal se finanční arbitr v průběhu své činnosti i s absurdními názory, že není orgánem oprávněným rozhodovat spory.  

Poslední, formální úprava působnosti finančního arbitra (zákonem č. 285/2009 Sb.), stále se týkající jen oblasti platebních služeb, byla důsledkem přijetí nového zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, který přinesl mimo jiné novou terminologii, na kterou bylo nutné ve vymezení působnosti finančního arbitra k 1. 1. 2010 reagovat. Nový zákon o platebním styku věcně rozšířil předmět své úpravy a podstatně harmonizoval pravidla provádění vnitrostátního a přeshraničního platebního styku v Evropské unii.

K 1. 7. 2011 zákonodárce rozšířil působnost finančního arbitra na oblasti spotřebitelského úvěru a kolektivního investování. Poskytování spotřebitelských úvěrů bylo v českém prostředí častým zdrojem zneužívání práva, a to zejména u nejohroženějších skupin obyvatelstva, a proto i vhodným kandidátem na svěření do působnosti finančního arbitra právě s ohledem na hlavní charakteristiky řízení před ním (méně formální, nezpoplatněné, efektivní atd.). Působnost finančního arbitra v oblasti kolektivního investování byla při příležitosti dalších novelizací vícekrát upravována, a to ze dvou hlavních důvodů; prvním bylo zahrnutí do působnosti finančního arbitra i sporů při zprostředkování kolektivního investování (tedy i spory mezi spotřebitelem a distributorem produktů kolektivního investování, tj. obchodníkem s cennými papíry či investičním zprostředkovatelem), druhým pak přijetí nové právní úpravy kolektivního investování, tj. zákona č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, jenž přinesl mimo jiné významnou změnu terminologie kolektivního investování, která se promítla do zcela změněného vymezení působnosti finančního arbitra v oblasti kolektivního investování.  

Významné rozšíření působnosti přinesla novela provedená zákonem č. 278/2013 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o směnárenské činnosti, která opět rozšířila s účinností od 1. 11. 2013 působnost finančního arbitra, a to o oblast životního pojištění a směnárenské činnosti. Důvodová zpráva k tomu stručně uvádí: „Rozšiřuje se působnost finančního arbitra o spory mezi osobami provozujícími směnárenskou činnost a osobami, které mají zájem o provedení směnárenského obchodu, nebo s nimiž již směnárenský obchod proveden byl. Posláním finančního arbitra jako orgánu mimosoudního řešení sporů je rychlejší a bezplatné vyřizování sporů klientů se subjekty působícími na finančním trhu. Zejména klienti směnáren se často cítí poškozeni na svých právech, proto je jim nově dána možnost obrátit se nejen na soud či orgán dohledu nad osobami provozujícími směnárenskou činnost, ale též na finančního arbitra.“

K tomu je vhodné doplnit, že rozšíření působnosti o směnárenskou činnost bylo záměrem českého zákonodárce, a nešlo o splnění povinnosti České republiky vyplývající z evropského práva. Oblast životního pojištění je pak oblastí, která v roce 2015 zaměstnávala Kancelář finančního arbitra nejvíce, počtem sporů značně převyšovala další oblasti, které patří do působnosti finančního arbitra.

V prosinci 2015 byl dokončen legislativní proces spojený se zákonem č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, a změnou některých dalších zákonů, který přináší další rozšíření působnosti finančního arbitra, a to o spory v oblasti stavebního spoření, hypotéčních úvěrů a investičních služeb. Účinnost těchto změn v působnosti finančního arbitra nastává k 1. 2. 2016. S plánovaným rozšířením působnosti však současně přichází i omezení aktivně legitimovaných subjektů k podání návrhu na zahájení řízení, kterými do budoucna mohou být jen spotřebitelé.

Finančnímu arbitrovi se značně v průběhu let rozrostla agenda, a to jak do rozsahu, tak do objemu činností, které je ze zákona povinen vykonávat. O tom ostatně svědčí, vedle neustále se zvětšujícího počtu písemných a telefonických dotazů, i významný nárůst počtu zahájených řízení – z několika desítek v roce 2003 až téměř k tisíci v roce 2015. 

Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Další články

Právní aspekty škody na zdraví v důsledku epidemiologických opatření omezujících přístup pacientů ke zdravotní péči - část III.
Právní aspekty škody na zdraví v důsledku epidemiologických opatření omezujících přístup pacientů ke zdravotní péči

Právní aspekty škody na zdraví v důsledku epidemiologických opatření omezujících přístup pacientů ke zdravotní péči - část III.

O možných škodách na zdraví vzniklých pacientům v souvislosti s opatřením Ministerstva zdravotnictví, které pozastavilo poskytovatelům zdravotních služeb poskytování preventivní péče.

Tento web využívá cookies pro zajištění funkčnosti webu a získání statistik návštěvnosti webu