Dostupné způsoby zaměstnání cizince, který není občanem státu EU, snadněji a rychleji
Získání oprávnění k práci a pobytu v ČR není pro občany třetích zemí vždy procházka růžovou zahradou. Proto jsou realizovány různé vládní programy a projekty, které mají za cíl zefektivnit migrační proces zahraničních pracovníků.
Pokud chce tuzemský zaměstnavatel zaměstnat cizince, který nemá volný přístup na český trh práce, musí budoucí zaměstnanec získat platnou zaměstnaneckou kartu, modrou kartu, kartu vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo povolení k zaměstnání a oprávnění k pobytu.
Získání potřebného oprávnění není pro cizince ani jeho budoucího zaměstnavatele vždy jednoduché. Často totiž naráží na různé bariéry, ať už se jedná o dobu povolovacího řízení či nově i kvóty pro příjem žádostí prostřednictvím zastupitelských úřadů. Toho si je samozřejmě dobře vědoma i sama ČR, která v rámci snahy o zjednodušení migračního procesu zaměstnanců a členů statutárních orgánů realizuje prostřednictvím svých ústředních orgánů státní správy různé podpůrné programy a projekty.
Jedním z nich je projekt „Fast Track“. Jeho podstatou je dosažení časových úspor v migračním procesu zahraničních pracovníků v rámci jejich vnitropodnikových převodů do ČR, a to mj. zkrácením doby pro vydání rozhodnutí o udělení či neudělení víza k pobytu na nejvýše 30 dnů od podání žádosti.
Dalším je projekt „Welcome Package pro investory“, jehož cílem je snaha zvýšit počet nově založených společností vyvíjejících v místě a čase unikátní, jedinečné a inovativní produkty a služby (tzv. start-upy). Projekt je zaměřen na zefektivnění migračního procesu klíčových pracovníků pro tyto start-upy.
Mezi dalšími lze jmenovat i vládní programy „Vysoce kvalifikovaný zaměstnanec“, „Kvalifikovaný zaměstnanec“ a „Klíčový a vědecký personál“. Tyto programy svým účastníkům mj. zaručují možnost podat na zastupitelském úřadu ČR v zahraničí žádost o vydání příslušného pracovního a pobytového oprávnění bez ohledu na kvóty pro příjem těchto žádostí. Další výhody se pak liší v závislosti na konkrétním programu.
Zdroj: bnt journal
Další články
Vadné vyúčtování služeb: co se změnilo a proč jsme kvůli tomu přestavěli kontroly
Mezi pronajímateli se drží poučka: když je vyúčtování vadné, nedoplatek není splatný. Od roku 2023 to ale neplatí bez výhrad a Nejvyšší soud to na konci roku 2024 potvrdil.
Možnost základní školy vyžadovat po rodičích zakoupení určené učební pomůcky
Představme si modelovou situaci, kdy základní škola po rodičích požaduje, aby pro účely výuky zakoupili pro své dítě jako učební pomůcku elektronické zařízení nezanedbatelné hodnoty, a to navíc přesně vymezené elektronické zařízení jednoho konkrétního výrobce. Má škola právo uvedené po rodičích požadovat? Existuje pro takové její počínání zákonný podklad?
Astropolitika a kosmické právo: faktická kontrola vesmíru mezi geopolitickou mocí a zákazem apropriace
Článek se zabývá vztahem astropolitiky a mezinárodního kosmického práva se zaměřením na napětí mezi faktickou kontrolou kosmického prostoru a zákazem jeho národní apropriace. Analyzuje proměnu vesmíru v kritickou strategickou infrastrukturu, význam orbit, libračních bodů, rádiového spektra, datových toků a technologických standardů pro výkon geopolitické moci.
Implementace směrnice o platformové práci: znaky závislé práce, právní domněnka a algoritmické řízení (1. část)
Připravovaná směrnice EU o platformové práci nepřináší nová pravidla jen pro řidiče či kurýry, ale zásadně mění definici závislé práce v celém zákoníku práce. V úvodním dílu naší série rozebereme klíčové pojmy návrhu zákona a vysvětlíme, proč se vyvratitelná právní domněnka dotkne hranice mezi samostatným podnikáním a zaměstnáním.
Medicína místo partnera? Asistovaná reprodukce, anonymní dárcovství gamet a problematika single mateřství
V posledních měsících se v souvislosti s výrazným poklesem porodnosti v ČR znovu objevily debaty o možnosti legalizovat ženám bez partnera přístup k technologiím asistované reprodukce (anglicky assisted reproductive technologies, ART) s darovanými gametami. Pro tento krok jsou udávány především demografické argumenty, tedy zejména očekávané zvýšení porodnosti, a lidskoprávní argumenty, tedy důraz na rovnost, ne-diskriminaci a naplnění práva na dítě.
