Evidence skutečných majitelů všech právnických osob nikam neodchází a chce po nás ještě víc

V roce 2017 vstoupila v účinnost novela Zákona o veřejných rejstřících[1], transponující IV. AML[2] směrnici[3], která zavedla povinnost každé osoby zapsané ve veřejném rejstříku podle tohoto zákona zapsat svého skutečného majitele (což je, velmi zjednodušeně, fyzická osoba, která má fakticky nebo právně možnost nad právnickou osobou vykonávat vliv) do nově zřízené evidence skutečných majitelů právnických osob („ESM“).

partner, HAVEL & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář
partner, HAVEL & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář
advokátní koncipientka, HAVEL & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář
Foto: Shutterstock

Současný stav

Právnické osoby, měly povinnost skutečné majitele zapsat do konce roku 2017. Pokud tak neučinily, od 1. 1. 2018 jednají v rozporu se zákonem.

Zákon o veřejných rejstřících, Zákon proti praní špinavých peněz[4], Zákon o obchodních korporacích[5] ani jiné zákony nestanovují za porušení této povinnosti žádné přímé sankce. Společnosti tedy nemůže být uložena pokuta ani jiná sankce. Jako nepřímou sankci lze vnímat administrativně náročnější proces při tzv. kontrole klienta [6], jelikož společnost musí svého skutečného majitele identifikovat ad hoc, což je jistě komplikovanější než prosté odkázání na již realizovanou registraci v ESM.

Výhled do blízké budoucnosti

Pouze krátce po transpozici IV. AML směrnice do českého právního řádu byla v roce 2018 Evropským parlamentem přijata V. AML směrnice[7]. Tato směrnice přináší radu změn, a to zejména v nahlížení na národní rejstříky / seznamy / evidence skutečných majitelů.

Nejzásadnější změny, které směrnice přinesla jsou

  • povinnost členského státu zajistit veřejnou přístupnost údajů zapsaných v národních seznamech skutečných majitelů;
  • povinnost členských států zavést citelné sankce za porušení povinnosti zápisu.

Členské státy EU měly povinnost V. AML směrnici do svých právních řádů transponovat do 10. 1. 2020.

Zákon o evidenci skutečných majitelů 

Vzhledem k tomu, že evidence skutečných majitelů není veřejným rejstříkem a nebude jím ani po transpozici V. AML směrnice, zákonodárce její právní úpravu celkem logicky ze zákona o veřejných rejstřících přesouvá do návrhu Zákona o evidenci skutečných majitelů. Do tohoto zákona by se měla přesunout i definice skutečného majitele[8].

Návrh nového Zákona o evidenci skutečných majitelů byl 1. 6. 2020 schválen vládou a poté předložen Poslanecké sněmovně. Níže Vám přinášíme souhrn těch nejvýznamnějších změn, nicméně v průběhu legislativního procesu se jednotlivé body ještě mohou změnit.

Identifikace skutečného majitele

Zákon přináší mírnou úpravu definice skutečného majitele – skutečným majitelem je každá fyzická osoba, která je koncovým příjemcem nebo osobou s koncovým vlivem (zároveň zůstává zachovaná hranice 25 % na rozdělovaném prospěchu a 25 % na hlasovacích právech – obojí přímo nebo nepřímo). Kromě toho vládní návrh zákona počítá s tím, že pokud je podíl korporace spravován v právním uspořádání[9], skutečný majitel této obchodní korporace bude určen dle pravidel pro určení skutečného majitele obchodní korporace, nikoli podle právního uspořádání (jinými slovy: pokud je podíl obchodní korporace vložen do svěřenského fondu, nebude skutečným majitelem této korporace každá fyzická osoba, která je skutečným majitelem tohoto svěřenského fondu, ale osoba, která je koncovým příjemcem obchodní korporace nebo osobou s koncovým vlivem.)

Zákon navíc taxativně vyjmenovává právnické osoby, které skutečného majitele nemají.

Povaha a vlastnosti evidence

Některé údaje zapsané v evidenci skutečných majitelů budou přístupné veřejnosti (jméno a příjmení, stát bydliště, rok a měsíc narození, státní občanství, údaj o důvodu postavení skutečného majitele).

Zákon počítá s tím, že za skutečné majitele mohou být v některých případech označení i nezletilí, a proto umožňuje u některých osob údaje o skutečném majiteli nezveřejnit. O nezveřejnění je potřeba požádat, neděje se automaticky při zápisu nezletilého skutečného majitele.

O zápisu do evidence skutečných majitelů se nově vede řízení, přičemž u obchodních korporací a právních uspořádání musí být návrh odeslán elektronicky. V určitých případech (např. s.r.o., kde společníci – fyzické osoby mají větší než 25% podíly, nebo jednočlenná a.s. s jediným akcionářem zapsaným v obchodním rejstříku) soud provede automatický průpis údajů do ESM.

Nesrovnalosti a sankce

V případě, že orgán veřejné moci nebo povinná osoba dle Zákona proti praní špinavých peněz nabudou dojmu, že zápis v ESM neodpovídá skutečnosti, oznámí to příslušnému rejstříkovému soudu. Rejstříkový soud v ESM následně vyznačí poznámku nesrovnalosti a vyzve zapsanou osobu k jejímu odstranění, přičemž k odstranění nesrovnalosti poskytne rejstříkový soud přiměřenou lhůtu. V případě neodstranění nesrovnalosti soud zahájí řízení o nesrovnalosti. V něm může být buď nesrovnalost potvrzena, přičemž tato skutečnost se zapíše do ESM a následně soud nesprávné údaje opraví, nebo – pokud je prokázáno, že skutečný majitel byl zapsán správně – soud poznámku nesrovnalosti vymaže.

Vzhledem k tomu, že dle V. AML směrnice mají být sankce za neprovedení zápisu údajů do ESM, případně za nesprávný zápis údajů citelné, zákonodárce kromě veřejnoprávních sankcí (za neprovedení zápisu i za nedoplnění správných údajů po výmazu těch nesprávných na základě řízení o nesrovnalosti – až do 500 000,- Kč pro zapisující osobu a až do 500 000,- Kč pro skutečného majitele, koncového příjemce a osoby s koncovým vlivem za neposkytnutí součinnosti při zápisu do ESM) ukládá i sankce soukromoprávní. Těmi jsou zneplatnění hlasovacích práv a práva na výplatu plnění pro skutečného majitele nezapsaného do ESM nebo pro společníky – právnické osoby, které nemají zapsané své skutečné majitele.

Jak již bylo zmíněno, návrh zákona momentálně směřuje do Poslanecké sněmovny, kde se ještě jednotlivá ustanovení můžou významně měnit. Stav legislativního procesu pro Vás budeme sledovat a pravidelně Vás informovat o jeho dalším vývoji.

Předpokládaná účinnost zákona o evidenci skutečných majitelů je první den čtvrtého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení – při hladkém průběhu legislativního procesu by tedy zákon mohl vstoupit v účinnost počátkem jara příštího roku.


[1] Zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů, ve znění pozdějších předpisů

[2] AML je celosvětově užívána zkratka pro slovní spojení anti-money laundering, tedy proti praní peněz

[3] Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES

[4] Zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestní činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů

[5] Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů

[6] Dle § 9 Zákona proti praní špinavých peněz

[7] Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/843 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice (EU) 2015/849 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu a směrnice 2009/138/ES a 2013/36/EU

[8] v současnosti obsažena v § 4 odst. 4 Zákona proti praní špinavých peněz

[9] Dle § 2 písm. b) návrhu zákona o evidenci skutečných majitelů svěřenské fondy a zahraniční svěřenské fondy

Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Související články

Další články