Základem představených návrhů je snaha o efektivnější boj proti terorismu a extremismu v EU. Komise zároveň soudí, že ke skutečně efektivnímu posílení evropské vnitřní bezpečnosti je nezbytné vedle jiného posílit i Agenturu EU pro spolupráci v oblasti prosazování práva. Ta je známá buďto pod označením Evropský policejní úřad, či ještě lépe pod zkratkou Europol.
Europol a jeho pravomoci a působnost v současné době vymezuje nařízení 2016/794 z roku 2016. Současná podoba předpisu je ale podle eurokomisařů nedostatečná, proto se rozhodli představit návrh nového nařízení, který má za cíl Europol posílit.
„Navrhujeme dát Europolu moderní nástroje a prostředky, aby mohl podporovat členské státy během vyšetřování kriminality,“ uvedla eurokomisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová.
Přístup k osobním datům uživatelů
Jako důvod Komise uvádí v první řadě už zmíněné snahy o zefektivnění boje proti terorismu. „Teroristé často k rekrutování útočníků, plánování útoků a šíření propagandy zneužívají služby poskytované soukromými společnostmi. Nový mandát Europolu pomůže lépe spolupracovat se soukromými firmami a předávat relevantní důkazy členským státům,“ stojí v tiskové zprávě Komise.
Příkladem může být situace, kdy z důvodu přeshraniční kriminality – třeba v případě trestné činnosti páchané na internetu – není zcela jasné, který stát je příslušný k vedení trestního řízení. Europol by v takovém případě měl sloužit jako jakési ústředí pro vedení vyšetřování.
Větší důraz má být nově kladen na velké množství dat, jejich shromažďování, analýzu a předávání příslušným orgánům. Posílení mandátu Europolu by mělo umožnit i efektivnější spolupráci s Úřadem evropského veřejného žalobce, stejně jako s orgány činnými v trestním řízení mimo EU.
Dnešní balíček návrhů je součástí unijní bezpečnostní strategie pro roky 2020 až 2025.
A co konkrétně návrh Komise na posílení mandátu Europolu vlastně obsahuje?
V první řadě má být posílena schopnost Europolu spolupracovat se soukromými společnostmi. Díky novým pravidlům bude moci soukromá firma, která má podezření, že její kanály a služby zneužívají teroristé, informovat přímo Europol.
Následně bude mít evropská policie možnost získat od těchto firem osobní data podezřelých osob, poté je analyzovat a informovat dotčené členské státy. Europol si také bude nově moci zažádat o osobní data od takových firem, a to prostřednictvím členských zemí, ve kterých tyto firmy sídlí.
Analýza velkých datasetů
V současné době Europol získává řadu informací, které se týkají zločinců či zahraničních bojovníků, a to jak od nečlenských zemí, tak od mezinárodních organizací. Problémem ale je, že tyto informace sám nemůže v reálném čase zanášet do Schengenského informačního systému (SIS), jelikož do něj může pouze nahlížet. Komise ale navrhuje toto změnit. Europol by nově měl mít možnost sám v reálném čase do SIS zaznamenávat hrozby a jiné důležité informace, které se dozví.
Europol by měl být zároveň schopný analyzovat obrovské datasety, tzv. big data, a to s cílem podpořit a zefektivnit jednotlivá vyšetřování. V dnešním digitálním světě je podle Komise analýza a práce s velkými datasety pro trestní řízení nezbytná. Tuto úlohu by proto Europol měl zvládat a být v tomto ohledu nápomocen i policejním orgánům v členských zemích.
Důraz má být kladen i na spolupráci Europolu a Úřadu evropského veřejného žalobce. Tomu má evropská policie poskytovat analytickou podporu a zefektivnit vzájemnou výměnu informací. Stejným způsobem se má změnit i spolupráce s Úřadem EU pro boj proti podvodům (OLAF).
Vyšetřování a stíhání trestných činů v dnešní době vyžaduje vedle práce s velkým množstvím dat i důraz na jiné moderní technologie. Příkladem může být například rozpoznávání tzv. deep fakes videí, systémy na rozpoznávání obličejů či kyberbezpečnost. I v tomto ohledu by měl Europol do budoucna poskytovat vnitrostátním orgánům větší podporu.
Tyto kroky se ale neobejdou bez navýšení rozpočtu. Komise proto navrhuje rozpočet Europolu navýšit o 180 milionů eur. Stejně tak hodlá v tomto úřadu zaměstnat dalších 160 lidí.
I když Komise nové návrhy na posílení mandátu Europolu spojuje v první řadě s bojem proti terorismu, je jasné, že silnější evropskou policii vyžaduje i vyšetřování jiné trestné činnosti napříč EU.
Třeba dokument týkající se zhodnocení dosavadní práce Europolu (Impact Assessment 2020) upozorňuje, že podoba trestné činnosti v EU se v posledních letech výrazně proměňuje, a to zejména v kontextu kybernetické a finanční kriminality. Ta totiž nezná hranic a dosavadní nástroje spolupráce mezi orgány činnými v trestním řízení v různých zemích často nejsou dostatečně efektivní.
V současné době – na základě zmíněného nařízení z roku 2016 – patří mezi hlavní úkoly Europolu shromažďování, analýza a výměna informací důležitých pro trestní řízení a koordinace, organizace a implementace operativních akcí a vyšetřovacích úkonů, které provádějí příslušné orgány členských zemí, a to včetně práce v rámci tzv. společných vyšetřovacích týmů. Pokud jde o kontrolu, tu od roku 2017 provádí tzv. Joint Parliamentary Scrutiny Group.
Návrh Komise na posílení mandátu musí nyní projít legislativním procesem. Schválit jej tedy musí jak Evropský parlament, tak Rada EU.
Zdroj: EURACTIV.CZ
Diskuze k článku ()