Novinky v imigrační politice EU
Dne 20. ledna 2022 (právní věc C-432/20) se Soudní dvůr EU v rozhodnutí o předběžné otázce zabýval spornou otázkou ztráty práva pobytu v souvislosti s délkou pobytu na území Společenství.
Původní případ předložil Soudnímu dvoru EU vídeňský Správní soudní dvůr, když kazašskému státnímu příslušníkovi, tj. státnímu příslušníkovi třetí země, s pobytovým titulem „trvalý pobyt v EU“ předseda vídeňské zemské vlády odmítl prodloužit povolení k pobytu. Důvodem zamítavého rozhodnutí bylo nesplnění podmínky nepřetržitého pobytu na území členského státu po dobu dvanácti po sobě jdoucích měsíců. V době podání žádosti byl stěžovatel držitelem jak rakouského pobytového titulu „trvalý pobyt v EU“, tak britského pobytového titulu, ale chtěl opět být se svou rodinou v Rakousku (čtyři nezletilé děti). Podle vyjádření stěžovatele během ústního jednání se nikdy nezdržoval mimo Rakousko déle než dvanáct po sobě jdoucích měsíců, ve skutečnosti v Rakousku strávil pouze několik dní v roce. Zásadní otázky, které musel soud řešit, tedy spočívaly ve správném výkladu směrnice 2003/109/ES, zejména čl. 9 odst. 1 písm. c), který tuto otázku blíže neupravuje. Postačuje k přerušení běhu lhůty jakýkoli fyzický pobyt v Rakousku v průběhu jednoho roku? Pokud je odpověď na první otázku záporná, jaké kvalitativní a kvantitativní požadavky musí pobyt splňovat? Je pro posouzení pobytu nezbytný obvyklý pobyt, tj. středisko životních zájmů? Jsou právní řády členských států, které podmiňují prodloužení doby platnosti existencí střediska životních zájmů a obvyklého bydliště, v rozporu s právem Unie?
Soudní dvůr EU vydal rozsudek ve prospěch stěžovatele a potvrdil jej s následujícími odůvodněním: zaprvé, znění čl. 9 odst. 1 písm. c) směrnice 2003/109/ES je třeba vykládat úzce, jakákoli fyzická přítomnost na území Unie by tedy měla zabránit ztrátě statusu a přerušit dobu příslušné dvanáctiměsíční nepřítomnosti. Zadruhé soudní dvůr porovnává článek 4 a článek 9 směrnice 2003/109/ES a zdůrazňuje, že v případě první žádosti o přiznání postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta podle článku 4 směrnice 2003/109/ES je rozhodující legální a nepřerušené pětileté období. Článek 9 směrnice 2003/109/ES však stanoví, že ke ztrátě by mělo dojít pouze v případě skutečné nepřítomnosti po dobu 12 měsíců. Poslední bod odůvodnění Soudní dvůr EU založil na bodech odůvodnění směrnice 2003/109/ES, jejímž cílem je určitá integrace státních příslušníků třetích zemí. Jakmile osoba splní podmínky pro přiznání právního postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta, měla by mít v souladu se zásadami právní jistoty možnost stěhovat se a pobývat i v jiných členských státech Unie, aniž by se obávala negativních důsledků ztráty svého postavení.
Tento rozsudek má rovněž dopad na ostatní členské státy a jejich praxi, neboť rozsudky Soudního dvora EU jsou závazné pro všechny vnitrostátní soudy a orgány; ustanovení vnitrostátních právních systémů by navíc měla být vykládána v souladu s právem Unie.
Zdroj: Rozsudek Soudního dvora ze dne 20. ledna 2022 ve věci C-432/20.
Další články
Autonomní zbraňové systémy: Kdo odpovídá za chybu?
Autonomní zbraňový systém může po aktivaci sám vyhledat objekt odpovídající předem nastavenému cílovému profilu a použít proti němu sílu. Člověk přitom nemusí předem znát konkrétní cíl, přesné místo ani okamžik zásahu. Právě tím se takový systém liší od běžného dálkově ovládaného dronu, u něhož konkrétní cíl zpravidla vybírá operátor. Právní otázka tedy nezní, zda o likvidaci cíle „rozhodl“ stroj, ale kdo rozhodl o vývoji, nastavení a nasazení systému, jaké měl informace a zda mohl jeho působení ovlivnit.
Od odpovědi k odpovědné právní práci. Proč se v české advokacii mění standard využití AI
Umělá inteligence už v právu neslouží jen k rychlému vyhledání odpovědi. Skutečnou hodnotu začne mít teprve tehdy, když pracuje nad ověřenými právními zdroji, respektuje mlčenlivost a umožňuje kontrolu nad daty i výstupy. Právě tímto směrem se dnes posouvají i specializované právní platformy včetně nových řešení v ekosystému CODEXIS.
Rovné a transparentní odměňování aneb očekávané právní novinky i nevyužité možnosti
Myslíte si, že je nová evropská směrnice o rovném a transparentním odměňování hudbou vzdálené budoucnosti? Nenechte se zmást odkladem české účinnosti na rok 2027. Zavedení povinného písemného systému odměňování, zákaz dotazů na předchozí plat uchazečů nebo povinný reporting rozdílů mezi muži a ženami totiž nejsou projekty na pár týdnů.
Procesní nařízení k GDPR: jak se mění přeshraniční dozor?
Na konci roku 2025 Evropská unie přijala dlouho očekávané procesní nařízení, které má zpřesnit a urychlit prosazování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (dále jen „GDPR“) v přeshraničních případech.
EU udělila Temu pokutu 200 milionů eur za nelegální a nebezpečné výrobky
Pokuta 200 mil. eur pro Temu ukazuje sílu DSA. Naučte se povinnosti online platforem, řízení rizik a požadavky evropské regulace.




