Omnibus: Návrh Komise zmírní pravidla ESG reportingu
Evropská komise představila nové legislativní návrhy označené jako Omnibus I a Omnibus II, které mají za cíl významně snížit administrativní zatížení podniků v oblasti reportingu ESG a regulace udržitelnosti. Cílem navrhovaných opatření je snížení administrativních nákladů podniků přibližně o 6,3 miliardy EUR ročně a současně mobilizace investic až do výše 50 miliard EUR.
Návrhy se soustředí zejména na zmírnění povinností pro malé a střední podniky (SMEs), přičemž rozsáhlejší povinnosti by nadále platily především pro největší podniky, jejichž dopad na životní prostředí je výraznější.
Podstatné změny v jednotlivých oblastech regulace
Směrnice o nefinančním reportingu (CSRD)
Evropská komise navrhuje významně omezit rozsah podniků povinných připravovat ESG reporty podle směrnice CSRD. Změna spočívá zejména ve zvýšení limitu počtu zaměstnanců z aktuálních 250 na 1000, přičemž finanční kritéria zůstávají nezměněna. Tato úprava by měla vést ke snížení počtu společností, které musí připravovat ESG reporty, přibližně o 80 %.
Pro podniky, které budou nadále spadat pod směrnici CSRD, Komise navrhuje výrazně snížit počet povinně reportovaných datových bodů a zjednodušit stávající evropské standardy vykazování udržitelného rozvoje (ESRS).
Menší podniky, které nově nebudou povinny ESG reporting podávat, budou mít možnost využít dobrovolný zjednodušený standard založený na standardech pro malé a střední podniky vytvořených skupinou EFRAG. Podniky, které měly podle CSRD reportovat poprvé v letech 2026 a 2027, budou mít navíc nově o dva roky odloženou povinnost.
Směrnice o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti (CSDDD)
Dále dochází k odložení účinnosti pravidel směrnice o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti (CSDDD) pro největší podniky z původního července 2027 až na 26. červenec 2028. Navíc se zjednodušují pravidla hloubkového prověřování rizik u nepřímých obchodních partnerů, přičemž interval mezi povinnými kontrolami se prodlužuje z jednoho roku na pět let.
Důležitou změnou je také omezení rozsahu informací, které velké podniky mohou vyžadovat od malých a středních podniků, a to pouze na údaje definované dobrovolnými standardy dle CSRD.
Taxonomie EU
U Taxonomie EU, klasifikačního systému environmentálně udržitelných činností, dochází ke změně, kdy společnosti s více než 1000 zaměstnanci a obratem do 450 milionů EUR budou mít nově možnost dobrovolného vykazování podle standardů Taxonomie. Povinně vykazované budou pouze činnosti, které představují alespoň 10 % celkových tržeb, investic nebo provozních nákladů dané společnosti.
Mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM)
Návrh rovněž počítá se zjednodušením pravidel mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM). Z povinností podle CBAM budou nově vyjmuti malí importéři, kteří ročně importují méně než 50 tun zboží, což se týká až 90 % všech dotčených subjektů. Pro zbývající subjekty se navíc pravidla reportingu a administrativa výrazně zjednoduší.
Další legislativní vývoj
Dne 17. dubna 2025 vstoupila v platnost první směrnice “Stop-the-clock” týkající se odkladu data, od nichž mají členské státy uplatňovat požadavky na podávání zpráv o udržitelnosti.
Ostatní představené návrhy Evropské komise jsou momentálně v legislativního procesu. Finální verze těchto opatření proto ještě mohou projít změnami během jejich projednávání v Evropském parlamentu a Radě EU.
Další články
Rušíte dovolenou kvůli bezpečnostní situaci? Ne vždy máte nárok na vrácení peněz
Geopolitická situace ve světě dokáže změnit plány během okamžiku. Ozbrojené konflikty, teroristické útoky, masové nepokoje nebo náhlé uzavření vzdušného prostoru mohou vést ke zrušení celé dovolené ještě před odletem. V takových situacích může být poměrně matoucí, kdy vzniká nárok na vrácení peněz za letenky, ubytování i zaplacené služby.
Předkupní právo k nemovitosti
Za jakých podmínek předkupní právo vzniká a jaká jsou jeho specifika? V tomto článku bychom se zaměřili na institut předkupního práva k nemovitostem.
Digitální auditní stopa jako „svědek“ činnosti správního orgánu
Digitalizace veřejné správy postupně mění nejen způsob vedení řízení, ale i samotnou povahu dokazování. Tam, kde dříve hrály hlavní roli listiny, doručenky, úřední záznamy nebo svědecké výpovědi, dnes stále častěji vstupují do hry logy, metadata, časová razítka, změnové historie a workflow záznamy informačních systémů.
Výpověď podnájemní smlouvy ze zákonných důvodů: Nejvyšší soud k výkladu smluvního ujednání odkazujícího na zákon
Nejvyšší soud se v rozsudku sp. zn. 26 Cdo 2274/2025 ze dne 14. ledna 2026 zabýval zdánlivě jasnou otázkou. Jak vyložit ujednání podnájemní smlouvy, podle kterého lze podnájem ukončit „způsobem a z důvodů stanovených občanským zákoníkem“. Rozhodnutí Nejvyššího soudu v této věci nicméně není jen řešením jednoho právního sporu. Rozhodnutí ukazuje i na to, jak je důležité smluvní ujednání vykládat správně a jaké důsledky má, pokud smluvní strany nebo obecné soudy řádný výklad podcení.
Právo států na sebeobranu podle Charty OSN ve víru reálné politiky
Právo na individuální a kolektivní sebeobranu podle článku 51 Charty OSN představuje jeden z klíčových institutů současného mezinárodního práva. Jeho výklad však stále výrazně ovlivňuje reálná politika, fungování Rady bezpečnosti OSN i proměny charakteru ozbrojených konfliktů. Pozornost je věnována podmínkám legitimní sebeobrany, otázce předstižného zásahu i postavení států, které se konfliktů neúčastní přímo, ale podporují jednu z válčících stran dodávkami zbraní a vojenského materiálu.
