Omnibus: Návrh Komise zmírní pravidla ESG reportingu
Evropská komise představila nové legislativní návrhy označené jako Omnibus I a Omnibus II, které mají za cíl významně snížit administrativní zatížení podniků v oblasti reportingu ESG a regulace udržitelnosti. Cílem navrhovaných opatření je snížení administrativních nákladů podniků přibližně o 6,3 miliardy EUR ročně a současně mobilizace investic až do výše 50 miliard EUR.
Návrhy se soustředí zejména na zmírnění povinností pro malé a střední podniky (SMEs), přičemž rozsáhlejší povinnosti by nadále platily především pro největší podniky, jejichž dopad na životní prostředí je výraznější.
Podstatné změny v jednotlivých oblastech regulace
Směrnice o nefinančním reportingu (CSRD)
Evropská komise navrhuje významně omezit rozsah podniků povinných připravovat ESG reporty podle směrnice CSRD. Změna spočívá zejména ve zvýšení limitu počtu zaměstnanců z aktuálních 250 na 1000, přičemž finanční kritéria zůstávají nezměněna. Tato úprava by měla vést ke snížení počtu společností, které musí připravovat ESG reporty, přibližně o 80 %.
Pro podniky, které budou nadále spadat pod směrnici CSRD, Komise navrhuje výrazně snížit počet povinně reportovaných datových bodů a zjednodušit stávající evropské standardy vykazování udržitelného rozvoje (ESRS).
Menší podniky, které nově nebudou povinny ESG reporting podávat, budou mít možnost využít dobrovolný zjednodušený standard založený na standardech pro malé a střední podniky vytvořených skupinou EFRAG. Podniky, které měly podle CSRD reportovat poprvé v letech 2026 a 2027, budou mít navíc nově o dva roky odloženou povinnost.
Směrnice o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti (CSDDD)
Dále dochází k odložení účinnosti pravidel směrnice o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti (CSDDD) pro největší podniky z původního července 2027 až na 26. červenec 2028. Navíc se zjednodušují pravidla hloubkového prověřování rizik u nepřímých obchodních partnerů, přičemž interval mezi povinnými kontrolami se prodlužuje z jednoho roku na pět let.
Důležitou změnou je také omezení rozsahu informací, které velké podniky mohou vyžadovat od malých a středních podniků, a to pouze na údaje definované dobrovolnými standardy dle CSRD.
Taxonomie EU
U Taxonomie EU, klasifikačního systému environmentálně udržitelných činností, dochází ke změně, kdy společnosti s více než 1000 zaměstnanci a obratem do 450 milionů EUR budou mít nově možnost dobrovolného vykazování podle standardů Taxonomie. Povinně vykazované budou pouze činnosti, které představují alespoň 10 % celkových tržeb, investic nebo provozních nákladů dané společnosti.
Mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM)
Návrh rovněž počítá se zjednodušením pravidel mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM). Z povinností podle CBAM budou nově vyjmuti malí importéři, kteří ročně importují méně než 50 tun zboží, což se týká až 90 % všech dotčených subjektů. Pro zbývající subjekty se navíc pravidla reportingu a administrativa výrazně zjednoduší.
Další legislativní vývoj
Dne 17. dubna 2025 vstoupila v platnost první směrnice “Stop-the-clock” týkající se odkladu data, od nichž mají členské státy uplatňovat požadavky na podávání zpráv o udržitelnosti.
Ostatní představené návrhy Evropské komise jsou momentálně v legislativního procesu. Finální verze těchto opatření proto ještě mohou projít změnami během jejich projednávání v Evropském parlamentu a Radě EU.
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.




