V rámci semináře, kterého se zúčastnilo několik studentů i odborníků zabývajících se problematikou Evropského soudu pro lidská práva (ESLP), představil Andreas Føllesdal svůj základní argument, který říká, že doktrína margin of appreciation snižuje demokratický deficit ESLP. Následovala diskuse, během níž byly debatovány širší aspekty rozhodování ESLP.
Doktrína margin of appreciation (ve francouzštině marge d’appréciation) je vnímána jako určitá míra respektu, kterou ESLP prokazuje vůči vnitrostátním orgánům, jejichž opatření naplňují všechny požadavky Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (EÚLP). Tato doktrína slouží k nalezení rovnováhy mezi uvážením, které mají vnitrostátní orgány při omezování práv vyplývajících z EÚLP a rozsahem kontrolní činnosti ESLP.
„Při posuzování případného porušení EÚLP je třeba vyvažovat mezi ochranou lidských práv na straně jedné a respektováním fungujících demokracií v jednotlivých členských státech na straně druhé,“ uvedl profesor Føllesdal, který zároveň představil pětistupňový test, který ESLP v takovém případě používá:
- Je cíl vnitrostátního aktu legitimní?
- Jak důležité je právo, které je vnitrostátním aktem omezeno?
- Jak závažný je zásah do tohoto práva?
- Je takový zásah nezbytný? Existují nějaké alternativní možnosti?
- Jsou důvody pro omezení práva relevantní a dostatečné?
„V okamžiku, kdy ESLP zasahuje do demokracií jednotlivých států tím, že říká, že vnitrostátní orgány udělaly něco špatně, nedochází k prohlubování demokratického deficitu,“ řekl profesor Føllesdal, který uvedl, že opak je pravdou. „ESLP v takovém případě nezasahuje do fungujících demokracií, jelikož tyto demokracie zjevně nefungují správně, pokud musí ESLP zasáhnout.“ Jako druhý stěžejní argument pro tvé tvrzení uvedl profesor Føllesdal, že doktrína margin of appreciation ve skutečnosti „podporuje demokratické rozhodování tím, že vyžaduje po státu, aby vysvětlil důvody svých aktů či důvody nepoužití jiných alternativních řešení.“
Diskuze k článku ()