Andreas Føllesdal: Snižuje doktrína margin of appreciation demokratický deficit ESLP?
Ve středu 28. května se v kavárně U Chlupatýho ducha odehrál kavárenský seminář Common Law Society, jehož hostem byl Andreas Føllesdal, světově uznávaný profesor politické filozofie na Právnické fakultě Univerzity v Oslu.
V rámci semináře, kterého se zúčastnilo několik studentů i odborníků zabývajících se problematikou Evropského soudu pro lidská práva (ESLP), představil Andreas Føllesdal svůj základní argument, který říká, že doktrína margin of appreciation snižuje demokratický deficit ESLP. Následovala diskuse, během níž byly debatovány širší aspekty rozhodování ESLP.
Doktrína margin of appreciation (ve francouzštině marge d’appréciation) je vnímána jako určitá míra respektu, kterou ESLP prokazuje vůči vnitrostátním orgánům, jejichž opatření naplňují všechny požadavky Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (EÚLP). Tato doktrína slouží k nalezení rovnováhy mezi uvážením, které mají vnitrostátní orgány při omezování práv vyplývajících z EÚLP a rozsahem kontrolní činnosti ESLP.
„Při posuzování případného porušení EÚLP je třeba vyvažovat mezi ochranou lidských práv na straně jedné a respektováním fungujících demokracií v jednotlivých členských státech na straně druhé,“ uvedl profesor Føllesdal, který zároveň představil pětistupňový test, který ESLP v takovém případě používá:
- Je cíl vnitrostátního aktu legitimní?
- Jak důležité je právo, které je vnitrostátním aktem omezeno?
- Jak závažný je zásah do tohoto práva?
- Je takový zásah nezbytný? Existují nějaké alternativní možnosti?
- Jsou důvody pro omezení práva relevantní a dostatečné?
„V okamžiku, kdy ESLP zasahuje do demokracií jednotlivých států tím, že říká, že vnitrostátní orgány udělaly něco špatně, nedochází k prohlubování demokratického deficitu,“ řekl profesor Føllesdal, který uvedl, že opak je pravdou. „ESLP v takovém případě nezasahuje do fungujících demokracií, jelikož tyto demokracie zjevně nefungují správně, pokud musí ESLP zasáhnout.“ Jako druhý stěžejní argument pro tvé tvrzení uvedl profesor Føllesdal, že doktrína margin of appreciation ve skutečnosti „podporuje demokratické rozhodování tím, že vyžaduje po státu, aby vysvětlil důvody svých aktů či důvody nepoužití jiných alternativních řešení.“

Další články
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.
Způsobilost nezletilého právně jednat
Pokud položíme otázku, zda si nezletilý může bez zastoupení rodičem koupit zmrzlinu, bude nejspíše obvyklá odpověď ano. Při otázce za uzavření smlouvy o úvěru na milion korun bude naopak obvyklá odpověď ne. Je však celá řada různých právních jednání a velké rozmezí nezletilosti, kde bude již odpověď složitější. Může nezletilý ve věku 16 let uzavřít smlouvu s psychoterapeutem nebo advokátem? Může nezletilý ve věku 14 let sám oslovit neziskovou organizaci pro pomoc a uzavřít s ní smlouvu o sociální službě?
ESGRR: praktický návod pro poskytovatele ESG ratingů
Již 2. července 2026 nabylo plné účinnosti nové evropské nařízení o transparentnosti a integritě činností v oblasti ESG ratingů (ESGRR)[1], jehož cílem je zvýšit důvěryhodnost, transparentnost a srovnatelnost ESG ratingů, které jsou stále častěji využívány investory, finančními institucemi i emitenty při investičním a finančním rozhodování.



