Andreas Føllesdal: Snižuje doktrína margin of appreciation demokratický deficit ESLP?
Ve středu 28. května se v kavárně U Chlupatýho ducha odehrál kavárenský seminář Common Law Society, jehož hostem byl Andreas Føllesdal, světově uznávaný profesor politické filozofie na Právnické fakultě Univerzity v Oslu.
V rámci semináře, kterého se zúčastnilo několik studentů i odborníků zabývajících se problematikou Evropského soudu pro lidská práva (ESLP), představil Andreas Føllesdal svůj základní argument, který říká, že doktrína margin of appreciation snižuje demokratický deficit ESLP. Následovala diskuse, během níž byly debatovány širší aspekty rozhodování ESLP.
Doktrína margin of appreciation (ve francouzštině marge d’appréciation) je vnímána jako určitá míra respektu, kterou ESLP prokazuje vůči vnitrostátním orgánům, jejichž opatření naplňují všechny požadavky Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (EÚLP). Tato doktrína slouží k nalezení rovnováhy mezi uvážením, které mají vnitrostátní orgány při omezování práv vyplývajících z EÚLP a rozsahem kontrolní činnosti ESLP.
„Při posuzování případného porušení EÚLP je třeba vyvažovat mezi ochranou lidských práv na straně jedné a respektováním fungujících demokracií v jednotlivých členských státech na straně druhé,“ uvedl profesor Føllesdal, který zároveň představil pětistupňový test, který ESLP v takovém případě používá:
- Je cíl vnitrostátního aktu legitimní?
- Jak důležité je právo, které je vnitrostátním aktem omezeno?
- Jak závažný je zásah do tohoto práva?
- Je takový zásah nezbytný? Existují nějaké alternativní možnosti?
- Jsou důvody pro omezení práva relevantní a dostatečné?
„V okamžiku, kdy ESLP zasahuje do demokracií jednotlivých států tím, že říká, že vnitrostátní orgány udělaly něco špatně, nedochází k prohlubování demokratického deficitu,“ řekl profesor Føllesdal, který uvedl, že opak je pravdou. „ESLP v takovém případě nezasahuje do fungujících demokracií, jelikož tyto demokracie zjevně nefungují správně, pokud musí ESLP zasáhnout.“ Jako druhý stěžejní argument pro tvé tvrzení uvedl profesor Føllesdal, že doktrína margin of appreciation ve skutečnosti „podporuje demokratické rozhodování tím, že vyžaduje po státu, aby vysvětlil důvody svých aktů či důvody nepoužití jiných alternativních řešení.“

Další články
Jak (ne)psat závěť: Nejčastější chyby, které mohou zneplatnit vaši poslední vůli
Otázka závěti se často otevře ve chvíli, kdy rodina začne řešit dlouhodobou péči o blízkého nebo se jeho zdravotní stav postupně mění. Může to být vhodná příležitost, aby člověk v klidu zvážil, zda jeho dosavadní pořízení pro případ smrti stále odpovídá jeho přání. O obsahu závěti však vždy rozhoduje pouze zůstavitel; úkolem blízkých může být organizační podpora, nikoli nahrazování jeho vůle.
Digitální zaměstnanec po odchodu člověka: Kde končí firemní paměť a začíná profesní identita?
Zaměstnanec může odejít z firmy během jediného dne, jeho pracovní způsob v ní však může zůstat na neurčito. Umělá inteligence dokáže převzít jeho slovník, rozhodovací postupy, hlas i způsob jednání s klienty. Z těchto prvků pak vznikne nástroj, který pracuje dál bez něj.
Vyklizení nemovitosti na podkladě notářského zápisu se svolením k přímé vykonatelnosti – klíč k rychlému a snadnému vyklizení prostor od nájemce?
Nové usnesení Nejvyššího soudu ČR (sp. zn. 31 Cdo 225/2024) obnovuje možnost vyklizení nemovitosti na základě notářského zápisu se svolením k přímé vykonatelnosti. Klíčovou otázkou však zůstává, zda je tento exekuční titul použitelný i po následném prodloužení nájmu dodatkem či automatickou prolongací.
Aktuální judikatura k uznání dluhu dlužníkem ve formě notářského zápisu s doložkou přímé vykonatelnosti
Zajištění úvěrů prostřednictvím notářských zápisů s přímou vykonatelností čelí zásadnímu posunu. Lze vymáhat sankce, které vznikly až po podpisu zápisu?
Švarcsystém po novele zákona o zaměstnanosti: fikce pracovního poměru jako nový následek nelegální práce
Návrh zákona o platformové práci přináší vedle změn v oblasti závislé práce také změnu zákona o zaměstnanosti v oblasti nelegální práce. Zatímco původní návrh počítal s přesunem výkonu závislé práce mimo pracovněprávní vztah z kategorie nelegální práce do nově koncipované kategorie nehlášené práce, aktuální návrh po připomínkovém řízení od tohoto řešení ustoupil. Závislá práce vykonávaná mimo pracovněprávní vztah tak má i nadále zůstat nelegální prací.



