Vliv brexitu na ochranné známky Evropské unie
Pokud jste vlastníkem ochranné známky Evropské unie, určitě uvažujete, jaký vliv na Vaši ochrannou známku bude mít brexit. Velká Británie vystoupila z Evropské unie dne 31. ledna 2020 na základě Dohody o vystoupení. Dohodou o vystoupení bylo zároveň určeno tzv. přechodné období od 1. 2. 2020 do 31. 12. 2020 a bylo v ní mimo jiné stanoveno, jaký bude během tohoto období právní statut práv průmyslového vlastnictví ve Velké Británii.
Během přechodného období je v oblasti průmyslového vlastnictví z velké části zachován stávající stav, právo EU zůstává (až na výjimky) ve Velké Británii a vůči ní nadále účinné. Přechodné období je možné prodloužit až o dva roky, a to na základě společného rozhodnutí EU a Velké Británie, které musí být přijato do 1. července 2020.
Jaký bude mít brexit vliv na již zapsané ochranné známky Evropské unie?
Ochranné známky EU, které byly zapsány před koncem tzv. přechodného období (tj. před 31. 12. 2020, ale přechodné období může být prodlouženo), automaticky získají shodná zapsaná a vymahatelná práva ve Velké Británii, přičemž vlastníkům těchto ochranných známek nebude účtován žádný poplatek. V praxi to znamená, že ke konci přechodného období převede britský Úřad pro ochranu duševního vlastnictví všechny zapsané ochranné známky EU na srovnatelná práva Velké Británie. Tyto změny nabydou účinnosti 1. ledna 2021.
Pro převedenou ochrannou známku ve Velké Británii bude platit stejné datum podání nebo stejný den vzniku práva přednosti jako pro příslušnou ochrannou známku EU (to platí také pro senioritu ochranné známky ve Velké Británii, pokud byla uplatňována při zápisu v EU).
Pokud bude ochranná známka EU prohlášena za neplatnou nebo zrušena v EU v důsledku správního nebo soudního řízení, které ještě probíhalo k poslednímu dni přechodného období, odpovídající ochranná známka zapsaná ve Velké Británii bude také prohlášena za neplatnou nebo zrušena. Pokud se ale důvody zrušení/neplatnosti nevztahují na Velkou Británii, britský Úřad pro ochranu duševního vlastnictví nemá povinnost ochrannou známku prohlásit za neplatnou nebo ji zrušit.
Vlastníci ochranných známek EU se mohou dovolávat dobrého jména své ochranné známky získaného v EU až do konce přechodného období. Po skončení přechodného období bude pokračování dobrého jména založeno na užívání ochranné známky ve Velké Británii.
Co se týče mezinárodních ochranných známek platných v Evropské unii, které byly zapsány před koncem přechodného období, budou nadále požívat ochranu i ve Velké Británii na základě opatření, které Velká Británie přijme.
Jaká bude situace v případě, že přihláška ochranné známky bude podána, ale ochranná známka zatím nebude zapsána?
Pokud přihláška ochranné známky EU nebude k 31. 12. 2020 zapsána do databáze ochranných známek EU, tato ochranná známka nebude po konci přechodného období automaticky platná ve Velké Británii jako v případě již zapsaných ochranných známek. Pokud si přihlašovatel bude přát ochrannou známku zaregistrovat i ve Velké Británii, má právo podat ve Velké Británii přihlášku pro shodnou ochrannou známku a shodné výrobky nebo služby ve lhůtě devíti měsíců od konce přechodného období. Touto přihláškou získá stejný den podání a den vzniku práva přednosti a seniority jako u odpovídající přihlášky ochranné známky EU.
Další články
Srovnatelné pracovní a mzdové podmínky po novém rozhodnutí Nejvyššího soudu – budou zahrnuty veškerá plnění a benefity?
Nejvyšší soud se v lednu tohoto roku zabýval otázkou, zda příspěvek na penzijní připojištění představuje součást „pracovních a mzdových nebo platových podmínek“ ve smyslu § 43a odst. 6 zákoníku práce, tedy zda musí být zohledněn při srovnání podmínek dočasně přiděleného zaměstnance a srovnatelného kmenového zaměstnance zaměstnavatele, ke kterému je zaměstnanec dočasně přidělen.
Mateřství jako překážka výkonu mandátu? Evropský parlament odpovídá změnou pravidel
Evropský parlament schválil změnu volebního aktu, která nově umožní poslankyním během těhotenství a krátce po porodu hlasovat prostřednictvím zmocněnce. Opatření reaguje na dosavadní praktické limity výkonu mandátu a usiluje o vyrovnání podmínek bez narušení jeho podstaty.
5 otázek pro Petra Kohouta: Jak AI mění pravidla veřejných zakázek?
Mgr. Petr Kohout, LL.M. není typický úředník. Jako vedoucí právního oddělení Krajského úřadu Středočeského kraje má na starosti mimo jiné metodiku veřejných zakázek – a zároveň patří k nejhlasitějším propagátorům umělé inteligence ve veřejné správě v Česku. Dvakrát po sobě získal titul Osobnost AI v kategorii veřejná správa, stojí u zrodu Platformy pro AI ve veřejné správě a je spoluautorem e-booku Nástroje AI ve veřejné správě. Na Kongresu Právní prostor 2026, který se konal 28.-29. dubna 2026, vystoupil s příspěvkem „Umělá inteligence ve veřejných zakázkách".
Kdy musí management začít řešit úpadek společnosti?
Turbulentní ekonomické prostředí posledních let přináší otázku, kterou si dnes klade stále více podnikatelů i manažerů: Kdy už je situace firmy natolik vážná, že management musí začít řešit hrozící úpadek?
Investování pod dohledem: Jak regulace formuje crowdfunding úvěrů
Rozvoj investičních platforem přináší vedle nových příležitostí i otázky právní odpovědnosti, regulace a ochrany investorů. V tomto rozhovoru jsme se s Lukášem Hartlem, novým CEO a jednatelem platformy CreditShare, bavili o tom, jak fungují klíčové kontrolní mechanismy, kde vznikají rizika a jakou roli hraje dohled při budování důvěry v tento typ investování.




