Vrácení DPH z jiného členského státu EU
Pokud plátce DPH, který má v ČR sídlo či provozovnu, zaplatí DPH v jiném členském státě, má možnost požádat o její vrácení, a to za podmínek stanovených v § 82 zákona o dani z přidané hodnoty. Podmínkou je podání žádosti prostřednictvím elektronického portálu spravovaného Generálním finančním ředitelstvím. Oprávnění k přístupu na tento portál plátci přidělí místně příslušný finanční úřad.
Po vyplnění a odeslání elektronické žádosti o vrácení DPH z jiného členského státu EU dochází k prvnímu prověření nároku ještě v domovském státě žadatele (česká daňová správa), která prověří, zda je žadatel skutečně plátcem a zda neuskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet.
Pokud je žádost z tohoto pohledu v pořádku, je předána do země vrácení, která neprodleně elektronicky informuje žadatele o datu převzetí žádosti. Od tohoto data běží lhůta (dle článku 19 odst. 2 směrnice Rady 2008/9/ES) 4 měsíce, kdy členský stát vrácení daně oznámí žadateli své rozhodnutí o schválení nebo zamítnutí žádosti.
V této lhůtě si může členský stát vrácení vyžádat doplňující údaje (např. předložení originálu nebo kopie příslušných faktur, dovozního dokladu apod.). Doplňující údaje musí žadatel doručit do jednoho měsíce ode dne doručení žádosti o doplnění.
Je-li žádost o vrácení daně schválena, uhradí členský stát vrácení daně schválenou částku daně do deseti pracovních dnů od uplynutí výše uvedené lhůty dle článku 19 odst. 2 směrnice. V případě, že je žádost zcela nebo částečně zamítnuta, oznámí členský stát vrácení daně žadateli společně s rozhodnutím i důvody zamítnutí. Žadatel se pak může proti zamítnutí žádosti odvolat k příslušným orgánům členského státu vrácení daně (finanční úřad, soudy, obchodní komora). Možným důvodem pro zamítnutí žádosti bývá nárokování DPH, která se v daném státě nevrací. Například v Německu není možné nárokovat zpět DPH z pohonných hmot pro osobní vozidla, z občerstvení, dárků a nákladů týkajících se reprezentace.
Závěrem si ještě dovolujeme doplnit, že žádost o vrácení daně se podává nejpozději do 30. září kalendářního roku následujícího po období pro vrácení daně, tedy například za rok 2016 je možné žádat do 30. září 2017. Lze žádat i za kratší období než jeden rok, a to za tři kalendářní měsíce. V tomto případě je pak limit pro výši vratitelné DPH 400 EUR. Pro žádost za celý kalendářní rok je pak limit 50 EUR. Nedodržení limitu (žádost o podlimitní částku) může být také důvodem k zamítnutí žádosti.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: martina.langova@bnt.eu
Další články
Platformová práce v českém pracovním právu: směrnice (EU) 2024/2831 a připravovaná česká transpozice
Článek podává přehled evropské úpravy práce prostřednictvím digitálních pracovních platforem a její připravované transpozice do českého právního řádu. Zaměřuje se na okolnosti určení pracovněprávního statusu, vyvratitelnou právní domněnku základního pracovněprávního vztahu, algoritmické řízení, ochranu osobních údajů, lidský dohled a informační povinnosti platforem.
Rozsudek pro uznání: když mlčení nebo „pouhý“ nesouhlas prohraje spor
Nejvyšší soud: Rozsudek pro uznání při pasivitě žalovaného; pouhý nesouhlas nestačí. Odvolání přezkoumá jen podmínky, pasivitu nezhojí.
Ústavní soud ve třetím roce čtvrté dekády
Ústavní soud vstupuje do své čtvrté dekády jako stabilní instituce, která staví na pestrosti, pracovitosti, předvídatelnosti i pokoře svých soudců. Navzdory rostoucímu tlaku a zpochybňování ze strany politické scény zůstává nezávislým strážcem ústavnosti, jehož nejsilnější ochranou je trvající důvěra veřejnosti.
Když voda poškodí bytový dům: Kdy platí soused, kdy SVJ a kdy pojišťovna
Voda patří v bytových domech mezi nejčastější příčiny škod. Někdy za nimi stojí prasklá přívodní hadička k pračce, jindy netěsnící baterie, havárie společných rozvodů nebo přívalový déšť, který zaplaví sklepy a technické zázemí domu. Následky bývají v každém z těchto případů podobné: poškozené zdi, zničené vybavení, sousedské spory a náklady, které mohou rychle narůst do desítek i stovek tisíc korun.
Implementace směrnice o platformové práci: znaky závislé práce, právní domněnka a algoritmické řízení (3. část)
V návaznosti na předchozí dva díly analyzuje tento článek otázku pracování doby a osobního výkonu práce, jakož i otázku metodiky související s návrhem zákona.
