Zelená dohoda pro Evropu: Stavitelství v centru pozornosti
Zelená dohoda EU, představená v prosinci 2019, má za cíl dekarbonizovat evropskou politiku a splnit tak klimatické cíle. Velký prostor pro efektivní dekarbonizaci byl identifikován v sektoru stavitelství. Jedná se o značné množství uhlíku “vtěleného” do stavebních materiálů - proto je kladen velký důraz na jejich recyklaci.
Zaměření na stavitelství dále odráží fakt, že dlouhý životní cyklus staveb na dlouho dopředu předurčuje spotřebu energií a tedy emise CO2, zejména vytápěním a chlazením.
Zaměřeno na udržitelnost
V připravovaném rozpočtu Evropské unie pro období 2021-2027 bude bezesporu velký důraz kladen na financování takových opatření, která učiní evropské státy odolnější vůči klimatické změně, a která budou investicemi do udržitelnější budoucnosti. Explicitně se Zelená dohoda chce vyhnout ustrnutí v neudržitelných praktikách. Jejím cílem je snížit emise CO2 do roku 2050 o 50-55%. Pro stavitelství a rozvoj měst to znamená přenastavení směrem k udržitelnému využívání zdrojů, recyklaci, ochraně ekosystémů, a opatřením pro ochranu lidského zdraví.
Vlna renovací
Východisko vidí Zelená dohoda především v renovaci budov. Povzbudil by se tak celý obor stavitelství, a zároveň s nižšími účty za energie by se snížila energetická chudoba. Veřejné instituce tak budou mít díky úsporám energie peníze na své sociální programy. Plán, který chce Evropská komise více rozpracovat ještě letos, má zahrnovat i opravy škol a nemocnic. Konkrétně pro školní infrastrukturu chce Komise ve spolupráci s Evropskou investiční bankou poskytnout prostředky ve výši tří miliard EUR již v roce 2020. Součástí plánu jsou i inovativní řešení v oblasti financování rekonstrukcí, a nástroje pro rekonstrukce nájemních nemovitostí, a nemovitostí s mnoha vlastníky.
Klíčová slova: ekosystémy a biodiverzita
Kromě zaměření na chráněná území se počítá i s ozeleněním měst a zvýšením biodiverzity v urbánních oblastech. Komise počítá s navržením plánu na přírodní obnovu a poskytnutím financí na jeho realizaci. Za zvláště důležité považuje Komise obnovu přirozených funkcí podzemní a povrchové vody. Lze tedy předpokládat, že Komise bude díky připravovanému souboru udržitelných aktivit při alokování finančních prostředků upřednostňovat opatření modré a zelené infrastruktury ve městech.
Peníze na inovace
Zelená dohoda pro Evropu počítá se systémem hodnocení investic podle jejich udržitelnosti. Hodnocení by se mělo stát vodítkem pro soukromé investory, ale bude i kritériem pro financování ze strany EU. Počítá se s vytvořením poradenského systému, který zajistí přísun vhodných projektů splňujících kritéria udržitelnosti, respektive přispívajících k plnění cílů Zelené dohody. Dotační program Horizon Europe bude nejméně 35% prostředků směřovat na řešení klima problémů relevantních pro implementaci Zelené dohody, a to včetně výzkumu a inovací v zastavěném území.
Katalog udržitelného stavitelství
Frank Bold Advokáti jdou záměru Zelené dohody pro Evropu v oblasti stavitelství naproti, a pracují na projektu, jehož výstupem bude katalog opatření v oblasti modré a zelené infrastruktury, zeleně ve městech a opatření na úrovni jednotlivých budov, která přispívají k větší udržitelnosti výstavby. Zároveň vedou k větší hodnotě zastavěného území pro obyvatele města. Naši právníci mají unikátní know how v oblasti územních plánů, zásad pro výstavbu, developerských smluv, a dalších nástrojích, jak uvést tato opatření do praxe v územně plánovacích procesech a při jednání s developery a stavebníky.
Další články
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.
Budoucnost dokazování před soudy v době AI
Umělá inteligence změní soudní proces. Je možné dnes považovat digitální důkazy za věrohodné? Výzvy pro justici v době AI.
Hledá se lék na problémy stavebního řízení… pomůže připravovaná novela stavebního zákona 2026? (2. část)
Personální krize, vedlejší agenda i neúplná odůvodnění. Jaké jsou hlavní důvody pomalých stavebních řízení a které z nich má šanci chystaná novela reálně napravit? Druhý díl miniseriálu se zaměřuje na systémové i procesní překážky na stavebních úřadech.



