Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o autorském právu na jednotném digitálním trhu
Snahy Evropské Unie o docílení harmonizace právních předpisů v oblasti autorského práva a práv s ním souvisejících nadále pokračují. Už ve Strategii pro jednotný digitální trh EU zdůraznila potřebu „absorbovat“ rozdíly mezi jednotlivými národními právními úpravami. Jedním z výsledků je návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o autorském právu na jednotném digitálním trhu, který vyvolává řadu diskuzí ohledně dopadů některých ustanovení. Zejména se jedná o nejasný vztah článku 13 návrhu směrnice s článkem 15 směrnice o elektronickém obchodu. Znění článku 13 v navrhovaném znění vnáší značnou míru nejistoty ohledně režimu vyloučení odpovědnosti poskytovatelů služeb informační společnosti.
Co návrh směrnice přináší?
Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o autorském právu na jednotném digitálním trhu („návrh směrnice“) usiluje nejen o harmonizaci právních předpisů v oblasti autorského práva a práv s ním souvisejících, ale rovněž o rozšíření ochrany nositelů těchto práv. Klíčový cíl představuje tudíž úprava pravidel spolupráce mezi nositeli autorských a dalších souvisejících práv a poskytovateli služeb informační společnosti („ISP“).
Předmětem úpravy návrhu směrnice je také problematika vytěžování textů a dat prováděné výzkumnými organizacemi, užívání děl a jiných předmětů ochrany při digitálních a přeshraničních výukových činnostech, užívání komerčně nedostupných děl institucemi kulturního dědictví a jejich přeshraniční užívání, přístup k audiovizuálním dílům na platformách videa na vyžádání (tzv. audiovizuální mediální služby na vyžádání) a jejich dostupnost, ochranu tiskových publikací v souvislosti s digitálním užitím nebo spravedlivé odměňování autorů a výkonných umělců.
Zásah do režimu vyloučení odpovědnosti ISP (Safe Harbour)?
Jako problematický aspekt návrhu směrnice lze zmínit především článek 13, který by významným způsobem mohl zasáhnout do principu odpovědnosti ISP upravené v rámci směrnice o elektronickém obchodu.
Článek 13 návrhu směrnice zakládá povinnosti ISP realizovat určité dohody s nositeli autorských práv týkající se mechanismů pro identifikaci obsahu. Je však nejasné, jaké dohody s nositeli práv by měly být uzavřeny, resp. kdo je osobou povinnou takové dohody uzavřít (návrh směrnice hovoří o poskytovatelích, kteří ukládají „velké množství“ děl a jiných předmětů ochrany nahrávaných jejich uživateli), co by konkrétněji mělo být jejich obsahem a jak by měla vypadat realizovaná opatření.
V případě ISP totiž směrnice o elektronickém obchodu stanoví podmínky, při jejichž splnění je vyloučena odpovědnost jednotlivých typů ISP při poskytování služeb mere conduit (prostý přenos dat), caching (dočasné ukládání) a hosting (internetová úložiště), tzv. režim Safe Harbour.
Odpovědnost ISP je u všech třech typů služeb vyloučena v případě zachování jejich nevědomosti, resp. pasivity ve vztahu ke konkrétnímu obsahu. Podle článku 15 směrnice o elektronickém obchodu také nemůže být vůči ISP uložena obecná povinnost dohlížet na jimi přenášené, resp. ukládané informace nebo obecná povinnost aktivně vyhledávat skutečnosti a okolnosti poukazující na protiprávní činnost. ISP však musí reagovat na protiprávní obsah a odstranit jej v situaci, kdy se o něm dozví.
Závěr
Je zřejmé, že návrh směrnice výrazným způsobem koliduje s článkem 15 směrnice o elektronickém obchodu, aniž by se návrh tímto jakkoliv zabýval.
Z hlediska situace EU je vhodné doplnit, že současná podoba návrhu směrnice se intenzivně diskutuje na půdě Rady EU (konkrétně Rady pro duševní vlastnictví) a Evropského parlamentu v rámci jeho příslušných výborů.
Další články
Viník nehody? I cyklista nebo chodec může získat milionové odškodnění
Mnoho chodců a cyklistů po dopravní nehodě rezignuje na odškodnění ve chvíli, kdy policie nebo pojišťovna označí za viníka právě je.
Dědictví ve virtuálním světě: kdo zdědí naše účty, data, sociální sítě a kryptoměny?
Digitalizace postupně mění nejen způsob, jakým pracujeme, komunikujeme nebo investujeme, ale i podobu majetku, který po sobě zanecháváme. Vedle klasických předmětů dědictví, jakými jsou například nemovitosti, peněžní prostředky na bankovních účtech nebo movité věci, otevírá moderní svět dveře i novým předmětům dědictví, zejména tedy majetku nacházejícímu se v digitálním prostředí.
Čím se zabývala ČNB v roce 2025? První kontroly podle DORA a 245 žádostí o kryptolicenci
ČNB v roce 2025 převzala dohled nad kryptoaktivy, zahájila kontroly podle DORA a zjistila, že hlavní nedostatky jsou v procesech, dokumentaci a kontrolách.
Kvalifikační dohoda, prohloubení a zvýšení kvalifikace
Kvalifikační dohoda upravená v § 234 a násl. zákoníku práce představuje institut, který zaměstnavateli zajistí „návratnost“ investic do odborného rozvoje zaměstnanců, ať už ve formě práce „kvalifikovaného“ zaměstnance po sjednanou dobu nebo ve formě úhrady nákladů vynaložených na prohloubení či zvýšení kvalifikace zaměstnance.
Veřejné zostuzení jako právní problém: mezi kritikou, varováním a zásahem do osobnosti
Jedna fotografie a neověřené obvinění na sociálních sítích dokážou z člověka během několika hodin udělat podvodníka bez možnosti obrany. Pojďme se podívat, jaké je právní hranice mezi legitimní kritikou a protiprávním zásahem do osobnosti i to, jakým otázkám byste se měli vyhnout, než někoho veřejně označíte za hrozbu.
