Nová povinnost evidence skutečných majitelů právnických osob a svěřenských fondů
Od 1. ledna 2018 mají právnické osoby a svěřenské fondy povinnost zapsat své skutečné majitele do neveřejné evidence vedené u rejstříkových soudů.
Pro právnické osoby a svěřenské fondy byly v souvislosti s bojem Evropské unie proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu zavedeny nové povinnosti.
Od 1. 1. 2018 musejí právnické osoby a svěřenské fondy zapisovat skutečné majitele do nového rejstříku zřízeného Ministerstvem spravedlnosti.
Skutečným majitelem je v tomto smyslu fyzická osoba, která přímo nebo nepřímo vykonává rozhodující vliv v právnické osobě nebo svěřenském fondu.
U obchodní korporace je skutečným majitelem fyzická osoba (nebo více osob), která:
- disponuje o více než 25 % hlasovacích práv nebo má podíl větší než 25 % v této korporaci
- takovou korporaci ovládá
- má být příjemcem alespoň 25 % zisku této obchodní korporace, nebo
- je členem statutárního orgánu, zástupcem právnické osoby v tomto orgánu anebo obdobném postavení, není-li skutečný majitel nebo nelze-li jej určit podle bodů 1 až 3.
O skutečném majiteli se bude do evidence zapisovat jméno, adresa, datum narození, rodné číslo, státní příslušnost a údaj o hlasovacích právech, podílu nebo jiné skutečnosti, na kterých je založeno postavení skutečného majitele. Evidence skutečných majitelů bude neveřejná.
Údaje o skutečném majiteli tedy nebudou přístupné veřejnosti, ale pouze vybraným subjektům, jako např. soudu, orgánům činným v trestním řízení, správci daně, ale i tomu, kdo prokáže právní zájem.
Od 1. 1. 2018 tedy musí každá právnická osoba zapsaná do veřejného rejstříku a svěřenský fond zapsaný do evidence svěřenských fondů vést aktuální údaje o skutečném majiteli a předmětné údaje zapsat do evidence údajů o skutečných majitelích.
Návrh na zápis bude podán na formuláři k rejstříkovému soudu a bude potřeba přiložit dokumenty, které údaje obsažené v návrhu dokládají. Zápis bude podléhat soudnímu poplatku ve výši 1.000 Kč, přičemž osoby zapsané do veřejného rejstříku před 1. 1. 2018 jsou do 31. 12. 2018 od poplatku osvobozeny.
Doporučujeme proto podání neodkládat. Skutečnému majiteli nevznikají žádné povinnosti. Odpovědnost za zápis a aktualizaci zapsaných údajů nese pouze právnická osoba či svěřenský fond.
V Německu byl spuštěn srovnatelný rejstřík již dne 27. 12. 2017. Dosud není jasné, zda se bude povinnost zapisovat skutečné majitele týkat i společností, které mají sídlo v zahraničí a současně organizacni složku registrovanou v České republice (nebo naopak).
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: peter.maysenholder@bnt.eu
Další články
Implementace směrnice o platformové práci: znaky závislé práce, právní domněnka a algoritmické řízení (3. část)
V návaznosti na předchozí dva díly analyzuje tento článek otázku pracování doby a osobního výkonu práce, jakož i otázku metodiky související s návrhem zákona.
EET 2.0: na čem vůbec stojí slibovaných 14 miliard?
Schválení EET 2.0 Poslaneckou sněmovnou znovu rozvířilo ostrou debatu o skutečném fiskálním přínosu evidence tržeb a právní jistotě českých podnikatelů. Jaké jsou rozpočtové odhady Ministerstva financí i nezávislých ekonomů?
Outsourcing mzdové agendy: odpovědnost zůstává zaměstnavateli, smluvní ochrana ale může být silnější
Outsourcing mezd nepřenáší veřejnoprávní odpovědnost zaměstnavatele na dodavatele. To ale samo o sobě není argumentem proti outsourcingu. Rozhodující je, jak je nastavena smlouva, odpovědnost dodavatele, pojistné krytí a předávání podkladů. Právě zde může mít externí model oproti internímu zpracování významnou výhodu: prostor pro náhradu škody není omezen pracovněprávním limitem zaměstnance, ale je předmětem smluvního vyjednávání.
Technologická proměna člověka jako právní problém v práci a sociální péči
Exoskelet může ulehčit zádům pracovníka, chytrá protéza zpřesnit pohyb a domácí senzory umožnit člověku zůstat déle ve vlastním bytě. Technologie zde nevystupuje jako protivník. Často řeší skutečný problém: snižuje fyzickou zátěž, podporuje soběstačnost a nahrazuje kapacitu, kterou zaměstnavatel, rodina nebo sociální služba nemají.
Implementace směrnice o platformové práci: znaky závislé práce, právní domněnka a algoritmické řízení (2. část)
Předchozí díl nastínil úvod do problematiky platformové práce a otázku aplikace právní domněnky a automatické rekvalifikace. Další díl si klade za cíl na tohle téma navázat, a to analýzou redefinice závislé práce a jejich jednotlivých znaků.




