Nová povinnost evidence skutečných majitelů právnických osob a svěřenských fondů
Od 1. ledna 2018 mají právnické osoby a svěřenské fondy povinnost zapsat své skutečné majitele do neveřejné evidence vedené u rejstříkových soudů.
Pro právnické osoby a svěřenské fondy byly v souvislosti s bojem Evropské unie proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu zavedeny nové povinnosti.
Od 1. 1. 2018 musejí právnické osoby a svěřenské fondy zapisovat skutečné majitele do nového rejstříku zřízeného Ministerstvem spravedlnosti.
Skutečným majitelem je v tomto smyslu fyzická osoba, která přímo nebo nepřímo vykonává rozhodující vliv v právnické osobě nebo svěřenském fondu.
U obchodní korporace je skutečným majitelem fyzická osoba (nebo více osob), která:
- disponuje o více než 25 % hlasovacích práv nebo má podíl větší než 25 % v této korporaci
- takovou korporaci ovládá
- má být příjemcem alespoň 25 % zisku této obchodní korporace, nebo
- je členem statutárního orgánu, zástupcem právnické osoby v tomto orgánu anebo obdobném postavení, není-li skutečný majitel nebo nelze-li jej určit podle bodů 1 až 3.
O skutečném majiteli se bude do evidence zapisovat jméno, adresa, datum narození, rodné číslo, státní příslušnost a údaj o hlasovacích právech, podílu nebo jiné skutečnosti, na kterých je založeno postavení skutečného majitele. Evidence skutečných majitelů bude neveřejná.
Údaje o skutečném majiteli tedy nebudou přístupné veřejnosti, ale pouze vybraným subjektům, jako např. soudu, orgánům činným v trestním řízení, správci daně, ale i tomu, kdo prokáže právní zájem.
Od 1. 1. 2018 tedy musí každá právnická osoba zapsaná do veřejného rejstříku a svěřenský fond zapsaný do evidence svěřenských fondů vést aktuální údaje o skutečném majiteli a předmětné údaje zapsat do evidence údajů o skutečných majitelích.
Návrh na zápis bude podán na formuláři k rejstříkovému soudu a bude potřeba přiložit dokumenty, které údaje obsažené v návrhu dokládají. Zápis bude podléhat soudnímu poplatku ve výši 1.000 Kč, přičemž osoby zapsané do veřejného rejstříku před 1. 1. 2018 jsou do 31. 12. 2018 od poplatku osvobozeny.
Doporučujeme proto podání neodkládat. Skutečnému majiteli nevznikají žádné povinnosti. Odpovědnost za zápis a aktualizaci zapsaných údajů nese pouze právnická osoba či svěřenský fond.
V Německu byl spuštěn srovnatelný rejstřík již dne 27. 12. 2017. Dosud není jasné, zda se bude povinnost zapisovat skutečné majitele týkat i společností, které mají sídlo v zahraničí a současně organizacni složku registrovanou v České republice (nebo naopak).
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: peter.maysenholder@bnt.eu
Další články
Notářský zápis: jak urychlit vyklizení nemovitosti
Jak dosáhnout rychlého vyklizení nemovitosti bez soudního sporu? Řešením může být notářský zápis se svolením k vykonatelnosti, který umožňuje nařídit exekuci.
Švarcsystém znovu na rozcestí: přísná judikatura, zesílení kontrol a chystaná změna zákona
Spolupráce s kontraktory patří již řadu let k citlivým tématům pracovního práva.
Nadační fond: nástroj ochrany a správy rodinného majetku, o kterém se stále častěji mluví
Nadační fond je velmi zajímavý nástroj správy a ochrany soukromého a rodinného majetku. Má vlastní právní osobnost, pružnější správu oproti některým jiným nástrojům, možnost zachovat diskrétnost a zároveň si udržet plnou kontrolu nad fungováním fondu prostřednictvím správní rady.
Kdo odpovídá za škodu, když vozidlo řídí algoritmus?
Automatizovaná vozidla nejsou pouze technologickou inovací automobilového průmyslu. Představují současně test schopnosti práva rozdělit odpovědnost ve světě, kde rozhodování vzniká v souhře člověka, softwaru, dat, výrobců, provozovatelů a infrastruktury. Tradiční otázka „Kdo řídil?“ se tak postupně mění na otázku „Kdo odpovídá za systém, který řídil?“.
Existuje povinnost čerpat mateřskou dovolenou?
Mateřská dovolená bývá tradičně chápána jako nástroj ochrany zaměstnankyně a dítěte, otázkou však zůstává, zda její čerpání představuje pouze právo, nebo i povinnost. Pozornost je věnována zejména minimální délce mateřské dovolené, možnostem výkonu práce v tomto období a výkladu české právní úpravy ve světle evropského práva a judikatury. Reflektovány jsou také praktické dopady pro zaměstnavatele i zaměstnankyně a úvahy nad tím, zda současné nastavení mateřské dovolené skutečně odpovídá účelu právní ochrany.
