Předváděcí akce v novém kabátu?
Římský filosof Seneca přišel na přelomu letopočtu s myšlenkou, že chybovat je lidské. Nabádal tím ke shovívavosti a toleranci před skupinou ohroženou sebou samými - homo sapiens. To ovšem netušil, že o dvacet století později budou na lidskosti druhých nelidsky cizopasit predátoři některých předváděcích akcí. V cestě za denním chlebem se zlatou kůrkou se střetl princip svobody podnikání a ochrany spotřebitele jakožto slabší smluvní strany. Zatímco spotřebitelův chybující rozum prohrává v bitvě s lákavou nabídkou dárku zdarma, výletu po okolí, diamantové karty či 90% slevy, podnikatelova lest vítězí nad jeho vlastním svědomím.
Význam ochrany spotřebitele si uvědomoval již J. F. Kennedy, když 15. března 1962 vystoupil na půdě Kongresu s projevem, v němž nastínil svoji vizi o základních právech spotřebitelů. Datum 15. března bylo o 21 let později vyhlášeno Mezinárodním dnem spotřebitelských práv. Aby ochrana spotřebitele nezůstala zapečetěna pouze v kalendáři, snaží se o její aktivní prosazování zákonodárci napříč kontinenty. Nejnovější národní legislativní změnu přinesl zákon č. 378/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele.
Předváděcí akce systematicky spadají podle § 1820 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, pod smlouvy uzavřené mimo obchodní prostory. Není náhodou, že na ně podnikatelé nejčastěji lákají seniory. Člověku se vlivem stáří zhoršují kognitivní funkce. Chybování je nejen lidské, ba dokonce lidštější. V době, kdy byly formovány jejich mozkové struktury, potýkali se s nedostatkem zboží díky plánovanému hospodářství. Zvykli si nakupovat do zásob a slovy občanského zákoníku „brát se o vlastní štěstí“. Snadněji proto přistupují na hru o lákavou nabídku zboží či služeb, jejíž tvář se pyšní nálepkami „omezené množství“, „bonus“, „výhra platební karty“ či „jen pro vylosované“.
Ústavní soud na adresu předváděcích akcí dne 6. listopadu 2007 judikoval (spis. zn. II. ÚS 3/06), že mezi jejich typické znaky patří moment překvapení, psychologický nátlak, nedostatek času pro racionální zvážení nabídky či pocit vděčnosti za poskytnuté doprovodné služby. Z těchto důvodů zdůraznil potřebu vyrovnávání faktické nerovnosti mezi spotřebitelem a zkušeným podnikatelem. Občanský zákoník proto zakotvil pro jeho ochranu zejména seznam povinně uváděných předsmluvních informací, požadavků na obsah smlouvy a právo na odstoupení.
Zákon o ochraně spotřebitele nově od 28. prosince 2015 rozšiřuje pravomoci České obchodní inspekce. Inspektor může pořizovat zvukové i obrazové záznamy bez vědomí kontrolovaných osob. Podnikatelé musí předem oznamovat inspekci cenu zboží a služeb, jež chtějí na předváděcích akcích prodávat. A totéž musí uvádět do pozvánek zasílaných spotřebitelům.
Tou nejvýznamnější legislativní změnou v oblasti spotřebitelských práv je zákaz vyžadování a přijímání plateb během konání předváděcí akce a 7 dnů po uzavření smlouvy. Ačkoliv se toto pravidlo může zdát jako efektivní, bylo zavedeno v rozporu s čl. 9 odst. 3 Směrnice o právech spotřebitelů. Ta na základě principu úplné harmonizace zakazuje členským státům zavádění nových pravidel pro inkasování plateb. Je tedy otázkou, jak dlouho bude trvat, než další novelizace dané pravidlo zruší. Navíc zakotvení zákazu nic nezmění na praktice přijímání peněz mimo dohled inspektorů, např. v prázdné místnosti, v autě nebo u spotřebitele doma.
Ačkoliv by se mohlo zdát, že se předváděcí akce převlékly do nového kabátu, obávám se, že se bude jednat pořád o tentýž. V lepším případě vyčištěný od drobných skvrnek zásahem zákonodárce. Většina podnikatelů bude nadále klamat svými agresivními praktikami spotřebitele, již se práva na odstoupení budou jen stěží dovolávat. Závěry o nehynoucí síle předváděcích akcí potvrdila také Česká obchodní inspekce v tiskové zprávě ze dne 4. března 2016. Celkové množství předváděcích akcí za rok 2015 sice oproti roku předešlému kleslo o třetinu (z 27 tisíc na 18), celkový počet odhalených porušení je však srovnatelný, a to 80,7 %.
Nadále se tak bohužel budeme setkávat s prodáváním bizarností za cenu 50 000 Kč, jako jsou hodinky určené k nošení na vnitřní plochu levé ruky, mající za cíl stimulaci bodu neiguant. Ptáte se proč? Protože vás prodejce v bílém plášti a stetoskopem kolem krku přesvědčí, že zatímco jsou červené krvinky mladého člověka záporně nabity a odpuzují se, Vaše staré jsou obaleny látkou, díky které se neodpuzují, ale shlukují. A vy přeci nechcete mít ucpané cévy, infarkt nebo mozkovou mrtvici. Chcete? Nechcete?
Další články
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.
Budoucnost dokazování před soudy v době AI
Umělá inteligence změní soudní proces. Je možné dnes považovat digitální důkazy za věrohodné? Výzvy pro justici v době AI.
Hledá se lék na problémy stavebního řízení… pomůže připravovaná novela stavebního zákona 2026? (2. část)
Personální krize, vedlejší agenda i neúplná odůvodnění. Jaké jsou hlavní důvody pomalých stavebních řízení a které z nich má šanci chystaná novela reálně napravit? Druhý díl miniseriálu se zaměřuje na systémové i procesní překážky na stavebních úřadech.


