Předváděcí akce v novém kabátu?
Římský filosof Seneca přišel na přelomu letopočtu s myšlenkou, že chybovat je lidské. Nabádal tím ke shovívavosti a toleranci před skupinou ohroženou sebou samými - homo sapiens. To ovšem netušil, že o dvacet století později budou na lidskosti druhých nelidsky cizopasit predátoři některých předváděcích akcí. V cestě za denním chlebem se zlatou kůrkou se střetl princip svobody podnikání a ochrany spotřebitele jakožto slabší smluvní strany. Zatímco spotřebitelův chybující rozum prohrává v bitvě s lákavou nabídkou dárku zdarma, výletu po okolí, diamantové karty či 90% slevy, podnikatelova lest vítězí nad jeho vlastním svědomím.
Význam ochrany spotřebitele si uvědomoval již J. F. Kennedy, když 15. března 1962 vystoupil na půdě Kongresu s projevem, v němž nastínil svoji vizi o základních právech spotřebitelů. Datum 15. března bylo o 21 let později vyhlášeno Mezinárodním dnem spotřebitelských práv. Aby ochrana spotřebitele nezůstala zapečetěna pouze v kalendáři, snaží se o její aktivní prosazování zákonodárci napříč kontinenty. Nejnovější národní legislativní změnu přinesl zákon č. 378/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele.
Předváděcí akce systematicky spadají podle § 1820 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, pod smlouvy uzavřené mimo obchodní prostory. Není náhodou, že na ně podnikatelé nejčastěji lákají seniory. Člověku se vlivem stáří zhoršují kognitivní funkce. Chybování je nejen lidské, ba dokonce lidštější. V době, kdy byly formovány jejich mozkové struktury, potýkali se s nedostatkem zboží díky plánovanému hospodářství. Zvykli si nakupovat do zásob a slovy občanského zákoníku „brát se o vlastní štěstí“. Snadněji proto přistupují na hru o lákavou nabídku zboží či služeb, jejíž tvář se pyšní nálepkami „omezené množství“, „bonus“, „výhra platební karty“ či „jen pro vylosované“.
Ústavní soud na adresu předváděcích akcí dne 6. listopadu 2007 judikoval (spis. zn. II. ÚS 3/06), že mezi jejich typické znaky patří moment překvapení, psychologický nátlak, nedostatek času pro racionální zvážení nabídky či pocit vděčnosti za poskytnuté doprovodné služby. Z těchto důvodů zdůraznil potřebu vyrovnávání faktické nerovnosti mezi spotřebitelem a zkušeným podnikatelem. Občanský zákoník proto zakotvil pro jeho ochranu zejména seznam povinně uváděných předsmluvních informací, požadavků na obsah smlouvy a právo na odstoupení.
Zákon o ochraně spotřebitele nově od 28. prosince 2015 rozšiřuje pravomoci České obchodní inspekce. Inspektor může pořizovat zvukové i obrazové záznamy bez vědomí kontrolovaných osob. Podnikatelé musí předem oznamovat inspekci cenu zboží a služeb, jež chtějí na předváděcích akcích prodávat. A totéž musí uvádět do pozvánek zasílaných spotřebitelům.
Tou nejvýznamnější legislativní změnou v oblasti spotřebitelských práv je zákaz vyžadování a přijímání plateb během konání předváděcí akce a 7 dnů po uzavření smlouvy. Ačkoliv se toto pravidlo může zdát jako efektivní, bylo zavedeno v rozporu s čl. 9 odst. 3 Směrnice o právech spotřebitelů. Ta na základě principu úplné harmonizace zakazuje členským státům zavádění nových pravidel pro inkasování plateb. Je tedy otázkou, jak dlouho bude trvat, než další novelizace dané pravidlo zruší. Navíc zakotvení zákazu nic nezmění na praktice přijímání peněz mimo dohled inspektorů, např. v prázdné místnosti, v autě nebo u spotřebitele doma.
Ačkoliv by se mohlo zdát, že se předváděcí akce převlékly do nového kabátu, obávám se, že se bude jednat pořád o tentýž. V lepším případě vyčištěný od drobných skvrnek zásahem zákonodárce. Většina podnikatelů bude nadále klamat svými agresivními praktikami spotřebitele, již se práva na odstoupení budou jen stěží dovolávat. Závěry o nehynoucí síle předváděcích akcí potvrdila také Česká obchodní inspekce v tiskové zprávě ze dne 4. března 2016. Celkové množství předváděcích akcí za rok 2015 sice oproti roku předešlému kleslo o třetinu (z 27 tisíc na 18), celkový počet odhalených porušení je však srovnatelný, a to 80,7 %.
Nadále se tak bohužel budeme setkávat s prodáváním bizarností za cenu 50 000 Kč, jako jsou hodinky určené k nošení na vnitřní plochu levé ruky, mající za cíl stimulaci bodu neiguant. Ptáte se proč? Protože vás prodejce v bílém plášti a stetoskopem kolem krku přesvědčí, že zatímco jsou červené krvinky mladého člověka záporně nabity a odpuzují se, Vaše staré jsou obaleny látkou, díky které se neodpuzují, ale shlukují. A vy přeci nechcete mít ucpané cévy, infarkt nebo mozkovou mrtvici. Chcete? Nechcete?
Další články
DPH při dovozu zboží přes jiný stát EU: kde vzniká daňová povinnost
Jak se uplatňuje DPH při dovozu zboží z třetích zemí přes jiný stát EU než je místo skutečné spotřeby a jaké povinnosti mají dovozce a konečný odběratel? Rozhodující pro DPH není místo dovozu, ale místo skutečné spotřeby.
Možnosti využití AI v právní praxi
Dnes budu hovořit o tom, jakým způsobem využívám umělou inteligenci při své právní praxi. Proberu jednotlivé nástroje, které lze použít, a také standardní postup k docílení správného výsledku. Ještě před tím je možná dobré se zeptat, proč bychom právě umělou inteligenci měli používat.
Evropská komise představila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí
Evropská komise dne 30. dubna 2026 zveřejnila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí („Merger Guidelines“, dále jen „Pokyny“). Jedná se o nejrozsáhlejší revizi evropských pravidel pro kontrolu spojování soutěžitelů za posledních dvacet let.
Švarcsystém pod drobnohledem inspekce práce
Co odhalily kontroly inspekce práce v letech 2024–2025? Pokuty v milionech, neohlášené kontroly a sektory, kde inspektoři hledají nejčastěji.
Autonomní zbraňové systémy: Kdo odpovídá za chybu?
Autonomní zbraňový systém může po aktivaci sám vyhledat objekt odpovídající předem nastavenému cílovému profilu a použít proti němu sílu. Člověk přitom nemusí předem znát konkrétní cíl, přesné místo ani okamžik zásahu. Právě tím se takový systém liší od běžného dálkově ovládaného dronu, u něhož konkrétní cíl zpravidla vybírá operátor. Právní otázka tedy nezní, zda o likvidaci cíle „rozhodl“ stroj, ale kdo rozhodl o vývoji, nastavení a nasazení systému, jaké měl informace a zda mohl jeho působení ovlivnit.



