Tlačítková novela občanského zákoníku
Novela občanského zákoníku, která má do českého právního řádu transponovat dvě evropské směrnice v oblasti spotřebitelského práva, míří i na problematiku závaznosti internetových objednávek.
Jednou z dílčích, avšak značně významných změn, které novela občanského zákoníku přinese, je zavedení nové povinnosti podnikatelů zajistit, aby spotřebitel při online objednávce zboží nebo služeb prostřednictvím internetového obchodu vzal patřičně na vědomí, že se zavazuje k zaplacení své objednávky. Jak se ovšem takováto změna dotkne stávající praxe podnikatelů (zejména pak provozovatelů internetových obchodů) při uzavírání smluv se spotřebiteli online? Pojďme si uvedenou problematiku blíže vysvětlit.
Aktuální běžná praxe při uzavírání smluv online
V rámci kontraktačního procesu podnikatelé zpravidla uplatňují dva hlavní způsoby kontraktace. Prvním z nich je situace, kdy podle smluvních či obchodních podmínek podnikatele dochází k uzavření smlouvy se spotřebitelem už samotným učiněním objednávky na zboží nebo službu prostřednictvím internetového obchodu a smlouva je v takovém případě platně uzavřena už v momentě, kdy objednávka spotřebitele dojde podnikateli. V takovém případě musí spotřebitel zboží nebo službu zaplatit a podnikatel je naopak povinen jej dodat už na základě učiněné objednávky spotřebitele – samozřejmě za předpokladu, že je objednávka podnikateli řádně doručena. Druhou a v praxi ještě častější je však situace, kdy podle smluvních či obchodních podmínek podnikatele dochází k uzavření smlouvy se spotřebitelem až okamžikem výslovného potvrzení objednávky podnikatelem. Tato varianta je pro podnikatele bezesporu výhodnější, jelikož podnikatel tím získává mnohem větší kontrolu nad tím, zda je či bude reálně schopen zadaný objem objednávek řádně a včas vyřídit a splnit.
Internetovým obchodům se přirozeně stává, že nejsou schopni objednané zboží zákazníkům řádně a včas dodat a objednávky splnit, a to například z důvodu nadměrného množství objednávek, kdy třeba v období Vánočních svátků nestíhají zboží v potřebném množství vyrábět a doručovat. V takovýchto případech je pro internetové obchody bezesporu značně praktické, že nejsou podanými objednávkami spotřebitelů vázáni do té doby, než získají definitivní jistotu, že budou schopni učiněné objednávky také včas splnit. Učiněné objednávky v těchto případech spotřebitele nezavazují k platbě, dokud nedojde k jejich potvrzení ze strany podnikatele a tím i k uzavření smlouvy. Novela občanského zákoníku by však měla v tomto ohledu přinést výraznou změnu, jelikož nově bude nutné spotřebitele vždy předem výslovně informovat o tom, zda jej objednávka již zavazuje k úhradě objednaného zboží nebo služby či nikoliv.
Jak by mělo objednávání zboží nebo služeb prostřednictvím e-shopu nově vypadat?
Diskutovanou novelou by mělo být do občanského zákoníku vloženo nové ustanovení § 1826a, podle něhož bude podnikatel povinen zajistit, aby spotřebitel vzal při objednávce výslovně na vědomí, že se zavazuje k zaplacení. Pokud bude objednávka v internetovém obchodu učiněna použitím tlačítka nebo obdobného ovládacího prvku, bude takovéto tlačítko muset být viditelně označeno snadno čitelným nápisem „objednávka zavazující k platbě“ nebo jinou odpovídající formulací, která spotřebitele jednoznačně informuje o jeho závazku k úhradě platby, pokud tento závazek vznikne již při podání objednávky. Sankce za nesplnění této informační povinnosti ze strany podnikatel jsou dost zásadní na to, aby si podnikatelé mohli dovolit uvedenou povinnost nesplnit nebo ji jakkoliv podcenit – nesplnění této povinnosti totiž bude mít za následek neplatnost smlouvy uzavřené se spotřebitelem, ledaže se spotřebitel platnosti smlouvy sám dovolá.
Podle stávajícího znění návrhu novely občanského zákoníku by tak internetové obchody měly do svých objednávkových procesů a postupů zakomponovat výslovné upozornění „objednávka zavazující k platbě“, jenž by mělo být ideálně uvedeno přímo na tlačítku, kterým spotřebitel odesílá podnikateli příslušnou objednávku. K tomu pak budou muset podnikatelé rovněž přizpůsobit své obchodní podmínky, a to zejména s ohledem na způsob kontraktačního procesu. Pokud totiž provozovatel e-shopu na příslušném tlačítku k učinění objednávky uvede, že objednávka je již zavazující k platbě, měl by tomu odpovídajícím způsobem přizpůsobit i kontraktační proces ve smluvních či obchodních podmínkách e-shopu a k uzavření smlouvy by mělo dojít již samotným podáním objednávky.
Závěr
Je otázkou, zda v případech, kdy internetové obchody mají kontraktační proces nastaven takovým způsobem, že k uzavření smlouvy se spotřebitelem dochází až potvrzením objednávky ze strany podnikatele, by mělo být na tlačítku nebo obdobném ovládacím prvku určeném k podání objednávky výslovně uvedeno, že objednávka k platbě nezavazuje. Toto bude s největší pravděpodobností ještě otázkou právního výkladu, na který bude nutné ještě chvíli počkat, jelikož novela se stále nachází v legislativním procesu. Dá se však očekávat, že spotřebitele bude třeba v každém případě informovat o tom, zda mu závazek k platbě již samotným podáním objednávky vzniká či nevzniká. Podnikatelé pravděpodobně budou v tomto směru také spíše opatrnější, nežli naopak, zejména s ohledem na hrozbu potenciální sankce neplatnosti smlouvy.
Další články
Možnost základní školy vyžadovat po rodičích zakoupení určené učební pomůcky
Představme si modelovou situaci, kdy základní škola po rodičích požaduje, aby pro účely výuky zakoupili pro své dítě jako učební pomůcku elektronické zařízení nezanedbatelné hodnoty, a to navíc přesně vymezené elektronické zařízení jednoho konkrétního výrobce. Má škola právo uvedené po rodičích požadovat? Existuje pro takové její počínání zákonný podklad?
Astropolitika a kosmické právo: faktická kontrola vesmíru mezi geopolitickou mocí a zákazem apropriace
Článek se zabývá vztahem astropolitiky a mezinárodního kosmického práva se zaměřením na napětí mezi faktickou kontrolou kosmického prostoru a zákazem jeho národní apropriace. Analyzuje proměnu vesmíru v kritickou strategickou infrastrukturu, význam orbit, libračních bodů, rádiového spektra, datových toků a technologických standardů pro výkon geopolitické moci.
Implementace směrnice o platformové práci: znaky závislé práce, právní domněnka a algoritmické řízení (1. část)
Připravovaná směrnice EU o platformové práci nepřináší nová pravidla jen pro řidiče či kurýry, ale zásadně mění definici závislé práce v celém zákoníku práce. V úvodním dílu naší série rozebereme klíčové pojmy návrhu zákona a vysvětlíme, proč se vyvratitelná právní domněnka dotkne hranice mezi samostatným podnikáním a zaměstnáním.
Medicína místo partnera? Asistovaná reprodukce, anonymní dárcovství gamet a problematika single mateřství
V posledních měsících se v souvislosti s výrazným poklesem porodnosti v ČR znovu objevily debaty o možnosti legalizovat ženám bez partnera přístup k technologiím asistované reprodukce (anglicky assisted reproductive technologies, ART) s darovanými gametami. Pro tento krok jsou udávány především demografické argumenty, tedy zejména očekávané zvýšení porodnosti, a lidskoprávní argumenty, tedy důraz na rovnost, ne-diskriminaci a naplnění práva na dítě.
Omezení svéprávnosti od A do Z: Řízení, alternativy a nejčastější chyby opatrovníků
Právní úprava omezení svéprávnosti v české legislativě slouží výhradně k ochraně osob s duševní poruchou před konkrétním hrozícím nebezpečím, přičemž nikdy nezasahuje do jejich základní právní osobnosti. Tento přehled přibližuje nejen soudní postup a roli opatrovníka, ale také mírnější alternativy v podobě smlouvy o nápomoci či zastoupení členem domácnosti a soukromoprávní dopady jednotlivých úkonů.




