Nejdůležitější změny obsažené v tomto Zákoně jsem shrnula v článku Novela rodinného práva od 1. 1. 2026.
Smluvený rozvod manželství
Zákon zavádí legální pojem „smluvený rozvod manželství“, a to pro stávající rozvod bez zjišťování příčin rozvratu manželství, všeobecně v praxi označovaný jako tzv. nesporný rozvod (§ 757 odst. 1 o.z.). Název doplněný do zákona jasně stanoví pojmosloví a zpřehlední tak návrhy k soudu, kdy se předejde různému označení ve stávající praxi.
Významnější obsahovou změnu smluveného rozvodu představuje ve své podstatě jen vypuštění podmínky odděleného soužití po dobu delší než 6 měsíců. Důvodová zpráva k tomuto zrušení velmi výstižně konstatuje: „Již dnes se splnění této podmínky věcně nezkoumá a požadavek na její existenci neodpovídá ani mezinárodním trendům.“ Zákon tedy vypustil podmínku, kterou se v praxi soudy již dlouhodobě věcně nezabývaly, neboť vycházely ze shodného tvrzení obou manželů o datu ukončení soužití a blíže jej nezkoumaly. Ve zbytku podmínek ke změnám nedošlo, nadále tak musí být splněno:
- shodné tvrzení obou manželů o rozvratu manželství a o záměru dosáhnout rozvodu,
- trvání manželství nejméně rok,
- dohoda o úpravě poměrů dítěte a
- dohoda o úpravě majetkových poměrů a bydlení po rozvodu v písemné formě s ověřenými podpisy.
Za praktické považuji Zákonem zavedenou možnost podat společný návrh na soud. Tím se doplní stávající úprava, kdy formálně má návrh podávat jeden z manželů a druhý se k němu připojuje. Opět jde o úpravu, která usnadní praxi, neboť se předejde případným problémům u návrhu, který podají oba manželé, přičemž nedostojí formálně správnému postupu návrhu jednoho s připojením druhého.
Ve věci existence rozvratu manželství došlo ke změně právního přístupu, kdy se již rozvrat nezjišťuje, nýbrž se při splnění podmínek smluveného rozvodu manželství vychází z nevyvratitelné domněnky kvalifikovaného rozvratu. Posuzování pravdivosti shodného tvrzení manželů o rozvratu a záměru dosáhnout rozvodu se přesunulo do procesních předpisů (viz níže). V praxi tento posun povede k usnadnění možnosti upustit od výslechu manželů, tedy i od jejich přítomnosti při projednání věci.
„Nesmluvený“ rozvod manželství
Zákon nezavádí pojem pro rozvod, který není smluveným. Je otázkou, jaký neformální pojem se v praxi do budoucna vžije. Pro účely tohoto článku používám pojem „nesmluvený“, ale je možné, že praxe bude kreativnější.
Při nesmluveném rozvodu došlo asi k nejvýraznější a dle mého názoru velmi přínosné změně § 756 o.z., kdy se nově v těchto případech za běžných okolností nebudou zjišťovat příčiny rozvratu manželství. Dle důvodové zprávy k Zákonu požadavek na zjišťování příčin rozvratu nemá v rámci řízení o rozvodu žádný zvláštní význam a jeho vynucování by mohlo přispět pouze k jitření konfliktu mezi manžely. Mám za to, že tento posun přinese zjednodušení řízení a současně povede k deeskalaci konfliktu v některých případech, kdy účastníci cítili potřebu prokazovat „svoji“ pravdu a řízení se tak zbytečně komplikovalo a prodlužovalo o další dokazování.
Zjišťování příčin rozvratu je nadále zachováno, pokud jsou tvrzeny důvody pro zamítnutí návrhu na rozvod dle § 755 odst. 2 písm. b) o.z. To zahrnuje případy, kdy manželství nemůže být rozvedeno, pokud je rozvod v rozporu se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství.
Pro úplnost je třeba uvést, že i po 1. 1. 2026 může kdokoli v rámci řízení o rozvod tvrdit příčiny rozvratu i bez splnění těchto podmínek. Avšak pro řízení ani rozhodování to není relevantní. Také je možno označovat a prokazovat příčiny rozvratu manželství v jiných řízeních, kde to případně může mít vliv na rozhodnutí ve věci – typicky při vypořádání společného jmění manželů nebo při rozhodování o výživném rozvedené manželky.
Zákon dále úpravou ustanovení § 755 odst. 2 písm. a) o.z. usnadňuje situaci při zjišťování skutečnosti, zda rozvod není v rozporu se zájmem nezletilého dítěte. To souvisí zejména s obligatorním spojením řízení o rozvodu s řízením o úpravě poměrů dítěte, rovněž i s omezením zastoupení dítěte kolizním opatrovníkem. Zjišťování těchto okolností prostřednictvím opatrovníka by tedy mělo zůstat relevantní dle důvodové zprávy k Zákonu zpravidla jen v případech, kdy nebyly splněny předpoklady spojení řízení a kdy byl v řízení o úpravě poměrů dítěte pro dobu po rozvodu jmenován dítěti kolizní opatrovník. Z důvodu těchto procesních změn tak soud nově bude příslušné skutečnosti bude zjišťovat prostřednictvím opatrovníka pouze v případě, že to je potřebné.
Procesní změny
V procesní rovině je největší změnou spojení řízení o rozvodu s řízením o úpravě poměrů nezletilých dětí, jak upravuje nové ustanovení § 398a z.ř.s.
Toto spojení nastupuje obligatorně ze zákona, pokud mají manželé nezletilé dítěte a dosud soud prvního stupně nevyhlásil rozsudek o úpravě jeho poměrů. O spojení řízení není třeba vydávat rozhodnutí. Tento postup je zjednodušením pro soud i účastníky, kdy nyní bude postačí jedno soudní řízení, místo dvou, navíc má toto opatření dle důvodové zprávy k Zákonu zajistit ucelený náhled na situaci rodiny. Spojené věci nejspíše povedou opatrovničtí soudci, samozřejmě však vždy záleží na úvaze předsedy soudu a jím nastaveném rozvrhu práce.
S tím souvisí změna místní příslušnosti pro řízení o rozvod v případech, kdy mají manželé společné nezletilé dítě. Nově bude dle § 383 odst. 2 a § 467 z.ř.s. příslušným soudem obecný soud dítěte. Tato shodná místní příslušnost je nezbytná pro spojení řízení, současně bude praktická i v případech, kdy budou vedena samostatná řízení ohledně dětí a ohledně rozvodu (např. z důvodu pozdějšího podání návrhu na rozvod nebo při vyloučení věci k samostatnému projednání).
Zákon počítá i možností, kdy spojení není vhodné (např. při vyostřených vztazích manželů zvyšujících riziko eskalace sporu), v těchto případech může soud rozhodnout o vyloučení některé věci k samostatnému řízení.
Ve spojených řízeních bude vyhotoven jeden rozsudek, který bude zahrnovat výrok (či výroky) týkající se úpravy poměrů dětí a dále výrok týkající se rozvodu manželství. Právní moc výroku o rozvodu přitom nastane nejdříve s právní mocí výroku o úpravě poměrů dítěte. To koresponduje s požadavkem na úpravu poměrů nezletilého pro dobu po rozvodu jako podmínky rozvodu manželství dle § 755 odst. 3 o.z. Nemůže tak nastat situace, kdy by právní moc rozhodnutí o rozvodu předešla právní moci rozhodnutí o úpravě poměrů nezletilého.
Praktickou změnou je dle § 384 odst. 1 z.ř.s. nová možnost společného návrhu na rozvod v případech, kdy se nejedná o smluvený rozvod.
Do úpravy postupu soudu v rámci rozvodu byly dále doplněny prvky směřující k omezení formálnosti. Nově může soud dle § 398a a § 468a odst. 4 z.ř.s. jednat v rámci jiného soudního roku, který se může konat i mimo jednací síň.
V praxi bude mít zřejmě pozitivní odezvu nová možnost upustit od výslechu účastníků dle § 389 odst. 1 z.ř.s. také tehdy, pokud souhlas manželů s rozvodem manželství a shoda na trvalém, hlubokém a nenapravitelném rozvratu jejich manželství vyplývají z písemných podání nebo shodných tvrzení účastníků při jednání, o jejichž pravosti a pravdivosti nemá soud pochybnosti. To navazuje na výše popsanou existenci nevyvratitelné domněnky existence rozvratu manželství.
Dle důvodové zprávy se požadavek na výslech manželů se jeví jako nedůvodný právě v těchto situacích, kdy mezi manželi panuje na uvedených aspektech shoda, navíc vypuštění obligatorního výslechu by mělo představovat další benefit pro konsenzuální manžele, kteří již nebudou zatěžováni otázkami souvisejícími se vztahem, který je oboustranně vnímán jako nefunkční.
Při vypuštění povinného výslechu tak může soud jednat v nepřítomnosti manželů, kteří se mohou z jednání omluvit. Řádná a včasná omluva je však důležitá, aby se předešlo zastavení řízení dle § 391 odst. 1 z.ř.s.
Zákon dále zmírňuje požadavek, aby soud usiloval o smíření manželů, který by se dle § 389 odst. 2 z.ř.s. měl nově uplatnit pouze tehdy, je-li to s přihlédnutím k okolnostem případu účelné a jsou-li manželé při jednání přítomni. Jde o rozumnou změnu, neboť bez splnění těchto předpokladů jde o ve své podstatě o zbytečnou formalitu.
Změny v soudním poplatku
V případě smluveného rozvodu manželství zůstává soudní poplatek 2.000 Kč, v případech nesmluveného rozvodu je zvýšen soudní poplatek na 5.000 Kč. Úprava je nově obsažena v položce 4a v Sazebníku poplatků v zákoně o soudních poplatcích. Tato nová výše soudních poplatků se uplatní pro řízení zahájená od účinnosti Zákona, tedy dle očekávání od 1. 1. 2026.
Závěr
V souhrnu změny v rozvodu manželství zjednodušují proces a zvyšují hospodárnost řízení. Nejvíce pozitivních změn dopadne na tzv. konsensuální manžele, kteří budou schopni dosáhnout smluveného rozvodu. Pro ostatní případy jsou rovněž změny v mnoha ohledech pozitivní, u méně majetných manželů bude nejspíše nepříjemnou změnou značné zvýšení soudního poplatku, kdy v souvislosti s tím lze očekávat vyšší počet žádostí o osvobození od soudního poplatku.
Diskuze k článku ()