Faktický vedoucí: kdo to je a jaké má povinnosti
Rozhodujete ve společnosti o tom, kolik se toho vyrobí, kdo bude nový zaměstnanec či o dalších provozních záležitostech, i když nejste oficiálně členem statutárního orgánu? Pak zbystřete, protože možná právě vy jste faktickým vedoucím. A jako na faktického vedoucího se na vás vztahuje řada povinností.
Faktický vedoucí je označení osoby, která se fakticky nachází v postavení člena statutárního orgánu společnosti. Zjednodušeně řečeno, je to někdo, kdo jedná například v pozici jednatele (ve společnosti s ručením omezeným) či člena představenstva (v akciové společnosti). Zároveň do takové funkce ale nebyl zvolen, jmenován nebo jinak povolán.
Kdo se může stát faktickým vedoucím?
V postavení faktického vedoucího se může nacházet kdokoliv. Může jít o fyzickou i právnickou osobu. Při tom není podstatné, jaký vztah má k obchodní společnosti. Může jít o společníka, věřitele nebo třeba i bývalého jednatele.
Klíčové je, že jde o osobu, která se fakticky nachází v postavení člena voleného orgánu. Její vliv na obchodní společnost je dlouhodobý, nikoliv pouze jednorázový. Zároveň ale není potřeba, aby vykonávala činnosti statutárního orgánu neustále – nemusí být u každého rozhodnutí, které statutární orgán běžně činí. Na druhou stranu, pokud by obchodní společnost nemohla přijmout rozhodnutí o významných otázkách bez této osoby, nebo by obchodní partneři věděli, že postačí jednat jen s touto osobou, pak by se jednalo o poměrně silný znak existence faktického vedoucího.
Faktickým vedoucím tak s největší pravděpodobností bude:
- bývalý člen statutárního orgánu, který byl odvolán z funkce valnou hromadou (tento případ již potvrdil Nejvyšší soud),
- bývalý člen statutárního orgánu, kterému vypršelo funkční období,
- osoba zvolená členem statutárního orgánu, přestože nesplňuje podmínky pro výkon funkce (např. chybí plná svéprávnost),
- osoba, která vykonává činnosti statutárního orgánu bez řádného zvolení (rozhoduje např. o provozních záležitostech společnosti, jako je zásobování, odbyt či reklama, dále o zaměstnaneckých otázkách nebo o financování provozu společnosti),
Další články
Odpovědnost zaměstnanců za škodu při hackerských a phishingových útocích: kde leží hranice?
Kybernetické útoky v dnešním světě bohužel již nejsou otázkou „zda“, ale „kdy“.
Problém zneužití zranitelností nultého dne a možnosti jeho řešení nástroji mezinárodního práva veřejného
Jaké jsou možnosti mezinárodní spolupráce v oblasti kybernetické bezpečnosti při řešení problému zneužití zranitelností nultého dne?
Srovnatelné pracovní a mzdové podmínky po novém rozhodnutí Nejvyššího soudu – budou zahrnuty veškerá plnění a benefity?
Nejvyšší soud se v lednu tohoto roku zabýval otázkou, zda příspěvek na penzijní připojištění představuje součást „pracovních a mzdových nebo platových podmínek“ ve smyslu § 43a odst. 6 zákoníku práce, tedy zda musí být zohledněn při srovnání podmínek dočasně přiděleného zaměstnance a srovnatelného kmenového zaměstnance zaměstnavatele, ke kterému je zaměstnanec dočasně přidělen.
Mateřství jako překážka výkonu mandátu? Evropský parlament odpovídá změnou pravidel
Evropský parlament schválil změnu volebního aktu, která nově umožní poslankyním během těhotenství a krátce po porodu hlasovat prostřednictvím zmocněnce. Opatření reaguje na dosavadní praktické limity výkonu mandátu a usiluje o vyrovnání podmínek bez narušení jeho podstaty.
5 otázek pro Petra Kohouta: Jak AI mění pravidla veřejných zakázek?
Mgr. Petr Kohout, LL.M. není typický úředník. Jako vedoucí právního oddělení Krajského úřadu Středočeského kraje má na starosti mimo jiné metodiku veřejných zakázek – a zároveň patří k nejhlasitějším propagátorům umělé inteligence ve veřejné správě v Česku. Dvakrát po sobě získal titul Osobnost AI v kategorii veřejná správa, stojí u zrodu Platformy pro AI ve veřejné správě a je spoluautorem e-booku Nástroje AI ve veřejné správě. Na Kongresu Právní prostor 2026, který se konal 28.-29. dubna 2026, vystoupil s příspěvkem „Umělá inteligence ve veřejných zakázkách".
