Faktický vedoucí: kdo to je a jaké má povinnosti
Rozhodujete ve společnosti o tom, kolik se toho vyrobí, kdo bude nový zaměstnanec či o dalších provozních záležitostech, i když nejste oficiálně členem statutárního orgánu? Pak zbystřete, protože možná právě vy jste faktickým vedoucím. A jako na faktického vedoucího se na vás vztahuje řada povinností.
Faktický vedoucí je označení osoby, která se fakticky nachází v postavení člena statutárního orgánu společnosti. Zjednodušeně řečeno, je to někdo, kdo jedná například v pozici jednatele (ve společnosti s ručením omezeným) či člena představenstva (v akciové společnosti). Zároveň do takové funkce ale nebyl zvolen, jmenován nebo jinak povolán.
Kdo se může stát faktickým vedoucím?
V postavení faktického vedoucího se může nacházet kdokoliv. Může jít o fyzickou i právnickou osobu. Při tom není podstatné, jaký vztah má k obchodní společnosti. Může jít o společníka, věřitele nebo třeba i bývalého jednatele.
Klíčové je, že jde o osobu, která se fakticky nachází v postavení člena voleného orgánu. Její vliv na obchodní společnost je dlouhodobý, nikoliv pouze jednorázový. Zároveň ale není potřeba, aby vykonávala činnosti statutárního orgánu neustále – nemusí být u každého rozhodnutí, které statutární orgán běžně činí. Na druhou stranu, pokud by obchodní společnost nemohla přijmout rozhodnutí o významných otázkách bez této osoby, nebo by obchodní partneři věděli, že postačí jednat jen s touto osobou, pak by se jednalo o poměrně silný znak existence faktického vedoucího.
Faktickým vedoucím tak s největší pravděpodobností bude:
- bývalý člen statutárního orgánu, který byl odvolán z funkce valnou hromadou (tento případ již potvrdil Nejvyšší soud),
- bývalý člen statutárního orgánu, kterému vypršelo funkční období,
- osoba zvolená členem statutárního orgánu, přestože nesplňuje podmínky pro výkon funkce (např. chybí plná svéprávnost),
- osoba, která vykonává činnosti statutárního orgánu bez řádného zvolení (rozhoduje např. o provozních záležitostech společnosti, jako je zásobování, odbyt či reklama, dále o zaměstnaneckých otázkách nebo o financování provozu společnosti),
pokud funkci jednatele či člena představenstva fakticky vykonává.
Zákon ani soudní rozhodovací praxe zatím nenabízí jednoznačnou odpověď na to, co vše je třeba brát v potaz při posuzování existence faktického vedoucího. Na každý případ proto musíme nahlížet individuálně.
Kdo není faktickým vedoucím?
V postavení faktického vedoucího se nemůže nacházet řádně zvolený člen statutárního orgánu (jednatel ve společnosti s ručením omezeným či člen představenstva v akciové společnosti). Nemůže jím být ani likvidátor či opatrovník, protože oba mají svůj vlastní právní režim a jsou řazeni pod osoby v tzv. obdobném postavení člena statutárního orgánu.
Jasné ale není, zda se faktickým vedoucím může stát i vedoucí zaměstnanec společnosti, pokud na něj statutární orgán delegoval část své činnosti. Zkusme si to ilustrovat na příkladu finančního ředitele společnosti.
Finanční ředitel má svůj vztah ke společnosti upravený pracovní smlouvou. Ve vztahu k činnostem, které vykonává v rámci takové smlouvy, nemůže být považován za faktického vedoucího (byť obecně tyto činnosti spadají do působnosti statutárního orgánu). Situace ale může být odlišná v případech, kdy vedoucí zaměstnanec překročí oprávnění vymezená pracovní smlouvou, a společnost tak fakticky bude řídit. Za těchto okolností by mohlo jít o faktického vedoucího, a to právě v oblastech činností na něho nedelegovaných.
Jsem faktický vedoucí, jaké to má pro mě důsledky?
Naplňujete znaky faktického vedoucího? I když vaše jméno nikdo nedohledá v obchodním rejstříku v kolonce statutární orgán, budou na vás dopadat obdobné povinnosti a odpovědnost, jako kdybyste jím byli.
Tou hlavní je povinnost jednat s péčí řádného hospodáře, stejně jako nést následky jejího porušení. To ve své podstatě znamená, že musíte jednat vůči společnosti s loajalitou a řádnou péčí. Rozhodnutí, které učiníte, musí být tedy informované, v dobré víře a v obhajitelném zájmu společnosti.
Na faktického vedoucího se uplatní i zákaz konkurence, který představuje omezení vykonávat takovou podnikatelskou činnost, která by byla v rozporu se zájmy společnosti. Zpravidla tak např. jednatel Adidas nemůže být zároveň jednatelem Nike.
Obdobně se použijí i pravidla o střetu zájmů. Spočívají v povinnosti ohlásit společnosti situace, kdy se zájem faktického vedoucího může dostat do konfliktu se zájmem společnosti nebo kdy plánuje (příp. osoba jemu blízká) se společností uzavřít smlouvu. S tím rozdílem, že není možné, aby mu společnost při střetu zájmů pozastavila výkon funkce či zakázala uzavření smlouvy, která není v zájmu obchodní korporace.
Při nedodržení těchto pravidel můžete být odpovědní zejména za škodu, kterou společnosti způsobíte v důsledku jednání v rozporu s péčí řádného hospodáře.
Faktický člen voleného orgánu, nebo faktický vedoucí?
Můžeme se také setkat s obecnějším označením „faktický člen voleného orgánu“. Tento pojem je širší než „faktický vedoucí“. Zahrnuje nejen faktický výkon funkce statutárního orgánu, ale i jakéhokoliv jiného voleného orgánu, především pak kontrolního (dozorčí rada). I do těchto orgánů jsou členové voleni, jmenování či jinak povoláni. A i v těchto funkcích mohou fakticky působit osoby, které k tomu nejsou zmocněny.
Doporučení
Přestože zákon upravuje postavení faktického vedoucího, jedná se o nežádoucí stav, který by měl být v zájmu společnosti co nejrychleji napraven.
Domníváte-li se, že se v takovém postavení nacházíte, je nejlepším řešením pozici faktického vedoucího „legalizovat“. Pokud vám například vypršelo funkční období, pak je nejjednodušším řešením požádat valnou hromadu o nové zvolení. V některých případech ale náprava nebude jednoduchá nebo proveditelná. Danou situaci je třeba vždy posoudit individuálně.
V každém případě byste neměli zapomínat, že i když do nějaké funkce formálně nejste dosazeni, můžete být za svá rozhodnutí odpovědni, jako byste tuto funkci oficiálně měli.
Závěr
Faktický vedoucí je osoba, která jedná jako člen statutárního orgánu, i když k tomu nemá oprávnění či zmocnění. Nezáleží při tom na jejím vztahu k obchodní společnosti a může jím být prakticky kdokoliv. K určení, zda jde o faktického vedoucího, je nezbytné, aby osoba ve společnosti měla natolik silný vliv, jako má řádný člen statutárního orgánu (jednatel ve společnosti s ručením omezeným či člen představenstva v akciové společnosti).
Na faktického vedoucího dopadají pravidla jednání s péčí řádného hospodáře stejně jako následky jejího porušení, nepřípustnost konkurenčního jednání a v modifikované podobě i pravidla o střetu zájmů.
<img src=“/api/s3/file/media/uploaded-files/1659530173145.jpeg” alt=“Obsah obrázku text
Popis byl vytvořen automaticky” width=“293”>
Kde hledat více informací
Práva a povinnosti faktického vedoucího vychází z § 62 a § 69 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“).
Péče řádného hospodáře a důsledky jejího porušení vychází zejména z § 159 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a z § 51 a násl. ZOK.
Pravidla o střetu zájmu vychází z § 54–57 ZOK.
Zákaz konkurence je upraven v § 109, 119, 199, 201 odst. 5, 441, 451, 459, 710, 726 a 722 ZOK.
Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 3. 2017, sp. zn. 29 Cdo 4095/2016.
Další články
Právní průšvihy při nasazování AI nástrojů – praktické zkušenosti, kdy se to nepovedlo (1. část)
Implementace nástrojů umělé inteligence už pro právníky není hudbou budoucnosti, ale každodenní realitou. Zapomeňte však na tradiční přístup „odškrtávání checklistů“. V éře AI totiž regulace přímo diktuje samotný technický design produktů. Jak se úspěšně zorientovat v džungli desítek evropských předpisů, na co si dát pozor při mapování datových toků a proč musí právníci při vývoji aplikací sedět u jednoho stolu s programátory a produktovými manažery?
Kdy musí zahraniční firma odvádět daně v tuzemsku? Někdy stačí i jediný zaměstnanec na home office
Práce na dálku z jiné země je čím dál častější. Přestože se podmínky prezence na pracovišti rozvolnily, žádná benevolence už neplatí v tom, kde a jak firmy, potažmo zaměstnanci musí odvádět daně. Systém přitom není nejpřehlednější, a tak svádí k chybám.
Prediktivní analytika při správě daní
Daňová kontrola byla dlouho vnímána především jako nástroj zpětného ověření. Správce daně posuzoval, zda daňový subjekt v minulosti správně přiznal daň, zda doložil rozhodné skutečnosti a zda jeho tvrzení odpovídá realitě. Tento model má své pevné místo i v budoucnu. U části daňových rizik však naráží na praktický limit: pokud správce daně reaguje až ve chvíli, kdy je škoda způsobena, může být její náprava obtížná, ne-li fakticky nemožná.
Rozhovor: Adam Felix - Advokacie nesmí podléhat státnímu finančnímu dozoru
Ministerstvo financí předložilo návrh zákona o ekonomické ochraně státu a související novely zákona o Finančním analytickém úřadu a zákona o advokacii, které mají ambici posílit nástroje státu v boji proti praní peněz a financování terorismu. Vedle deklarovaného cíle návrh vyvolává zásadní debatu o tom, kde končí legitimní regulace a začíná zásah do samotné podstaty nezávislé advokacie a pilířů právního státu.
Nadační fond pro soukromý účel – vývoj, judikatura a praxe
Dodnes napříč širší veřejností přetrvává dojem, že nadační fondy jsou nástroj primárně určený pro dobročinné účely. V praxi se však nadační fondy běžně využívají rovněž ke správě rodinného majetku, jeho mezigeneračnímu předání i jako mateřská entita v holdingových strukturách.
