Faktický vedoucí: kdo to je a jaké má povinnosti

Faktický vedoucí je označení osoby, která se fakticky nachází v postavení člena statutárního orgánu společnosti. Zjednodušeně řečeno, je to někdo, kdo jedná například v pozici jednatele (ve společnosti s ručením omezeným) či člena představenstva (v akciové společnosti). Zároveň do takové funkce ale nebyl zvolen, jmenován nebo jinak povolán.

Kdo se může stát faktickým vedoucím?

V postavení faktického vedoucího se může nacházet kdokoliv. Může jít o fyzickou i právnickou osobu. Při tom není podstatné, jaký vztah má k obchodní společnosti. Může jít o společníka, věřitele nebo třeba i bývalého jednatele.

Klíčové je, že jde o osobu, která se fakticky nachází v postavení člena voleného orgánu. Její vliv na obchodní společnost je dlouhodobý, nikoliv pouze jednorázový. Zároveň ale není potřeba, aby vykonávala činnosti statutárního orgánu neustále – nemusí být u každého rozhodnutí, které statutární orgán běžně činí. Na druhou stranu, pokud by obchodní společnost nemohla přijmout rozhodnutí o významných otázkách bez této osoby, nebo by obchodní partneři věděli, že postačí jednat jen s touto osobou, pak by se jednalo o poměrně silný znak existence faktického vedoucího.

Faktickým vedoucím tak s největší pravděpodobností bude:

bývalý člen statutárního orgánu, který byl odvolán z funkce valnou hromadou (tento případ již potvrdil Nejvyšší soud),
bývalý člen statutárního orgánu, kterému vypršelo funkční období,
osoba zvolená členem statutárního orgánu, přestože nesplňuje podmínky pro výkon funkce (např. chybí plná svéprávnost),
osoba, která vykonává činnosti statutárního orgánu bez řádného zvolení (rozhoduje např. o provozních záležitostech společnosti, jako je zásobování, odbyt či reklama, dále o zaměstnaneckých otázkách nebo o financování provozu společnosti),

pokud funkci jednatele či člena představenstva fakticky vykonává.

Zákon ani soudní rozhodovací praxe zatím nenabízí jednoznačnou odpověď na to, co vše je třeba brát v potaz při posuzování existence faktického vedoucího. Na každý případ proto musíme nahlížet individuálně.

Kdo není faktickým vedoucím?

V postavení faktického vedoucího se nemůže nacházet řádně zvolený člen statutárního orgánu (jednatel ve společnosti s ručením omezeným či člen představenstva v akciové společnosti). Nemůže jím být ani likvidátor či opatrovník, protože oba mají svůj vlastní právní režim a jsou řazeni pod osoby v tzv. obdobném postavení člena statutárního orgánu.

Jasné ale není, zda se faktickým vedoucím může stát i vedoucí zaměstnanec společnosti, pokud na něj statutární orgán delegoval část své činnosti. Zkusme si to ilustrovat na příkladu finančního ředitele společnosti.

Finanční ředitel má svůj vztah ke společnosti upravený pracovní smlouvou. Ve vztahu k činnostem, které vykonává v rámci takové smlouvy, nemůže být považován za faktického vedoucího (byť obecně tyto činnosti spadají do působnosti statutárního orgánu). Situace ale může být odlišná v případech, kdy vedoucí zaměstnanec překročí oprávnění vymezená pracovní smlouvou, a společnost tak fakticky bude řídit. Za těchto okolností by mohlo jít o faktického vedoucího, a to právě v oblastech činností na něho nedelegovaných.

Jsem faktický vedoucí, jaké to má pro mě důsledky?

Naplňujete znaky faktického vedoucího? I když vaše jméno nikdo nedohledá v obchodním rejstříku v kolonce statutární orgán, budou na vás dopadat obdobné povinnosti a odpovědnost, jako kdybyste jím byli.

Tou hlavní je povinnost jednat s péčí řádného hospodáře, stejně jako nést následky jejího porušení. To ve své podstatě znamená, že musíte jednat vůči společnosti s loajalitou a řádnou péčí. Rozhodnutí, které učiníte, musí být tedy informované, v dobré víře a v obhajitelném zájmu společnosti.

Na faktického vedoucího se uplatní i zákaz konkurence, který představuje omezení vykonávat takovou podnikatelskou činnost, která by byla v rozporu se zájmy společnosti. Zpravidla tak např. jednatel Adidas nemůže být zároveň jednatelem Nike.

Obdobně se použijí i pravidla o střetu zájmů. Spočívají v povinnosti ohlásit společnosti situace, kdy se zájem faktického vedoucího může dostat do konfliktu se zájmem společnosti nebo kdy plánuje (příp. osoba jemu blízká) se společností uzavřít smlouvu. S tím rozdílem, že není možné, aby mu společnost při střetu zájmů pozastavila výkon funkce či zakázala uzavření smlouvy, která není v zájmu obchodní korporace.

Při nedodržení těchto pravidel můžete být odpovědní zejména za škodu, kterou společnosti způsobíte v důsledku jednání v rozporu s péčí řádného hospodáře.

Faktický člen voleného orgánu, nebo faktický vedoucí?

Můžeme se také setkat s obecnějším označením „faktický člen voleného orgánu“. Tento pojem je širší než „faktický vedoucí“. Zahrnuje nejen faktický výkon funkce statutárního orgánu, ale i jakéhokoliv jiného voleného orgánu, především pak kontrolního (dozorčí rada). I do těchto orgánů jsou členové voleni, jmenování či jinak povoláni. A i v těchto funkcích mohou fakticky působit osoby, které k tomu nejsou zmocněny.

Doporučení

Přestože zákon upravuje postavení faktického vedoucího, jedná se o nežádoucí stav, který by měl být v zájmu společnosti co nejrychleji napraven.

Domníváte-li se, že se v takovém postavení nacházíte, je nejlepším řešením pozici faktického vedoucího „legalizovat“. Pokud vám například vypršelo funkční období, pak je nejjednodušším řešením požádat valnou hromadu o nové zvolení. V některých případech ale náprava nebude jednoduchá nebo proveditelná. Danou situaci je třeba vždy posoudit individuálně.

V každém případě byste neměli zapomínat, že i když do nějaké funkce formálně nejste dosazeni, můžete být za svá rozhodnutí odpovědni, jako byste tuto funkci oficiálně měli.

Závěr

Faktický vedoucí je osoba, která jedná jako člen statutárního orgánu, i když k tomu nemá oprávnění či zmocnění. Nezáleží při tom na jejím vztahu k obchodní společnosti a může jím být prakticky kdokoliv. K určení, zda jde o faktického vedoucího, je nezbytné, aby osoba ve společnosti měla natolik silný vliv, jako má řádný člen statutárního orgánu (jednatel ve společnosti s ručením omezeným či člen představenstva v akciové společnosti).

Na faktického vedoucího dopadají pravidla jednání s péčí řádného hospodáře stejně jako následky jejího porušení, nepřípustnost konkurenčního jednání a v modifikované podobě i pravidla o střetu zájmů.

<img src=“/api/s3/file/media/uploaded-files/1659530173145.jpeg” alt=“Obsah obrázku text

Popis byl vytvořen automaticky” width=“293”>

Kde hledat více informací

Práva a povinnosti faktického vedoucího vychází z § 62 a § 69 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“).

Péče řádného hospodáře a důsledky jejího porušení vychází zejména z § 159 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a z § 51 a násl. ZOK.

Pravidla o střetu zájmu vychází z § 54–57 ZOK.

Zákaz konkurence je upraven v § 109, 119, 199, 201 odst. 5, 441, 451, 459, 710, 726 a 722 ZOK.

Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 3. 2017, sp. zn. 29 Cdo 4095/2016.