Finanční asistence v novém kabátě?
Co se rozumí finanční asistencí? Finanční asistence je definována jako poskytování finančních prostředků obchodními společnostmi za účelem nabytí jejich vlastních akcií nebo obchodních podílů, případně poskytování zajištění finančních závazků vzniklých v souvislosti s nabytím jejich vlastních akcií nebo obchodních podílů.
Základní úprava finanční asistence v platném právu je především v zákoně č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (dále jen „ZOK“) a v zákoně č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
Stejně jako ostatní právní instituty i finanční asistence a podmínky, za nichž může být poskytována, prošly procesem rekodifikace soukromého práva v České republice. V pozadí procesu a plánované změny některých zákonů však stojí právní úprava EU. Jedná se především o novou právní úpravu obsaženou ve směrnici EP a Rady 2012/30/EU.[1] Tato směrnice povoluje finanční asistenci, avšak pouze za kumulativního splnění konkrétních podmínek (zejména s důrazem na transparentnost a spravedlivé podmínky finanční asistence).[2] Jako reakce na ekonomickou a bankovní krizi v roce 2009 došlo na úrovni Evropské unie k rozhodnutí, že podmínky poskytování finanční asistence by měly být řešeny závaznějším právním instrumentem, a to ve formě nařízení. V roce 2013 bylo publikováno nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012. Spolu se směrnicí EP a Rady č. 2013/36/EU tak tvoří nový, evropský právní základ pro národní úpravy.
Jak se s novou situací vypořádala Česká republika? Vyjma úpravy v ZOK, který stanoví podmínky pro jednotlivé obchodní korporace a zavádí též legislativní zkratku „finanční asistence“, je plánována změna zák. č. 87/1995 Sb. Reakcí na oba shora uvedené předpisy sekundárního práva EU je předložení vládního návrhu novely zákona č. 87/1995 Sb., který reflektuje a odkazuje na jednotlivé části unijní úpravy, zejm. na citované nařízení.
Navrhovaná úprava tak stanoví:
- horní limit na velikost bilanční sumy družstevní záložny ve výši 5 miliard Kč
- umožní postupnou transformaci na banku (družstevní záložna bude moci získat bankovní licenci s nižším základním kapitálem, než vyžaduje § 4 odst․1 BankZ[3] – namísto 500 milionů Kč bude postačovat 5 milionů eur)
- navýší rizikový fond ze současných 20 % na 30 %
- zvýší příspěvky družstevních záložen do Fondu pojištění vkladů z 0,04% na 0,08% z průměru objemu pojištěných pohledávek z vkladů za příslušné kalendářní čtvrtletí
- upravuje předmět podnikání družstevní záložny tak, že vedle přijímání vkladů od svých členů družstevní záložna poskytuje úvěry svým členům do úhrnné výše maximálně 30 mil. Kč jednomu členovi; zakazuje poskytování produktů a služeb družstevní záložnou pro osoby, které nejsou jejími členy
- zavádí minimální výši základního členského vkladu na 1 tis. Kč a dále zavádí omezení výše úročených depozit jednoho člena u dané družstevní záložny na desetinásobek souhrnné výše základního členského vkladu a dalšího členského vkladu
- stanoví podmínku předchozího souhlasu ČNB s vyplacením vypořádacího podílu a oprávnění družstevní záložny pozastavit finanční vypořádání na nezbytnou dobu a ze stanovených důvodů. Zda tato změna projde zákonodárným procesem si však ještě musíme chvíli počkat.
[1] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/30/EU ze dne 25. října 2012, o koordinaci ochranných opatření, která jsou na ochranu zájmů společníků a třetích osob vyžadována v členských státech od společností ve smyslu čl. 54 druhého pododstavce Smlouvy o fungování Evropské unie při zakládání akciových společností a při udržování a změně jejich základního kapitálu, za účelem dosažení rovnocennosti těchto opatření. Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 74.
[2] Blíže viz článek 25 Směrnice 2012/30/EU.
[3] Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách.
Další články
Akt o kybernetické odolnosti: nové oznamovací povinnosti pro výrobce softwaru
Cyber Resilience Act (CRA): nové oznamovací povinnosti, zranitelnosti, incidenty a pokuty pro výrobce softwaru od září 2026.
Náhrada škody státu: stát jako jeden majetkový celek
Nejvyšší soud: majetek státu je pro účely náhrady škody jeden celek: interní přesuny prostředků v rámci státu nejsou skutečnou škodou. Jaký to má dopad na posuzování odpovědnosti za škodu státních zaměstnanců?
Fentanyl a nové psychoaktivní látky – Je Česká republika připravena?
Fentanyl, jemu příbuzné syntetické opioidy a další analgetika představují jednu z největších hrozeb současné drogové scény. Přestože jsou tyto výrazy v dnešní době skloňovány zejména v kontextu krize ve Spojených státech amerických či v souvislosti se zeměmi, jako je Velké Británie a Skotsko, nelze si nevšimnout vzrůstajícího trendu neterapeutického užívání opioidů též ve spojení s pevninskými oblastmi Evropy.
Firmy přehlížejí, že předpisy v oblasti kyberbezpečnosti komplikují i vstup zahraničních investorů
Firmy, které se podle nového zákona o kybernetické bezpečnosti zařadily do režimu vyšších povinností, nebo spadají pod zákon o kritické infrastruktuře, se tím zároveň ocitly mezi společnostmi, u nichž investice ze zahraničí podléhá povinnému prověření státem.
BOZP nekončí u vlastních zaměstnanců: povinnost zaměstnavatele vůči externistům
Využívání externích dodavatelů a jejich subdodavatelů – externistů je dnes relativně běžnou součástí fungování obchodních společností. Úklid, servis technologií, IT služby, údržbu nebo jiné odborné činnosti tak často zajišťují osoby, které nejsou zaměstnanci společnosti, v jejíchž prostorách svou práci tito externisté vykonávají. Svěření určité činnosti externímu dodavateli však z pohledu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen „BOZP“) neznamená, že se společnost současně zbavuje povinností ve vztahu k bezpečnosti osob pohybujících se na jejím pracovišti.


