Základní úprava finanční asistence v platném právu je především v zákoně č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (dále jen „ZOK“) a v zákoně č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
Stejně jako ostatní právní instituty i finanční asistence a podmínky, za nichž může být poskytována, prošly procesem rekodifikace soukromého práva v České republice. V pozadí procesu a plánované změny některých zákonů však stojí právní úprava EU. Jedná se především o novou právní úpravu obsaženou ve směrnici EP a Rady 2012/30/EU.[1] Tato směrnice povoluje finanční asistenci, avšak pouze za kumulativního splnění konkrétních podmínek (zejména s důrazem na transparentnost a spravedlivé podmínky finanční asistence).[2] Jako reakce na ekonomickou a bankovní krizi v roce 2009 došlo na úrovni Evropské unie k rozhodnutí, že podmínky poskytování finanční asistence by měly být řešeny závaznějším právním instrumentem, a to ve formě nařízení. V roce 2013 bylo publikováno nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012. Spolu se směrnicí EP a Rady č. 2013/36/EU tak tvoří nový, evropský právní základ pro národní úpravy.
Jak se s novou situací vypořádala Česká republika? Vyjma úpravy v ZOK, který stanoví podmínky pro jednotlivé obchodní korporace a zavádí též legislativní zkratku „finanční asistence“, je plánována změna zák. č. 87/1995 Sb. Reakcí na oba shora uvedené předpisy sekundárního práva EU je předložení vládního návrhu novely zákona č. 87/1995 Sb., který reflektuje a odkazuje na jednotlivé části unijní úpravy, zejm. na citované nařízení.
Navrhovaná úprava tak stanoví:
- horní limit na velikost bilanční sumy družstevní záložny ve výši 5 miliard Kč
- umožní postupnou transformaci na banku (družstevní záložna bude moci získat bankovní licenci s nižším základním kapitálem, než vyžaduje § 4 odst․1 BankZ[3] – namísto 500 milionů Kč bude postačovat 5 milionů eur)
- navýší rizikový fond ze současných 20 % na 30 %
- zvýší příspěvky družstevních záložen do Fondu pojištění vkladů z 0,04% na 0,08% z průměru objemu pojištěných pohledávek z vkladů za příslušné kalendářní čtvrtletí
- upravuje předmět podnikání družstevní záložny tak, že vedle přijímání vkladů od svých členů družstevní záložna poskytuje úvěry svým členům do úhrnné výše maximálně 30 mil. Kč jednomu členovi; zakazuje poskytování produktů a služeb družstevní záložnou pro osoby, které nejsou jejími členy
- zavádí minimální výši základního členského vkladu na 1 tis. Kč a dále zavádí omezení výše úročených depozit jednoho člena u dané družstevní záložny na desetinásobek souhrnné výše základního členského vkladu a dalšího členského vkladu
- stanoví podmínku předchozího souhlasu ČNB s vyplacením vypořádacího podílu a oprávnění družstevní záložny pozastavit finanční vypořádání na nezbytnou dobu a ze stanovených důvodů. Zda tato změna projde zákonodárným procesem si však ještě musíme chvíli počkat.
[1] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/30/EU ze dne 25. října 2012, o koordinaci ochranných opatření, která jsou na ochranu zájmů společníků a třetích osob vyžadována v členských státech od společností ve smyslu čl. 54 druhého pododstavce Smlouvy o fungování Evropské unie při zakládání akciových společností a při udržování a změně jejich základního kapitálu, za účelem dosažení rovnocennosti těchto opatření. Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 74.
[2] Blíže viz článek 25 Směrnice 2012/30/EU.
[3] Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách.
Diskuze k článku ()