Příspěvek se zabývá nejprve sportovními kluby obecně po právní stránce. Poté již konkrétně otázkou, jak na tom kluby v současné době jsou. Zda znají a jsou schopny plnit svou roli. V neposlední řadě je hodnoceno, jak se fungování klubu promítá do kondice českého sportu a jakým způsobem by šlo fungování klubů za pomoci právních i neprávních prostředků zlepšit.
Sportovní klub obecně
Sportovní kluby jsou právnické osoby, které vykonávají činnost v oblasti sportu. S ohledem na povahu vykonávané činnosti se z právního hlediska jedná buď o spolky, nebo obchodní společnosti. Každá forma právnické osoby se vyznačuje svými specifiky a uplatní se na ni jiná pravidla. Základní právní úprava spolků je obsažena v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „NOZ“) a právní úprava obchodních společností je obsažena v zákoně č. 90/2012 Sb., zákon o obchodních korporacích, v platném znění (dále jen „ZOK“). Hlavním rozdílem mezi oběma formami je, že na rozdíl od obchodní společnosti předmětem činnosti spolku nesmí být podnikání za účelem dosažení zisku, ale jen uspokojování a ochrana těch zájmů, k jejichž naplňování je spolek založen.[1] Podnikání nebo jinou výdělečnou činnost může spolek provozovat pouze za účelem podpory hlavní činnosti nebo hospodárného využití spolkového majetku[2]. Spolek tedy není založen za účelem podnikání a generování zisku. Pokud spolek na základě své vedlejší činnosti zisku dosáhne, nemělo by se jednat o soustavný jev a zisk lze použít pouze pro spolkovou činnost.[3] Nedochází k jeho výplatě členům. Naproti tomu účelem obchodní korporace je právě podnikání za účelem generování zisku. V případě, že obchodní korporace zisku dosáhne, je možné zisk po splnění zákonných předpokladů rozdělit mezi společníky. Dalším podstatným rozdílem je, že o spolku rozhodují jeho členové v rámci členské schůze, kterým náleží hlasovací práva. Naproti tomu v obchodních společnostech rozhodují o směřování společnosti společníci, popř. akcionáři výkonem jejich společenských / akcionářských práv.
V návaznosti na svou činnost a charakter provozované činnosti i majetkové struktury, kluby volí mezi jednotlivými formami právnických osob. U profesionálních klubů převládá forma akciových společností, u poloprofesionálních nebo amatérských klubů forma spolků, což je logické. Profesionální kluby jsou často vlastněny majoritním vlastníkem a někdy jsou součástí rozvinutých struktur. Pro tyto subjekty je z hlediska ekonomických konsekvencí a rozhodování uvnitř organizace forma obchodní společnosti lépe vyhovující oproti spolku, jehož základní funkcí je dobrovolné sdružování členů, kterým je správa spolku také svěřena. S ohledem na potřeby daného klubu by se kluby při založení měly vždy pečlivě rozhodovat, jakou formu právnické osoby zvolí, aby jim např. výkon hlasovacích práv ze strany členů spolku v budoucnu nečinil potíže.
Bez ohledu na druh právnické osoby se sportovní kluby mezi sebou liší i svým zaměřením. Jsou kluby, jejichž členská základna je tvořena od hráčů nejmladších kategorií a až po seniorské týmy. Naproti tomu jsou kluby, které zaštiťují pouze seniorský tým. Častým jevem také bývá, že seniorská složka je od té mládežnické odloučena do samostatného subjektu, a to z především z výše uvedených důvodů a převažující podnikatelské povahy seniorského subjektu.
Postavení sportovních klubů
Ať už je forma právnické osoby jakákoli, primární činnost sportovních klubů zůstává stejná. Provozování sportovní činnosti, propagace, podpora sportu a další činnosti se sportem spojené. Sportovní kluby provozují danou sportovní činnost v rámci soutěže na základě svého členství ve sportovní asociaci. Jsou mezičlánkem mezi sportovní asociací daného sportovního odvětví a jednotlivými členy této asociace (hráči a trenéry, dobrovolníky, fanoušky) a již z této podstaty klubů vyplývá, že jsou tou nejsilnější hybnou silou, nejvýznamnějším komunikačním prostředkem a také tím nejdůležitějším subjektem, co se fungování sportu jako takového týče.
Bez jejich existence by sportovní asociace byla prázdnou schránkou. Pokud tedy mluvíme o zlepšení fungování sportu, mluvíme tak v podstatě o zlepšení fungování klubů. Pojďme se tedy blíže zabývat otázkou, co je úkolem klubů, jak by šlo fungování klubů zlepšit, a co konkrétně by pro to kluby a sportovní asociace měly udělat.
Postavení klubu ve sportu
Jak bylo naznačeno výše, klub je základním stavebním kamenem každého sportovního odvětví. Jejich existence dává význam národní sportovní asociaci, která kluby jako své členy sdružuje. Pokud chceme mít fungující odvětví, je zapotřebí, aby nám fungovaly kluby. To, že kluby fungují, znamená, že jsou plnohodnotně a kvalifikovaně schopny plnit úkoly, které jsou jim dány.
Mohlo by se zdát, že jedinou úlohou klubu je být (pasivně) členem sportovní asociace, zajistit prostory a vybavení k provozování sportovních aktivit a dát dohromady členy klubu (hráče), kteří se jednou za čas sejdou a budou pod vedením kvalifikované osoby (trenéra) danou sportovní aktivitu provozovat. Takové pojetí činnosti klubu však v dnešní době může jen velmi těžko obstát.
A to z toho důvodu, že samotné provozování sportovní činnosti už není v současné době dostačující. Získávání a udržení členské základny nebylo nikdy těžší. Hráčů je méně a nabídka sportů včetně těch virtuálních, kterým je se možné věnovat, je čím dál tím širší. Aby se stal klub lákavým a byl schopen získat a (hlavně) udržet své členy, musí poskytovat mimo sportovních i další společenské služby (organizování společenských akcí, interakce s okolím a podnikatelským prostředím, navštěvování škol / školek). Věnovat se samostatně propagaci svého klubu a sportu jako takového. Dobře se s tímto modelem naučila pracovat nová sportovní odvětví (MMA, florbal), kterým vzhledem k jejich nedostatečné tradici nezbývá být než proaktivní, investovat velké úsilí do marketingu, aby si členskou základnu zajistili. Naproti tomu kluby v tradičních sportovních odvětvích, zdá se, spoléhají spíše na svou notorietu a nadále se výhradně soustředí na výkon sportovní činnosti. Nepřizpůsobení se novému trendu, kdy marketing, propagace sportu a funkční vztahy uvnitř klubu jsou stejně důležité jako samotná sportovní činnost, pro ně nekompromisně znamená odliv členské základny, odliv pozornosti a tím odliv finančních prostředků.
Jaké úlohy by tedy klub měl plnit a jak? Na to se pojďme podívat v následující části.
Úlohy sportovního klubu
Předpokladem pro to, aby klub a poté i daná sportovní odvětví prosperovaly a obstály v konkurenci ostatních sportů a jiných lákadel, musí mimo uvedené základní úlohy – provozovat sportovní aktivitu, zaměřit svou aktivitu i na další, doplňkové, avšak nikoli méně významná aktivity. O jaké se například jedná?
- Zajištění kvalitního fungování klubu (správně nastavené vztahy mezi členy klubu, jejich kompetence a výkon činnosti)
- Propagace
- spojená se získáním a udržením členské základny;
- klubu a sportu vůči okolnímu prostředí.
- Obchodní činnost:
- definování klubu jako produktu a jeho prodej.
- Poskytování vzdělávacích a sociálních služeb veřejnosti:
- organizování mimosportovních (společenských) akcí;
- propojování sportovního prostředí s podnikatelským, vzdělávacím, neziskovým.
Jakkoli je uvedený výčet činností příkladný, jedná se o poměrně širokou agendu, kterou by měly kluby zajistit. Kluby jsou postaveny před nelehký úkol, aby prostřednictvím svých (často omezených) personálních kapacit byly schopny se těmto aktivitám s potřebnou kvalitou a četností věnovat. K tomu, aby to ustály, potřebuje většina českých klubů (když pomineme ty plně profesionální a ekonomicky i strukturálně zdatné) odpovídající podporu. Ze strany sportovní asociace, hráčů, nebo dobrovolníků. Protože ve vedení klubů nutně nemusí být vedoucí pracovníci mající potřebné zkušenosti s marketingem nebo managementem (zejména pokud mluvíme o sportovních klubech z ekonomicky méně zdatnějších odvětví).
Jak klubům pomoci k lepšímu fungování?
Silným trumfem českého sportu bezpochyby je, že ve většině klubů najdeme nadšence (často dobrovolníky), kteří by pro svůj klub i sport dýchají a jejich primární snahou je klub rozvíjet a zachovat. Někdy však těmto lidem ve vedení může chybět návod, jak by mohli postupovat, nebo dostatečné personální obsazení v klubu, který vedou. Těmto klubům je potřeba poskytnout potřebnou podporu. Ze strany ostatních členů (např. hráčů), ale zejména ze strany sportovních asociací, neboť kluby jsou začátkem a koncem jejich existence.
Sportovní asociace by měly být v tomto klubům partnery a směřovat je, co mají dělat, jak mají dělat a za pomoci koho. Osobně vnímám, že spousta finančních prostředků je ze strany sportovních asociací směřována do jednotlivých projektů, avšak do rozvoje základního stavebního kamene, líhně, ze které získávají asociace své členy, je investováno jen zřídka kdy. Tato situace by se měla změnit. Asociace by v tomto směru měla klubům vytvářet zázemí a servis. Výměnou za to jí bude rozšířená členská základna, zdravější vztahy, profesionálnější kluby a tím i lepší podmínky ve sportu, se kterými se často pojí i lepší sportovní výkony. Pokud však mluvíme o podpoře klubů, kterým něco chybí, stejně tak je potřeba zmínit, že kluby, které svou úlohu zvládají a kterým se daří být úspěšným členem sportovního odvětví z hlediska členské základny, propagace i výkonnosti, by měly být seriózním partnerem asociace a asociace by měla dbát na to, aby jejich úspěch zhodnotila a také dbala o udržení jejich výkonnosti.
Sportovní asociace by měla tedy klubům nabídnout možnost zjistit, v čem a jak by mohly zlepšit své fungování. Jak konkrétně? Prostřednictvím vzdělávání, propagačního materiálu (ve vztahu k danému sportovnímu odvětví a jednotlivým kategoriím), konkrétních postupů, které kluby budou moci převzít (např. ve vztahu k prezentaci klubu ve vztahu ke svému okolí, sponzorům), standardizovanými smlouvami, nebo popř. formou sdílené pracovní pozice poskytnuté sportovní asociací. Možností je spousta. Pro správnou volbu podpory je vždy nutné znát potřeby a slabiny daného odvětví, čímž se dostáváme k následujícímu.
Klub jako strůjce svého vlastního pokroku a rozvoje
Na druhou stranu kluby by měly být samy o sobě hladové po pokroku. Měly by mít o rozvoj zájem a o podporu si samy říct, s respektem ji využít a efektivně s ní naložit. Samy musí vyvinout aktivitu a být si vědomy, jaká je jejich funkce a jestli jsou schopny ji plnit. Být k sobě kritičtí a vyvinout veškerou snahu a veškerý potenciál (vč. hráčů, dobrovolníků a partnerů), který mají k dispozici. Inspirovat se v zahraničí. Investovat do svého rozvoje z vlastních prostředků. V případě, že jim chybí know-how, personál, metodika, informovat asociaci, vyvíjet na ni vhodný tlak a žádat potřebnou podporu v daných oblastech. Bez sebereflexe klubů a komunikace může být asociaci, která nemá jasný a reálný přehled o situaci v klubech, jen stěží nápomocna.
(Ne)komplikovaný vztah klubu a sportovní asociace
Stává se, že vztah klubů a sportovních asociací bývá komplikovaný a podpora i z tohoto důvodu selhává. Málokterý klub je s činností své asociace spokojený. Sportovní asociace jsou vnímány spíše politicky a sportovní kluby se mají tendenci od nich distancovat. Členství vnímají jako nutný předpoklad pro výkon sportovní činnosti v daném sportovním odvětví.
Naproti tomu členství je ve vztahu k asociaci velice důležitým právní, ale také psychologickým aspektem. Z právního hlediska jsou kluby s asociacemi spjaty. Asociace je právnickou osobou, ve které mají kluby (a další subjekty) účast prostřednictvím svého členství. Nejedná se o subjekty oddělené. Existence sportovní asociace je odvozena od jejich členů a členové směřování asociace ovládají svými hlasy. Pro všechny členy sportovního hnutí je nezbytné, aby si tento vztah uvědomily, protože asociace je tým, za který kluby nastupují.
Předpokladem úspěchu každého kolektivu je, že každý z hráčů ví, kde je jeho místo a co je jeho úkolem. Chápaní rozdělení rolí ve sportu a daném sportovním odvětví je stejně důležité. V širším vnímání jsou kluby hráči, kteří musí hlavní díl úspěchu odedřít na hřišti a asociace vedením, které jim k tomu má zajistit co nejlepší podmínky a potřebný coaching. Aby vztah klubů a sportovních asociací nebyl komplikovaný a přispíval pokroku, je nezbytné, aby si každý plnil svou roli. Hráči (viz předchozí článek), kluby, trenéři, rozhodčí, fanoušci, sportovní asociace a samozřejmě také stát, ale to je jiné, hůře ovlivnitelné prostředí. Role jednotlivých subjektů vyplývají ze zákonných předpisů, zakládacích listin, legislativy, smluvních vztahů, zvyklostí... Prostřednictvím těchto je nutné svou roli vnímat, popř. pokud nastavení rolí a úloh absentuje, vzájemné vztahy nastavit, např. na úrovni legislativy (organizační řády), popř. na neformální bázi formou komunikace, školení a coachingu. V okamžiku, kdy někdo svou roli nezná, nebo neplní, zjistit proč, poskytnout podporu a dohlížet na vývoj.
Správné nastavení vztahů je základem pro transparentnost, jasnost vztahů a domnívám se, že může přispět ke zlepšení vztahů mezi sportovní asociací a kluby. Jakkoli mocenské postavení asociace zůstává, mělo by se současně jednat o vztah partnerský. Kluby by s asociací měly jednat s respektem. V případě, že mají zájem o podporu, musí jasně vyjádřit důvody a cíle, kterých má být dosaženo. Naproti tomu musí být asociace poskytovat servis a musí správně se svými členy komunikovat, aby podpora, kterou směřují svým členům byla efektivní a vedla k rozvoji. Stanovit si priority a ty veřejně prezentovat, obhájit si a stát si za nimi. Držet jasnou koncepci a tu následovat. Stanovit si dílčí cíle a krátkodobé projekty, u kterých je možné měřit jejich úspěšnost, tak jako u tréninkových jednotek a přípravných zápasů. Při splnění tohoto předpokladu získá asociace respekt u svých členů a z komplikovaného vztahu se může stát vztah nekomplikovaný, který povede k profitu.
Závěr
Téma sportovních klubů vnímám ve sportu jako velice silné a obsáhlé. Vztahy mezi kluby a ostatními subjekty ve sportu působícími považuji za základ úspěchu. Jsem toho názoru, že s kluby je potřeba pracovat na každodenní bázi, koncepčně a investovat do jejich rozvoje. Hráči, asociace, trenéři i rozhodčí by měli být jejich partnery a na možném rozvoji se podílet, ne jenom svými radami, ale zejména svou aktivní činností. Hráči by měli klubům nabídnout své schopnosti, zapojit se do jejich transformace a na oplátku vyžadovat po klubech profesionální přístup. Kluby by měly vědět, v čem je pálí pata a měly by se snažit o konstruktivní vyjádření. V návaznosti na to by měly vyvíjet vhodný tlak na svou sportovní asociaci. Sportovní asociace by pro kluby měla pracovat. Poskytovat jim potřebné know-how, podporu a na cestě za profesionálnějším pojetím je podpořit a doprovodit jako partner. Konkrétní projekty a potřebná podpora musí vzejít z možností a potřeb daného odvětví. Neumí se kluby prezentovat? Naučte je, jak udělat ze sportu zajímavou podívanou a lákavý produkt, který chcete koupit. Chybí členská základna určitého věku? Zaměřte se na ni s konkrétními projekty. V případě, že máte úspěšný klub, podpořte jej, sledujte jej, využijte jeho marketingové síly, participujte na jeho úspěchu a nechte ostatní, aby se od něj inspirovali. Vzájemné propojení povede k fungujícímu systému, který bude daleko více schopen zaujmout oko investora a v ideálním případě i státu.
Český sport má obrovský potenciál. Čeští sportovci i funkcionáři jsou v porovnání s těmi zahraničními skromní dříči. Jsou z mála schopní vykřesat mnoho. Musí ale vnímat vedení, koncepční přístup a transparentnost. Pokud se taková synergie v některém ze sportovních odvětví dlouhodobě vytvoří, věřím, že tento sport budou čekat vítězné zítřky.
Přečtěte si také článek Jak ze sportu bez práva vytvořit respektované odvětví?
[1] § 217, odst. 1 NOZ
[2] § 217, odst. 2 NOZ
[3] § 217, odst. 3 NOZ
Diskuze k článku ()