Nezapomeňte na povinnost zveřejnění účetní závěrky ve sbírce listin
Povinnost zveřejnění účetní závěrky ukládá § 66 zákona o veřejných rejstřících č. 304/2013 Sb. a § 21a zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
Povinnost zveřejnění účetní závěrky ukládá § 66 zákona o veřejných rejstřících č. 304/2013 Sb. a § 21a zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, všem účetním jednotkám, které jsou zapsány ve veřejných rejstřících, popřípadě těm, kterým to stanoví zvláštní zákon. Jedná se o obchodní korporace, společenství vlastníků jednotek, spolky, ústavy a nadace.
Lhůty pro zveřejnění účetní závěrky
Zákonná lhůta založení je do 30 dnů od schválení účetní závěrky nejvyšším orgánem společnosti a zároveň nejpozději do 12 měsíců od rozvahového dne. Účetní závěrku auditovaných společností je nutné zveřejnit do 30 dnů po splnění dvou podmínek, po jejím ověření auditorem a po jejím schválení valnou hromadou nebo jediným společníkem. V případě, že nedojde ke schválení ÚZ, je i v tomto případě potřeba ji zveřejnit, a to nejpozději do 12 měsíců od rozvahového dne.
Zakládané listiny
Rozsah zveřejňovaných dokumentů závisí na velikosti (kategorizaci) účetní jednotky. Účetní jednotky se podle zákona o účetnictví dělí podle hodnoty aktiv a počtu zaměstnanců na mikro, malé, střední a velké.
Účetní jednotky jsou povinny zveřejnit účetní závěrku v takovém rozsahu, který vyžaduje § 18 odst. 4 zákona o účetnictví, tzn. v plném nebo zkráceném, a to včetně zprávy ověřené auditorem v případě, že účetní jednotka splňuje kritéria pro povinnost ověření účetní závěrky auditorem.
Neauditované mikro a malé účetní jednotky mohou zveřejnit pouze rozvahu ve zkráceném rozsahu a přílohu v účetní závěrce.
Střední a velké účetní jednotky zveřejňují účetní závěrku v plném rozsahu, tzn. rozvahu, výkaz zisku a ztráty, přílohu v účetní závěrce, cash flow, přehled o změnách vlastního kapitálu.
V případě účetních jednotek, které mají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, zveřejňují v rozsahu a znění, ve kterém byla ověřena auditorem – výroční zprávu, zprávu auditora, zprávu o vztazích a rozhodnutí o rozdělení zisku.
Tyto dokumenty se vyhotovují a zakládají do sbírky listin v českém jazyce. Zveřejnění účetní závěrky je povinností statutárního orgánu společnosti.
Jakým způsobem lze zveřejnit účetní závěrku
Prostřednictvím zaslané žádosti o uložení dokumentů elektronicky na místní příslušný rejstříkový soud datovou schránkou. Případně webovou aplikací ePodatelna nebo emailem s elektronickým podpisem.
Od 1. 1. 2022 mají obchodní korporace možnost při podání daňového přiznání vyplnit speciální přílohu s názvem žádost o předání účetní závěrky do sbírky listin veřejného rejstříku. Na jejím základě dojde ke zveřejnění účetní závěrky přímo správcem daně. Tento způsob je vhodný zejména pro mikro a malé účetní jednotky bez povinnosti auditu. V rámci podání daňového přiznání poskytují správci daně veškeré dokumenty a prostřednictvím žádosti požádají správce daně o uložení do sbírky listin.
Na stránkách finanční zprávy jsou k dispozici vybrané dotazy k novele zákona o účetnictví v souvislosti s předáváním účetní závěrky do sbírky listin prostřednictvím správce daně. Dotazy a odpovědi navazují na zveřejněnou informaci k novele zákona o účetnictví zákonem č. 609/2020 Sb.
Sankce za nezveřejnění dokumentů
Za porušení povinnosti založení účetní závěrky může správce daně vyměřit pokutu, a to dle § 37a zákona o účetnictví ve výši až 3 % z netto hodnoty aktiv. Kromě finančního úřadu hrozí postih společnostem i od rejstříkového soudu dle zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, který stanovuje pokutu až do výše 100 tis. Kč. Soud může i zahájit řízení o zrušení společnosti, pokud není předložena ke zveřejnění účetní závěrka za dvě po sobě jdoucí období a současně účetní jednotka nereaguje na výzvy rejstříkového soudu k nápravě.
Další články
Srovnatelné pracovní a mzdové podmínky po novém rozhodnutí Nejvyššího soudu – budou zahrnuty veškerá plnění a benefity?
Nejvyšší soud se v lednu tohoto roku zabýval otázkou, zda příspěvek na penzijní připojištění představuje součást „pracovních a mzdových nebo platových podmínek“ ve smyslu § 43a odst. 6 zákoníku práce, tedy zda musí být zohledněn při srovnání podmínek dočasně přiděleného zaměstnance a srovnatelného kmenového zaměstnance zaměstnavatele, ke kterému je zaměstnanec dočasně přidělen.
Mateřství jako překážka výkonu mandátu? Evropský parlament odpovídá změnou pravidel
Evropský parlament schválil změnu volebního aktu, která nově umožní poslankyním během těhotenství a krátce po porodu hlasovat prostřednictvím zmocněnce. Opatření reaguje na dosavadní praktické limity výkonu mandátu a usiluje o vyrovnání podmínek bez narušení jeho podstaty.
5 otázek pro Petra Kohouta: Jak AI mění pravidla veřejných zakázek?
Mgr. Petr Kohout, LL.M. není typický úředník. Jako vedoucí právního oddělení Krajského úřadu Středočeského kraje má na starosti mimo jiné metodiku veřejných zakázek – a zároveň patří k nejhlasitějším propagátorům umělé inteligence ve veřejné správě v Česku. Dvakrát po sobě získal titul Osobnost AI v kategorii veřejná správa, stojí u zrodu Platformy pro AI ve veřejné správě a je spoluautorem e-booku Nástroje AI ve veřejné správě. Na Kongresu Právní prostor 2026, který se konal 28.-29. dubna 2026, vystoupil s příspěvkem „Umělá inteligence ve veřejných zakázkách".
Kdy musí management začít řešit úpadek společnosti?
Turbulentní ekonomické prostředí posledních let přináší otázku, kterou si dnes klade stále více podnikatelů i manažerů: Kdy už je situace firmy natolik vážná, že management musí začít řešit hrozící úpadek?
Investování pod dohledem: Jak regulace formuje crowdfunding úvěrů
Rozvoj investičních platforem přináší vedle nových příležitostí i otázky právní odpovědnosti, regulace a ochrany investorů. V tomto rozhovoru jsme se s Lukášem Hartlem, novým CEO a jednatelem platformy CreditShare, bavili o tom, jak fungují klíčové kontrolní mechanismy, kde vznikají rizika a jakou roli hraje dohled při budování důvěry v tento typ investování.




