Nezapomeňte na povinnost zveřejnění účetní závěrky ve sbírce listin
Povinnost zveřejnění účetní závěrky ukládá § 66 zákona o veřejných rejstřících č. 304/2013 Sb. a § 21a zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
Povinnost zveřejnění účetní závěrky ukládá § 66 zákona o veřejných rejstřících č. 304/2013 Sb. a § 21a zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, všem účetním jednotkám, které jsou zapsány ve veřejných rejstřících, popřípadě těm, kterým to stanoví zvláštní zákon. Jedná se o obchodní korporace, společenství vlastníků jednotek, spolky, ústavy a nadace.
Lhůty pro zveřejnění účetní závěrky
Zákonná lhůta založení je do 30 dnů od schválení účetní závěrky nejvyšším orgánem společnosti a zároveň nejpozději do 12 měsíců od rozvahového dne. Účetní závěrku auditovaných společností je nutné zveřejnit do 30 dnů po splnění dvou podmínek, po jejím ověření auditorem a po jejím schválení valnou hromadou nebo jediným společníkem. V případě, že nedojde ke schválení ÚZ, je i v tomto případě potřeba ji zveřejnit, a to nejpozději do 12 měsíců od rozvahového dne.
Zakládané listiny
Rozsah zveřejňovaných dokumentů závisí na velikosti (kategorizaci) účetní jednotky. Účetní jednotky se podle zákona o účetnictví dělí podle hodnoty aktiv a počtu zaměstnanců na mikro, malé, střední a velké.
Účetní jednotky jsou povinny zveřejnit účetní závěrku v takovém rozsahu, který vyžaduje § 18 odst. 4 zákona o účetnictví, tzn. v plném nebo zkráceném, a to včetně zprávy ověřené auditorem v případě, že účetní jednotka splňuje kritéria pro povinnost ověření účetní závěrky auditorem.
Neauditované mikro a malé účetní jednotky mohou zveřejnit pouze rozvahu ve zkráceném rozsahu a přílohu v účetní závěrce.
Střední a velké účetní jednotky zveřejňují účetní závěrku v plném rozsahu, tzn. rozvahu, výkaz zisku a ztráty, přílohu v účetní závěrce, cash flow, přehled o změnách vlastního kapitálu.
V případě účetních jednotek, které mají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, zveřejňují v rozsahu a znění, ve kterém byla ověřena auditorem – výroční zprávu, zprávu auditora, zprávu o vztazích a rozhodnutí o rozdělení zisku.
Tyto dokumenty se vyhotovují a zakládají do sbírky listin v českém jazyce. Zveřejnění účetní závěrky je povinností statutárního orgánu společnosti.
Jakým způsobem lze zveřejnit účetní závěrku
Prostřednictvím zaslané žádosti o uložení dokumentů elektronicky na místní příslušný rejstříkový soud datovou schránkou. Případně webovou aplikací ePodatelna nebo emailem s elektronickým podpisem.
Od 1. 1. 2022 mají obchodní korporace možnost při podání daňového přiznání vyplnit speciální přílohu s názvem žádost o předání účetní závěrky do sbírky listin veřejného rejstříku. Na jejím základě dojde ke zveřejnění účetní závěrky přímo správcem daně. Tento způsob je vhodný zejména pro mikro a malé účetní jednotky bez povinnosti auditu. V rámci podání daňového přiznání poskytují správci daně veškeré dokumenty a prostřednictvím žádosti požádají správce daně o uložení do sbírky listin.
Na stránkách finanční zprávy jsou k dispozici vybrané dotazy k novele zákona o účetnictví v souvislosti s předáváním účetní závěrky do sbírky listin prostřednictvím správce daně. Dotazy a odpovědi navazují na zveřejněnou informaci k novele zákona o účetnictví zákonem č. 609/2020 Sb.
Sankce za nezveřejnění dokumentů
Za porušení povinnosti založení účetní závěrky může správce daně vyměřit pokutu, a to dle § 37a zákona o účetnictví ve výši až 3 % z netto hodnoty aktiv. Kromě finančního úřadu hrozí postih společnostem i od rejstříkového soudu dle zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, který stanovuje pokutu až do výše 100 tis. Kč. Soud může i zahájit řízení o zrušení společnosti, pokud není předložena ke zveřejnění účetní závěrka za dvě po sobě jdoucí období a současně účetní jednotka nereaguje na výzvy rejstříkového soudu k nápravě.
Další články
DPH při dovozu zboží přes jiný stát EU: kde vzniká daňová povinnost
Jak se uplatňuje DPH při dovozu zboží z třetích zemí přes jiný stát EU než je místo skutečné spotřeby a jaké povinnosti mají dovozce a konečný odběratel? Rozhodující pro DPH není místo dovozu, ale místo skutečné spotřeby.
Možnosti využití AI v právní praxi
Dnes budu hovořit o tom, jakým způsobem využívám umělou inteligenci při své právní praxi. Proberu jednotlivé nástroje, které lze použít, a také standardní postup k docílení správného výsledku. Ještě před tím je možná dobré se zeptat, proč bychom právě umělou inteligenci měli používat.
Evropská komise představila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí
Evropská komise dne 30. dubna 2026 zveřejnila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí („Merger Guidelines“, dále jen „Pokyny“). Jedná se o nejrozsáhlejší revizi evropských pravidel pro kontrolu spojování soutěžitelů za posledních dvacet let.
Švarcsystém pod drobnohledem inspekce práce
Co odhalily kontroly inspekce práce v letech 2024–2025? Pokuty v milionech, neohlášené kontroly a sektory, kde inspektoři hledají nejčastěji.
Autonomní zbraňové systémy: Kdo odpovídá za chybu?
Autonomní zbraňový systém může po aktivaci sám vyhledat objekt odpovídající předem nastavenému cílovému profilu a použít proti němu sílu. Člověk přitom nemusí předem znát konkrétní cíl, přesné místo ani okamžik zásahu. Právě tím se takový systém liší od běžného dálkově ovládaného dronu, u něhož konkrétní cíl zpravidla vybírá operátor. Právní otázka tedy nezní, zda o likvidaci cíle „rozhodl“ stroj, ale kdo rozhodl o vývoji, nastavení a nasazení systému, jaké měl informace a zda mohl jeho působení ovlivnit.




