Rozhovor: Gabriela Vendlová - Aktuálně k problematice ochranných známek

Prvního dne letošního roku nabyla účinnosti novela zákona o ochranných známkách. K jakým hlavním změnám na poli ochranných známek došlo a kterou z novinek přijatých v rámci této „známkoprávní revoluce“ hodnotíte jako nejpřínosnější?

Mezi hlavní změny patří rozhodně ty, které zvyšují nároky na vlastníky ochranných známek ohledně toho, jak svoje hodnoty duševního vlastnictví chrání. Jedná se o několikátou změnu známkového zákona, která posouvá vztahy mezi vlastníky ochranných známek a třetími osobami do sféry soukromoprávní ochrany práv a snižuje ingerenci státu do práv vlastníků ochranných známek. V novele ZOZ se jedná zejména o zrušení ex offo průzkumu podle zrušeného § 6 ZOZ, resp. §22 odst. 2 ZOZ. Stát tak již nebude mít vliv na zápisnou způsobilost ochranných známek, které jsou totožné se staršími ochrannými známkami nebo obsahují prvky, které by mohly vést k záměně se starší ochrannou známkou. Zvláště druhý uvedený důvod absolutní zápisné nezpůsobilosti podle minulé úpravy v ZOZ byl nežádoucí – stát měl příliš širokou kompetenci u omezování práv k zápisu známek. Obecně lze jedině podpořit to, že právo bránit se zápisu podobného označení by měl mít pouze a jedině ten, jehož práv se kolizní známka dotýká. Na druhou stranu nová úprava vyžaduje zvýšenou pozornost vlastníků ochranných známek s ohledem na rešerše kolizních ustanovení v databázích ochranných známek platných na území České republiky.

Dále mohu jako příklad odklonu od ingerence státu do práv vlastníků ochranných známek uvést např. úpravu § 32 ZOZ (prohlášení ochranné známky za neplatnou). Zde došlo k vypuštění možnosti, aby ÚPV z vlastního podnětu prohlásil ochrannou známku za neplatnou.

Přínosem novely ZOZ je určitě rozšíření škály označení, které mohou být ochrannou známkou, tj. známky poziční, známky tvořené pouze barvou, zvukové, pohybové, multimediální a holografické a jiné. Známková ochrana je formální a jedná se o jednu z nejdelších formálních ochran vůbec. Získání ochrany pro např. multimediální známku je tak pro jejího vlastníka velkým přínosem – v minulosti by takové označení bylo možné chránit za určitých podmínek pouze jako autorské dílo, jehož neformální ochrana je kratší a práva k němu se mnohem hůře vymáhají.

Zůstaňme ještě na chvíli u problematiky netradičních ochranných známek, jejichž známkoprávní ochrana byla umožněna zmíněnou novelou. Dá se říci, že nová úprava je v tomto ohledu benevolentnější? Roztrhl se po prvním lednu s netradičními ochrannými známkami takříkajíc pytel?

Nemyslím si, že nová právní úprava je benevolentnější, spíše bych ji nazvala svobodnější a odpovídající moderní a dynamické společnosti. Otázkou ovšem je, kolik přihlašovatelů nových druhů označení splní všechny podmínky k zápisu takové známky. Všechny známky, ať jsou znázorněny graficky nebo jinak, musejí nejen odlišit výrobky služby svého nositele od jiných, ale také být vyjádřeny v rejstříku ochranných známek způsobem, který všem umožní jasně a přesně určit předmět ochrany. To se týká nejen způsobu, jakým je známka v přihlášce identifikována, ale také toho, jak taková netradiční známka obstojí v testu příslušnosti k jednomu jedinému vlastníkovi. Zatím je zkušenost s novými druhy ochranných známek malá jak ve veřejnosti, tak z pohledu ÚPV, takže je „rozjezd“ tohoto institutu spíše pomalý. Já osobně se domnívám, že některé nové druhy, jako jsou ochranné známky se vzorem (pro látky, oděvy a spol.), hologramy, poziční známky (obsahující určitý grafický nebo barevný prvek na specifickém místě, jako např. červená podrážka u lodiček Laboutin) nebo multimediální známky (budou-li dostatečně kreativní a spojitelné se svým vlastníkem) mají budoucnost a jejich existence úroveň ochrany známky rozhodně pozvedne. Žádný velký boom však neočekávám. Myslím, že pro většinu firem bude nadále mainstreamovým přístupem mít značku co nejjednodušší a do jisté míry hlavně co nejpopisnější, pokud bude splňovat minimální standard zápisné způsobilosti. I když se ze známkového hlediska jedná o známku slabou, je taková značka snem všech marketingových specialistů.

Má z Vašeho pohledu naopak zákonná úprava ochranných známek v současném znění nějaké „mezery“?

Platná právní úprava je nejkomplexnější novelou ZOZ za celá desetiletí. Více než mezery v úpravě vidím možné problémy v aplikaci nových ustanovení, ať již se jedná o zápisuschopnost nových druhů ochranných známek nebo splnění všech podmínek pro úspěšné nesení důkazního břemene ze strany účastníků řízení u ÚPV. Některé z těchto podmínek, např. z hlediska prokazování užívání starší namítané ochranné známky v řízení o neplatnosti ochranné známky podle § 32 ZOZ jsou velmi složité a přísné.

Pokud bych ale jednu podstatnou mezeru měla přece jen zmínit, uvedu zrušení možnosti podat námitky pro označení, které nebylo podáno v dobré víře. Nedostatek dobré víry, tj. nepovolené a úmyslné kopírování značek, je při podávání přihlášek poměrně častým jevem. Nemožnost bránit se v rámci námitek bude vlastníky stát nejen víc peněz, ale hlavně času. Bude totiž zapotřebí buď soudního řízení, popř. pozdějšího řízení u ÚPV, v němž vlastník požádá o zrušení známky z důvodu existence pravomocného rozhodnutí soudu, podle něhož je užívání takové známky nekalosoutěžním jednáním (§ 31 odst. 2 ZOZ).

Obrací se na Vás častěji klienti s žádostí o zápis ochranné známky u ÚPV, nebo EUIPO?

Mí klienti, ledaže jsou čistě lokálními firmami, rozhodně preferují zápis evropských známek. Pokud není přihláška ochranné známky u EUIPO postižena námitkami, je řízení o ní otázkou několika málo týdnů, a to je pro klienty podstatné. Národní přihlašovací řízení, i přes možnosti elektronického přihlašování, je stále otázkou nejméně jednoho roku.

Existuje nějaká rada, kterou byste poskytla každému, kdo uvažuje o registraci ochranné známky?

Mám dvě univerzální rady: pořádně se rozmyslet, jak by měla značka vypadat. Zapsaná ochranná známka totiž musí být užívána v podobě, ve které byla zapsána. Změny ve známce mohou být pouze takové, aby neměnily její rozlišovací způsobilost, a to je v rámci „kreativity“ některých vlastníků někdy problém. Změny v užívané známce pak mohou vést k jejímu rozmělnění. Za druhé: udělat si důkladnou rešerši, a to nejen v databázích ochranných známek platných v České republice, ale i v obchodním rejstříku a v databázích doménových jmen. Nepříjemným překvapením pro ty, kteří si tuto radu neberou k srdci, mohou být nejen námitky proti zápisu ochranné známky, ale také soudní spor o ochranu obchodní firmy nebo doménového jména.

Jak již bylo naznačeno, velmi diskutovanou změnou je relativizace důvodu zamítnutí zápisu ochranné známky z důvodu kolize s již zapsanou známkou. Nově tento důvod může namítat pouze osoba, jejíž práva by mohla být přihláškou dotčena. Do kdy může být taková námitka uplatněna?

Ano, kolize s totožnou zapsanou ochrannou známkou již není absolutním důvodem pro odmítnutí ochrany ze strany ÚPV. Relativizace tohoto důvodu přesunula tento důvod do námitek podle § 7 odst. 1 písm a) ZOZ. Nyní se může vlastník starší totožné známky bránit námitkami podanými ve tříměsíční lhůtě po zveřejnění kolizního označení ve Věstníku ochranných známek.